Haepp Modřinka

Blíží se výlet

Technická poznámka: kronika je psána z pohledu hráče, který nechce nic zatajovat, hráčova postava utajuje vše kolem městských avatarů a starousedlíků

16. září 2012, Cedrov, pozdní večer
(hráno 12.června 2012)

Po vstupu do markraběcího paláce, kdy při průchodu kolem starého Cedru se mu Sarah uklonila (a pří té úkloně zdánlivě seslala druidí kouzlo), se nám začal věnoval místní vévoda, jehož jsme seznámili s problémem trpaslíka, palantýru… a už ničeho dalšího

Diskutovali jsme kolem trpaslíka dost a dost, ale nakonec jsme to nedořešili, přeci jen, zpráva z Eldoru přijde až ráno. Balanar ale měl pocit, že něco není v úplném pořádku, protože navrh, že nás bude celou noc hlídat. A opravdu i hlídal, ráno byl ztahaný, ale protože v noci práce nebyla, nebylo potřeba informovat ani Pána snů.

Ráno, které bylo dáno jasně zprávou z Eldoru, co máme s naším trpasličím přítelem dělat, jsme se s Balanarem dohodli, že on vezme našeho trpaslíka na Eldor a vezme ho tam po druidsku a my ostatní že dorazíme dodatečně.

Než jsme ale já, Antoan a Sarah vyrazili, přinesli nám sloužící dvě destičky, ale jen jedna měla přidělané rýtko. Prý to byl dárek pro novomanžele a máme si s ním pohrát (a pak vrátit). Role hloupého držiče destičky bez rýtka připadla mě, Antoan pak přemýšlel co na druhou destičku napíše nebo nakreslí. Nakreslil prasátko…

Asi tak o půlhodinky později přišel Antoan na to, co nakreslit, a jak druhou destičku dotykově položit na mě, abych se z divokého prasete bez stopy inteligence proměnil zpět. Proběhlou dobu si nepamatuji, prostě v jednu chvíli držím destičku a ve chvíli druhé jsem na druhé straně místnosti v pokleku.

Vyrazili jsme. Antoan a Sarah jeli na jednom koni a já a naše věci na druhém a do Hatoru jsme dojeli bez obtíží. Zde se od nás Antoan oddělil a my se Sarah měli prostor hledat Hatorské starousedlíky. Jenže pocit, že se před námi starousedlíci schovávají začal tvrdě sílit, protože jsme nenarazili ani na jednoho. V Odově i v Komodoru se mám to totiž stalo taky.

Sklesle jsme seděli večer před Domem šlechtických služeb, když z něj vyběhla služka, doběhla na molo kde zrovna připlul Cháron s lodí a donesla mu večeři. Vedeni značně nejasnou předtuchou jdeme za Cháronem (služka se již vrátila zpět) a bavili jsme se o tom, že zde v Hatoru se zřejmě většina starousedlíků schovává. Cháron se podivil, jak jsme přišli na to že je starousedlík. Zatvářil jsem se vědoucně a optal se, jestli patří pod Hator nebo Eldor, prý pod Hator. Přednesli jsme mu proto naši zprávu o setkání měst a on ji přednese Městu, ale až za 3 dny nejdříve bude mít zprávu, co a jak. Nám to nevadilo, alespoň nám to usnadnilo program, protože chceme objet zbylé města a Eldor si nechat až naposled.

17. září 2012, Hator
(hráno 12.června 2012)

Vyrazili jsme do dalšího města a tentokrát to bude Cvočkov, kde budeme pokoušet naše štěstí se starousedlíky, jenže náš problém při pozdně odpoledním průjezdu Cvočkovem kol dokola se schovávajícími se Starousedlíky se zopakoval i zde. Ale ještě předtím jsme museli projít kolem zesílených stráží, neboť ze zdejšího okolí již bylo ukradeno 27 koní. Balanar už na Rona zřejmě vystartoval, protože když jsme se bavili o tomto problému předevčírem, bylo těch koní teprve 21 a Balanar prý dostal za úkol to řešit…

Ve Cvočkově jsme tedy prochodili podrážky, ale po starousedlících ani stopa.

