Weblog - my first web diary

15. 07. 2003

Dole na písku arény
Autor - 11:47 | [Kategorie: Co se dělo…] | permalink
čas: O stach později [předchozí část deníku]

V aréně nám bylo hned jasné, že Krabatta nenajdeme na okolních tribunách, ale dole na písku arény. Hloupé bylo, že arénu dole, přestože už podle Solly mohlo být poledne, zakrývá mlžný opar. Chtěl jsem být užitečný a tak jsem si bez váhání nechal kolem sebe nechal uvázat lano a nechal se spustit dolů do arény. K tribuně, která stála uprostřed arény jsem se ale nedostal, dvacetisáhové lano nedostačovalo…

vstup od Gamemastera: vidim ze v tom mate totalni hokej, vase predstavivost je uplne v prdeli. Videli jste nekdo film Ben Hur, kde jezdili vozatajsky zavody? Arena byla jako stadion s drahou do ovalu, kde po obvodu byly tribuny ale i ve stredu a draha bylo 'mezikruzi'. Tak tady je to zrovna tak. Akorat ze ta stredova stavba neni tak vysoka a draha neni tak uzka. Stavba uprostred ma dve patra. Prizemi ma viditelne vychody, odkud vchazi/vjizdi do areny zapasnici nebo je vpoustena diva zver. O patro vejs jskou zastresene tribuny pro VIP. Vstup na ne je logicky z nitra stavby.

Když už byli všichni u mě poblíž tribuny, někteří mí kamarádi začali tvrdit, že slyší boj a Bugudbar dokonce tvrdil, že skrz něj projel vozatajec…

Když jsem pak objevil "louži", kde končily stopy boje, začal mi být písek "horký". Naštěstí v tu chvíli nahoře na tribuně objevil Brad tělo a zřejmě zrovna Krabattovo, ale jako naschvál není žádný vchod otevřen, jako by je někdo zajistil. Ale tu se projevil přítel Kail, prý tam mě a sebe dostane jinak - kouzlem. Mám při tom přesunu něco dělat, nebo to půjde samo? optal jsem se preventivně Kaila, neboť to mělo být poprvé (alespoň co si pamatuji), co na mě někdo bude aplikovat Sílu kouzelníků. Kail měl jisté pochyby. Jsem moc těžký, nebo je to daleko? zkusil jsem mu pomoci s problémem, ale nebylo mi souzeno dostat odpověď. Kail mi prozradil, že se mám uvést do klidu a hlavně se nebát. Společně jsme se shodli, že "skoro začnu meditovat", tedy že se uvedu do stavu zklidnění mysli a pokusím se nevnímat okolí…

Učinil jsem tak a jen podvědomě vnímal, že mě Kail s problémy nazdvihl. Jaké to asi bude? Poletím vzduchem jako pírko až na místo určení? Necháme se překvapit, pomyslel jsem si a představil si starý strom na kopci, ke kterému se pomalým krokem přibližuji. Pak jsem si uvědomil rudý záblesk…

Předchozí: Setkání s Bugudbarovo mazlíčkem
Následující: Runy, spirituální cesta

Category

Archive