Haepp Modřinka

Panoptikář

1. února 2012, Garnak
(hráno 17. ledna 2012)

Jsem opět v Garnaku a vesele koresponduji - do Perclusu, abych zjistil co je nového kolem velvyslanectví na Velvétu, do Tuvoku, abych zjistil, co je s domečkem a poslal peníze paní, která se mi o něj stará a taky přímo pro Garnackou univerzitu, neboť se hlásím do dalšího kurzu na nová kouzla…

2. února 2012 - 30. dubna 2012

Učím se nová kouzla a pokouším se vnímat to, co se děje u nás na Velvétu a na Velvétském velvyslanectví. Momentálně je vše ve stavu, který jsem očekával - nikdo nic neví, všichni očekávají až se rozhodne, co bude s naším velvyslanectvím respektive s postem velvyslance. Možná že přímo na Velvétu už něco vědí, ale než sem dojede loď s oficiálním dopisem… Každopádně malou komůrku na velvyslanectví mám a mohu ji využívat i nadále…

Ale ke kouzlům. Tak nějak mě nenapadalo, co že bych se měl učit za kouzla, protože mi přišlo, že všechna obvyklá již mám a protože mám dojem že mě čeká další služba na nějakém postu v práci pro vyslanectví, volba dvou kouzel byla jasná - tlumočník a zašifruj. S učiteli to bylo poněkud horší, ti se hledali těžko…

1. května 2012, Hator
(hráno 17. ledna 2012)

Poměrně rychle jsem se z Garnaku dostal do Hatoru, kde jsem se přimotal do malé květnové oslavy, ale i tak jsem se dokázal sejít s několika svými přáteli a to se Sarah, Dagonem a Eldarem. Sarah je čerstvě po kurzu vybraného chování, který prodělala v Komodoru, takže má své zážitky, které je nám schopna převyprávět, ba i něco malinko předvést. Dagonovi odchod od Mormonů (který jsem zde nepopisoval, ale který proběhl 4. února) a malá přestávka prospěla, je už poměrně v pohodě a natěšen na nějakou akci. Co říct o Eldarovi? U něj tak nějak žádná změna není, drží si své pozice v řádu…

Naše povídání na ulici, které díky hluku kolem nemohlo slyšet žádné okolní naslouchající ucho bylo přerušeno hlukem u strážnice, kde se nějaký nafrněný měšťan domáhal poměrně dost nevybíravě na nějakém místním hraničářovi, aby zakročil, že prý zastavil před městem se svojí kárkou a mezkem na oběd a zadávil ho vlk. Dagon zbledl a šel se tam s hraničářem podívat a my ostatní šli v povzdálí za ním.

Dagon totiž před městem nechal v lese svého vlka Lemona, přivolal si ho a on neměl žádné krvavé stopy v kožichu, jenž by měl mít pokud by toho nebohého mezka rozpáral,( a kterého ten blbec měšťan nevypřáhl, takže neměl vůbec žádnou šanci) , ale to už z křoví vykukují další tři vlci. Vlk Modřinka a vlk Tonda spolu s proměněným druidem Ronaldem.

Nu, vrah mezků byl vlk Modřinka, který ukazoval vlku Lemonovi, jak se loví a poněkud to přeťápl. Co jsem měl pak možnost pozorovat, je z vlků nejbujnější a asi se z něj stane vůdce smečky.

Dali jsme se do hovoru s Ronaldem a prý že se s druidku Maruš neshodli na výchově vlků a pohádali se, že prý je Ronald moc zvyká na lidi. Také nám prozradil, že pro nějakého pána má zajistil odlovení zvláštního zvířete, které popsal jako tečkovanou přerostlou kočku. Eldar odhadoval, že to tu vysadili druidové z pevniny, ale dohodl se s námi, že to ověří na Eldoru. Udělal to i proto, že popis toho člověka sedí na muže, jenž vede obludárium (nazvané "Panoptikum") v Odově a na toho má pifku Dagon. Vím proč…

Nakonec jsme my ostatní přešli do jihozápadního cípu Dračí slzy a tam se utábořili a čekali na Eldara, jenž se z Eldoru vrátil večer. A taky na Dagona, který se vrátil do Hatoru koupit nějakou tu síť na tu kočku…

Zpestření nám večer udělali všichni tři mladí vlci - Ronald se odpojil ještě odpoledne - když se splašili a začali dorážet na nějakého mývala a Sarah se je pokusila ovládat píšťalkou, na kterou dva z vlků naučil Ronald. Reagovali všichni tři, Lemon se učí velice rychle. Ostatně i ti dva se učí dobře, třeba dát signál Dagonovi, že mají hlad a že chtějí maso z batohu. Jedí docela dost, v podvečer si ulovili nějakého králíka…

2. května 2012, pod Dračí slzou
(hráno 17.ledna 2012)

Bavíme se o tom, co budeme dělat a přitom to současně i děláme. Ronald totiž měl to zvíře odlovit, ale sám na to nestačil, takže to předal nám. Až by to zvíře ulovil, měl ho v pátek předat na určeném místě  majiteli obludária. Máme tedy tři dny a dnes stěží stačíme projít na kraj hvozdu u bouřlivých hor.