18. září 2012, Cvočkov
(hráno 12.června 2012)

Brzy ráno jsme se Sarah vymysleli fintu - najdeme nejstarší budovu ve městě a tam zkusíme štěstí. Nu, přišlo nám, že nejstarší je kašna, Sarah si ji šla okouknout a našla tam nějaké dvířka. Vrátila se pro mě, který zkoušel jinou budovu a naznačila, že měla pocit, jakoby jí z kašny někdo sledoval. To by mohl být i nějaký starousedlík…

Na rynku s tou kašnou jakoby ustal provoz, všichni měli náhle práci jinde, blízko kašny seděli jen dva starouškové a krmili holuby. Sarah šla první a v tu chvíli stařenka nenápadně zavrčela. "Udělej ještě krok Cedrovská špionko, a mečem ti rozpářu břicho". Podíval jsem se na stařenku a tak nějak v jiné realitě jsem viděl připnutý meč a stařenku měnící se v mouchodlaka. Svého staříčka vyslala pro posily a ten, asi tak šestkrát rychleji než nejrychlejší člověk světa odběhl. (Staříček svojí babičku pojmenoval jako Tsetsilku [Cecilku])

Starousedlíků i ve Cvočkově je dost, shromáždilo se jich kolem nás víc jak dvacet včetně samotného vtělení Města Cvočkova, jenž nás podle stařenky měl soudit za špionáž pro Západní města. Z vyprávění Města vypadajícího jako starosta jsme pochopili, že města Asam, Saxis, Cvočkov, Varp, Atame a Tuvok jakožto východní města brojí proti západním městům a on, Cvočkov za ně mluví.

Diplomatický výcvik, mám nyní začal vydávat své ovoce, protože se mi podařilo proplout úskalími dohadováním se na téma setkání měst a bylo načase probrat slova stařenky o špionování pro Cedrov. Kupodivu ona slova stařenky vyvolávala Sarah a její náramek, jenž od Cedrovu vyzískala. I to se nám se Sarah podařilo jakž takž vyžehlit. Docela jsme se ale báli, co se stane v Garnaku, rodném to městě Sarah, ale protože jsme chtěli jet na univerzitu, museli jsme to zkusit.

Po cestě probíráme to, co víme o městě Komodor a o všech městských avatarech. Avataři zjevně mají dvě podoby, tu hodnou a tu bojovou, mezi kterými umějí přecházet. Zjevně to umějí i starší starousedlíci jako Tsetsilka, každopádně se v případě Komodoru hovoří o "komodorském drakovi" a jeho nalezení či osvobození by pomohlo jenom samotnému Komodoru. Tato poslední informace byla podána tak, jakoby se znovuobjevením Komodoru ostatním městům mělo přitížit.

18. září 2012, Garnak, pozdní odpoledne
(hráno 12.června 2012)

Nejprve jsme si odložili koně v hospodě a pak Sarah chtěla zaskočit na pár chvil (sama) domů. Vstoupila do svého domu a pokud mohu věřit vyprávění Sarah, jen se pozdravila s maminkou, ta ji řekla že se vrátila Kamila a že tu Sarah sháněla. Pak šla nahoru a byla překvapena, že ve svém pokoji, kde se již hromadil prach (Sarah z bezpečnostních důvodů zakázala mamce v jejím pokoji i jen utírat prach), byl malý žlutý kanárek ve zlaté kleci. Pak kanárek promluvil, prošel dráty klece jako by tam ani nebyly a tvrdě vynadal Sarah, že se nechala Cedrovem okroužkovat jako holub a že ho - Garnaka zradila. Křičel na ni tak, že praskala zeď domu, čehož jsem si venku všiml a pronikl do domu. Otec i matka byli zastaveni v čase, takže jsem vyběhl nahoru do pokoje a uviděl ptáčka kanárka, miloučkého hodnoučkého. Sarah mi na mojí polekanou reakci přes sevřené rty řekla, že toto je samotný Garnak. Neztratil jsem duchapřítomnost, poklonil se a vysypal ze sebe své poselství.

