Haepp Modřinka
Sen, kde osvobozuji
Technická poznámka: kronika je psána z pohledu hráče, který nechce nic zatajovat, hráčova postava utajuje vše kolem městských avatarů a starousedlíků, včetně své "noční" práce.
27. července, brzké ráno, kdesi ve snu
(hráno 17. září 2013)
Sarah + já + Balanar se scházíme v noci - probudili jsme se zjevně do služby, naštěstí zde vidím velmi krásně, mé poškození zraku se sem nepřeneslo. Sešli jsme se kdesi v lese na ostrově, leč je něco špatně, jsem ve svém Modřinkovském oblečení nikoliv ve snovém a vidíme duši, která si opéká maso. Larim - to byla totiž ta duše z našeho pohledu, je oproti tomu je překvapen, neboť si ve svém snu opéká maso a je překvapen, že mu lezeme dovnitř do snu a nevypadáme příliš živě.
Preventivně jsme se všichni štípli do lokte a “AU” bolí nás to všechny, i Larima. “Halo Balanare, jsi tu někde, něco se strašně posralo?” volá z velmi velké blízkosti Ron. Přisvítil jsem holí, Ron světlo vidí, ale nemůže jít za ním. Hlavně jsme v lese, nikoliv na kamenité pláni, jako v noci. Takže asi jsme na Plexisu, byť tam bychom být neměli. Je to zmatek…
Ron je ve skále napůl vrostlý a ta skála je ta, kde jsme nechali svého času Brisena. Je to nějaké zmatené - prý, proč usnul Balanar tak moc za dlouho a proč přišel ve dne. Podívali jsme se po obloze - tma. Pak došlo na dohadování, co Ron pokazil, ale z pětiminutového hovoru jsem pochopil akorát to, že Ron dělal několik kouzel naráz a pak to začalo vypadat, že se pokoušel spojit s Brisenem a ten neustále myslí na větu “tady se zastavil čas”. A pak se zřejmě zastavil i v blízkosti Rona. Lísteček se kolem nás na stromech ani nepohne, ptáček visí v letu… a mě svítí hůl a svítit viditelně nepřestane, necítím pohyb a ubejvání desetinek many na toto kouzlo.
Já a Bali jdeme k šikmé chodbě, vlezli dovnitř a narazili na zával, který jsme tu “udělali” a díky němuž pod ním skončil nemrtvý pes. Balanar prorazil v závalu užší chodbu, kde měl ležet Brisen a zde svítí nějaké světlo a jaké to překvapení, plameny ohně se nehýbou.
Larim si došel do svého batohu pro lektvar mlhoviny, Ron to vypil, zmlžil se a osvobodil, Sarah si tak může prohlédnout krásný otisk spodní části Rona. Balanar ani Brisena ani kocoura č. 2 nedokázal jemně vzbudit, ale mě se podařilo dost surovým způsobem vzbudit právě Brisena. A v tu chvíli se rozmihotal oheň.
Je v tom nějaký zmatek, protože podle Brisena a kocoura č.2 uplynulo jen pár hodin, ale u nás víc jak 9 měsíců. A zmatek pokračuje, protože když jsem všichni vyšli nahoru, opět cítím (podle setinek magů v holi, jež neodcházejí do kouzla Světlo) že stojí čas.
Bavíme se dál a Ron se nakonec zhmotnil, pro něj čas běžel. Aspoň že tak. Ron Brisenovi vynadal že myslel na to aby se zastavil čas, a Balanar začal tušit, že se Brisenovo přání promítlo do nějakého kouzla, co dělal Ron současně. Ron se přiznal k pěti kouzlům, ale pak po přinucení přiznal, že šesté kouzlo bylo to, že se maskuje proti ostatním druidům. Bali se ale tváří, že to ještě není vše…
Ron a Brisen si to zkouší vysvětlovat, hlavně to, že Ron byl námi vyslán (před mnoha měsíci) na jeho záchranu a že to Ron podělal, protože je učedník. Bali tušil, že Ron mluvil ještě s dalšími a byla to bříza (zkušenosti z podzimem), se smečkou lítých vlků, takže těch kouzel bylo osm, pokud správně počítám.
