čas: Neznámý… [Předchozí část deníku]

Když jsem náhle dopadl na zem, bylo soustředění pryč a po otevření očí mi bylo jasné, že Kail se na tribunu přesunul sám…. Nakonec Rolanda hodila Kailovi na tribunu lano a ten ho uvázal na zábradlí…

Vyšlhal jsem nahoru a sběhl ke krollovi Krabattovi. Když se Bugudbar zeptal, jak dlouho tu leží, srovnal jsem si své myšlenky nahlas: Legendy o rapidním hojení krollů zřejmě budou pravdivé, řekl bych. V tom případě by to byla runa. Ale na mě nedej, tohle je můj první kroll, kterého léčím. Nejvíc to budou tři čtyři runy Ani jsem nemusel dodávat, že to je jen diky tomu, ze se mu vetsina mensich ran rychle zatahla a zaschla, tak dosud nevykrvacel.

Na krollovi by se mohlo naráz uživit několik léčitelů, tak byl hodně raněný. Stabilizoval jsem ho bez použití své Síly, jen za pomocí šití a obvazů. Proto jsem rozhodl, že ho odsud musíme dostat někam, kde bude klid a uznal jsem, že po laně ho pouštět nebudeme, že zkusíme najít nosítka…

Na hledání nosítek a na otevírání východu z tribuny měla štěstí Rolanda. Krabatta jsme na ně naložili… A pak idyla skončila. Nějaká chapadlovitá věc, která byla pod pískem v aréně, nám vyrazila nosítka z rukou. Krabatt vypadl do písku a pak byl doslova vpit do země… Brad si zalétal vzduchem a Bug se náhle přestal bát a šel na kraj arény, tedy dál on nás…

Ztratil jsem svůj klid. Tohle je na mě už moc. S lukem toho moc proti těmhle příšerám asi moc neuhraju, nemám totiž zápalné šípy… Draken použil olej který zapálil, Kail použil svoji sílu, ale co já? Co mám proboha dělat já???

Ještě že byl Brad "odhozen" , aniž chtěl, tak mě vysvobodil ze zoufalých myšlenek. Sběhl jsem k němu, pomohl mu na nohy a nasměroval zpět k přátelům.

Když už jsme byli na pevné zemi a ne na písku v aréně, začal mluvit o té příšerce jako o Smaragdovi a skorem mu bylo jedno, že v aréně zmizel Krabatt a možná Smaragdovo rukou. Úplně jsem z toho chování oněměl, teď, když píšu deník jen stěží přemáhám zlost….

Nakonec se šlo do chrámových zahrad Daurosových mnichů, kde nám "služba" sdělila, že Otec Duen nás přece jen přijme… A opravdu nás přijal…

Kail se pokoušel o nějaké triky, ale nezadařilo se mu. Alespoň tak mi to připadalo… Nakonec to vyjednal Bug, ráno půjdeme "poklidit" do katakomb…

Předchozí: K rituálům
Následující: Začátek večera