Hovor s naprdnutým kanárkem na téma setkání měst bylo značně obtížné protože Garnak trval na podmínce, že se jednání zúčastní jedině tehdy, pokud Cedrov za ukradenou Sarah dá k dispozici Garnaku 100 nových obyvatel. Zde jsme pochopili, že se města neštěpí na východní a západní, ale také na severní - Garnak poměrně hodně drží s Evelinkou… No ale nakonec jsme to jednání tak nějak uzavřeli a kanárek odletěl. V tu chvíli maminka Sarah odmrzla a donesla nahoru Sarah čaj.

Spatřila i mě a hned mi šla dělat čaj i palačinky a začala si se mnou povídat na téma dívky a ženy, přičemž jsem jí předestřel, že já jakožto diplomat mohu být brzy odvelen jinam a každá dívka z Plexisu by byla odloučena od rodiny a přátel, pokud by se za mě provdala. Pak maminka jakoby náhodou musela od plotny odejít a výrobu palačinek musela převzít Sarah.

Bylo mi jasné, proč to maminka udělala a výmluva, že musela do sklípku pro marmeládu na palačinky (když malý džbánek soudě podle vůně z něj měla blízko plotny), a pochopil, nač mě má diplomatická příprava nepřipravila. Na maminky sličných děvčat, jenž mají čas na vdávání. A taky to měla být ukázka, že Sarah umí vařit, což ale vím, protože občas něco nabídla i na našich cestách…

Vím, že se jednou budu muset oženit a skoro se bojím, že když si to nezařídím včas a svobodně, že možná dopadnu jako Balanar a Klíčnice…

Ale zpět ke mě a Sarah - po palačinkové přesnídávce si Sarah zašla za svým mistrem (poškádlil jsem Sarah tím, že jsem vyzvedl koně a postavil je u budovy mágů tak, aby mohla při útěku od mistra naskočit na koně a vyjet rychle z univerzity - a kdyby to nepochopila, tak jsem jí to i vysvětlil :-)

Co se dělo u mistra netuším, ale Sarah mi naznačila že to žezlo může vyvolávat nějaké méně obvyklé bytosti, které obyčejný mág s několika desítkami mágů nevyvolá a neudrží na tomto světě. A že patřilo trpaslíkům…

Když jsme z univerzity vyšli (i s koňmi), narazilo na mě páže a prý mám na zámku depeši z úřadu z Perclusu. Měl jsem docela staženou prdýlku netušíc, co za depeši mě čeká a proč je tajná.

Byla tajná tak, že jsem měl dojet do Perclusu a až tam onen úkol od hraběte Soběslava z Hadí hůrky slovně dostanu. Čili to bude tajná diplomatická mise. Každopádně ještě dnes na noc vyjíždíme z města…

19. září 2012, kdesi mezi Garnakem a Saxisem
(hráno 26.června 2012)

Je zatím hluboká noc, kdy ještě dopisuji dění ze včerejška, ale je už vlastně dnešek, zapomněl jsem ještě dodat, že se nám po dlouhé době podařilo narazit na Dagona, takže je teď s námi, je první koho jsem na tejemnou misi pozval. Při té příležitosti jsme mu se Sarah ve zkrácené formě řekli, co chceme dělat a proč míříme na Saxis. Shodli jsme se totiž, že přeci jen zkusíme oslovit ještě jedno východní město, abychom si ověřili, zdali se Garnak nevytahoval…

Každopádně dojezd až do města byl v pohodě, dokonce jsem se tu setkal s místní postarší dámou Ráchel. A zatímco jsme spolu hovořili, rozhodla se Sarah udělat malý průzkum náměstí, aby našla místní nejstarší budovu. "No, škoda tak mladé dívky, zvěda z Cedrova" pronesla nečekaně Ráchel. No to je tedy gól, láteřil jsem v duchu, tak my hledáme starousedlíky a přitom se s nimi už dávno známe! Pokusil jsem se to zarazit tím, že jsem na Sarah houkl, ať už dál nejde, stejnak už sama viděla, že se kolem ní najednou začal stahovat kruh ze starousedlíků a ostatní náhle mají práci jinde. Tím, že zastavila se bohužel stala cílem výstřelu z katapultu, který se jakoby náhodou otočil a místo ven za hradby mířil na náměstí.