Po šíleném dohadování Ron zůstává nahoře a my ostatní na přání Sarah zkusíme doprozkoumat druhou část podzemí kterou jsme tehdy neprošli. Takže s meči jde Brisen a já, se sekyrou Larim a s holemi Balanar a Sarah. Já samozřejmě jdu s holí také, ale jsem připraven jí velmi rychle odložit…
Sarah s Brisenem šli druzí, Larim první a já s Balanarem na konci. Larim po chvilce šlápl do propadla, které ho smetlo na pícháky.Trefil jeden z nich levou rukou.
Brisen pro Larima slezl po žebříčku, který jsem si vybalil, Balanar slezl také dolů. Nakonec to dopadlo tak, že jsme se Sarah tahal za lano, na němž byl Larim, Balanar s Brisenem ho popošťuchovali zespodu. Ale jen tak vysoko aby se vyvlékl….
Po peripetiích okolo vyvlékání jsme u kůlů všichni, já přenáším svůj magický žebřík, rozbaluji jej, a vylézáme ven. Jsme na druhé straně…
Pokračujeme dál a tady to vypadá, že to tu kdysi mělo dřevěné obložení, ale nějaký dávný požár to tu zničil. Ale toto obložení dříve bylo rozhodně krásné, ne obyčejné důlní. Vidíme jakýsi červený útvar velikosti kamínku a leží to přesně uprostřed chodby. Brisen zavolal “je to čistý” ale v tu chvíli šla dolů palice a zlomila Brisenovi mečík…. Brisen navztekaný šáhl po kameni v domnění, že už je to bezpečné, ale ruka mu namrzla od prstů až po rameno. Kámen drží…
Sarah za pomoci zbytku meče vyrazila onen začarovaný kámen Brisenovi z ruky, ledovost pominula, ale Brisen není úplně fit.
Za rohem chodby je místnost, která obsahovala několik kokonů, ale oheň je spálil, žel i s tím, co bylo uvnitř. Na konci místnosti je obyčejně vycpaný medvěd, s trhlinou na místě srdce, srdce tam není. Místo něj je pavouk, který je naboden kůlem. Pavouk a kůl v něm je ohořen, medvěd však ne.
Dívám se na tu zvířecí “sochu” a přemýšlím nad souvislostmi. Pokud jsme ve snu, tak mi ta socha připomíná, že tu není Konkrik Medvěd (= medvěd) a Liturgius Velemont (= pavouk). Ale vůbec mě nenapadá co s tím. Koukám proto na ohořelé stěny a je vidět že zde někdo čaroval kouzelný oheň, který spolehlivě vypálil ony stěny, neboť na nich byly nějaké nápisy. Není čitelná ani jedna runa.
“Já tě nenávidím” ozval se Ronův mutující hlas. Běžíme postupně zpět na povrch a zde Ron bojuje se složenými psy z mrtvol (každý má jiný počet hlav). Tedy bojoval, protože je dokázal zastavit. Prý je na něj poslal nějaký chlap, který se pak odčaroval… Každopádně je vidět, že už i venku běží čas. Tak aspoň něco. Mám dojem, že tohle uměli mocní upíři, manipulovat s časem.
Na zemi ležel trpasličí ryzák, ale obrázek trpasličího krále je zničen dírou skrz naskrz. Balanar začal dělat hokus pokusy a spojil se se svým hvozdem a tenhle hnusák, co ho popisuje Ron, prošel i jeho hvozdem. A co víc, Klíčnice, s níž se také spojil, mu řekla, že i u ní se objevil před pár dny také takto zneuctěný trpasličí ryzák.
Co tím chce kdo naznačit?
A pak se to stalo. Tohle nebyl obyčejný sen. Vtahuje nás to úplně všechny do té mizérie, co jsme byli my na Kirinu, nově tedy Sarah, Balanara a Brisena, Ron se tomu dokázal vyhnout. A já se probudím jako nevidoucí…
)