čas :??? [předchozí část deníku] Po krátké snídani v hostinci se hostinský přiznal, že našel poměrně čerstvou krysí hlavu. To je varovani vod mistni Gildy. Zrejme jim asi doslo, ze ten jejich vcerejsi prepad nedopadl dobre. řekl poté… Uvědomil jsem si, že problémům s "nelidmi" se na nás nabaluje i problém s lidmi. Jako bychom neměli svých problémů dost, teď se snad budeme ještě muset skrývat…

U dvou klicu (to je ta hospoda, kde jsme teď )se schazeji korzari. V kazde perle je takova hospoda jen jedna. Nese stejny nazev a hospodskej tam musi bejt ten z nejpoctivejsich. Proste tu branim cest poctivejch lidi, co nehctej padnout do osidel gildy. Tak je to. No a ted se zda ze mi usiluje nakej mistni smejd nejen o cest. Tuhle větu bych si asi měl zapamatovat, až se dostaneme do dalšího města….

Setkání s novým Bugudbarovým miláčkem Pak jsem si uvědomil, že se mi zde něco v místnosti něco nezdá. Jako by to vycházelo z té krysí hlavy. Proto si jdu prohlédnout uzlík s krysí hlavou, který doletěl k Bugudbarovi. Už už jsem se ho dotkl, když mě přepadla silná bolest hlavy a jakási vidina:Áááá proboha, ta hlava snad chce hořet! Bugu dělej s tím něco!!! křikl jsem a Bug tu hlavu schoval…

Nakonec se všichni shodujeme, že půjdeme na Chrámový ostrov navštívit každý svého boha… Jenže to se ukázalo jako problém, protože po městě nechodí lidé, nýbrž příšerky… Před jednou z nich raději prcháme. Ve chvíli klidu se shodujeme, že pokud nám pomůže nějaký bůh, bude to Dauros. Zaujala mě věta Brada: mým bohem je Utrech, ale při zatmění jsem měl takovou dost zajímavou vizi při které bych přísahal že mluvím s Utrechem, ale on sám sebe nazýval Daurosem To mě definitivně utvrdilo v tom, že to samé potkalo Gailu alias Gainan… V chrámu nás ale přijmou až za Runu, takže zapadáme do hospody 'U mrtveho soka' přestože nápis na trámu říkal:Vsem spinavejm zakrslikum a zkurvenejm elfu vstup zakazan. Prošlo nám to, protože se Brad zná s nějakým Krabattem. Ten se ale někde ztratil a tak se ho vydáváme hledat do arény, kam prý šel… Moc jsem do téhle debaty nezasahoval, přemýšlel jsem si o Gainan a o všem co jsem s ní zažil…

Předchozí: Začátek Paulovo cesty v meditacích
Následující: Dole na písku arény