Dagon se zrychlil tak, že zvládl doběhnout k Sarah odhodit jí a zabojovat si ve zrychlením režimu s nějakým vojákem. Já v nezrychleném režimu stačil akorát vykřiknout, že přinášíme diplomatickou zprávu o setkání měst. Sarah se odhypovala ven z města, strážný ji (zdánlivě) pronásledoval, ale dost možná se jen vracel na své místo strážného u brány. To neuhodnete - když s situace zklidnila a já přes Ráchel požádal o audienci u Saxise a u toho došlo k dalším dějům, zjistil jsem, že tomu strážnému se říká "Starej" a já se s ním vlastně znám. To proto, že je to manžel Ráchel…

Setkání s mrožem(?) Saxisem proběhlo už v poklidu, protože Sarah se mnou nebyla a požadavek Saxise byl na tři strážné. Odkýval jsem mu to s tím, že jeho požadavek bude přednesen ostatním městům a optal se jej, zdali za východní města hovoří nějaké jiné město. Saxis nehnul ani brvou a v podstatě mi neodpověděl.

Odpoledne jsme si dali všichni tři - já, Sarah a Dagon - dýchánek za městem a dohadovali se, co dál. Sarah se oprávněně už nechce objíždět další východní města a Dagon se u toho tvářil nějak zvláštně, jakoby mu něco běželo hlavou. Těžko to mohl být zdejší hrobník, se kterým se Sarah i on stihl dneska potkat (zatímco já diskutoval s Ráchel či se Saxisem) a který vypadal tak trochu jako nekromant, ale tak nějak jako by to byl nekromant z donucení či proti své vůli. Každopádně asi tak 100 metrů od nás provedl nějaký rituál, jež jsme zřejmě dokázali dodatečně zrušit tím, že jsme obětiště poklidili a očistili od krve. No očistili - omyli od nejhoršího…

Dagon se od nás večer vzdálil.

20. září 2012, před Saxisem

Z Dagona se stal starousedlík. Starousedlík Saxisu. Jak on, tak Sarah vědí co mají dělat a kde se s nimi setkám, navrhl jsem 1. října Odov, kdy začneme plnit onen speciální úkol, o kterém ještě nevím ani zblo. Tedy oficiálně nevím, neoficiálně tuším. Co se v posledních dnech dělo v politických kruzích? :-)

Okamžitě se začínám stahovat do Perclusu a jedu co to jde

24.září, Perclus
(předehrávka)

Hrabě Soběslav z Hadí hůrky mě vzal do tajné místnosti, obloženou různými udělátky proti sledování, musel jsem odložit všechny své magické věci. Budeme tahat kaštany z ohně za vévodu Sixela, neboť onen trpaslík - královský levoboček bez nároku na trůn - způsobuje nějaké diplomatické pnutí. Pokud by jej Sixel držel na Eldoru, mohl by si pro něj přijet jak přátelé, tak i nepřátelé současného trpasličího krále z pevniny. Dostal jsem rovněž poučku o válce trpaslíků z elfy, osmset let starou. Ona válka nebyla ukončena mírem, ale jen jakýmsi příměřím, které se daří udržovat díky mocné elfí zemi v Doriathu a teď, opět po cca 60 letech také možností hrozby, že by neutrální Velvét - jenž oficiálně sice nestraní ani trpaslíkům ani elfům (obojím z Doriathu), ale přeci jen nejsme trpasličí země.

Čili trpaslíka bychom měli odvézt na pevninu, ale neměl by padnout do nesprávných rukou a možná ani do správných. Kam ho tedy máme odvézt? Navrhl jsem trpasličí skupinu kolem Rachtana Tarquirka a návrh byl přijat. Mám si s vědomím vévodského stolce na to vzít všechny dostupné Mormony a přátele a jet. Budu mít propůjčen titul "královský vyjednavač a diplomat", kdybych se náhodou dostal do situace, kdy by toto bylo potřeba.

Jenže se budeme pohybovat v trpasličí zemi na Doriathu, nebo i jen v území jen v územi nikoho, kde mají mít správu elfové, takže bych se neměl každému chlubit na potkání, kdo jsem a co mám za úkol. A taky musím nějak zamaskovat, že se Mormoni scházejí na molu a nastupují na Velvétskou loď a v Perclusu.

(počet zobrazení příhod ostrova Plexis od 25.12.2006:  )