Hloupé bylo co s vlky. Ano, pomohou nám kočku odlovit, ale nějak je budeme muset protáhnout přes vodní tok a nejít přitom přes město. To vyřešil Dagon, jenž si pořídil prsten vodoměrky. Nejprve přenesl jednoho vlka, pak zbylé dva, posléze i Sarah držící se za kocoury^[1] a když viděl i mé smutné oči, přenesl i mě. Byla to ode mě malá zákeřnost, neboť na Dagonovi, minimálně při prvních dvou přechodech bylo vidět, že stále má problém s vodou. Nějak se tomu strachu říká, ale teď se nevzpomenu.

Při další chůzi máme šanci náš plán na lov šelmy a potrestání majitele obludária (Dagon mu slibuje, že když chtěl vycpat on jeho, že si to teď prohodí) trošku vylepšit. Stačí maličkost - místo abysme lovili kočku, jenž byla darem opravdu přivezena druidy z pevniny (ELdar nám řekl, že bylo přivezeno šest druhů, jenž na Plexisu byli vyhubeni, nebo zde nežili), tak si ji důkladně prohlédnu a použiji metamorfózu.

Večer se skutečně dostáváme na kraj hvozdu, Sarah na mě seslala UFI za hrozně moc magů a já tak budu moci hledat tu kočičí potvůrku, co má žít u skal a má být nejaktivnější večer. Až mi dojde UFI od Sarah, sešlu si na sebe stejně silné UFI a budu dál hledat…

2. května 2012, pod Bouřlivými horami,večer
(předehrávka+hra 24.ledna 2012)

3. května 2012, pod Bouřlivými horami
(hráno 24.ledna 2012)

Proměnil jsem se v Darcy s uspokojeným pohledem (jak této variantě říkám), tedy se šedýma očima a šel to zkusit na Eldara. "Ahoj vojáčku", zkusil jsem to na něj Darcyiným hlasem. Má proměna musela být dokonalá, protože mě v první chvilce neodhalil, a začal švitořit na téma porušování rozsudku. V půli věty se však zarazil a zjevně si přepočítal ty z nás, které viděl. Protože Modřinku neviděl, pochopil. Viděl jsem, jak se mu zúžily oči a to už jsem se začínal modlit, jestli mě nebací nebo nepíchne mečem, (na druhou stranu bych si ale prozkoušel, jak mocně a dobře jsem se na Darcy proměnil, jestli jsem podědil i její schopnost regenerace) a pak mi řekl: "Modřinko, ty jsi ale baka^[2]"

Omluvil jsem se mu a šel to zkusit na Dagona. "Ahoj vojáčku, půjčíš mi svého vlčka na pomazlení". Situace se opakovala, po rázném NE v odpovědi na mojí otázku mi také vyčetl, že porušuji rozsudek. "Jak ty o něm víš?" optal jsem se smutně jako Darcy. Dagon se na mě mračil a pak i jemu seplo, že nevidí Modřinku a naopak vidí Eldara jak se pochechtává do své dlaně. Byl jsem tedy odhalen podruhé. Ukládám si do hlavy poznatek, že musím příště ďáblíka Bobše proměnit ve mě a až pak sebe v někoho jiného, abych mohl mást i ostatní z družiny.

Ale nedalo mi to, abych svoje štěstí nezkusil potřetí a v těch nešťastných holčičích střevíčkách se potácel k potůčku k Sarah. "Ahoj" pozdravil jsem jí a do třetice obdržel varování že porušuji rozsudek, ale zkusmo sem kontroval, že se mi chtělo zaskočit za kamarádkou. Rozběhl se zajímavý hovor…

Sarah také nepoznala, že jsem to já proměněný v Darcy a mě se nechtělo jí nějak moc dlouho trápit, navíc se mi blížil konec kouzla, takže jsem ji Darcyiným hlasem navrhl, jestli by mi neukázala detekční kroužek, kterým se poznává s pravým Modřinkou. Ukázala mi ho, já ukázal svůj a oba správně zareagovaly.

Se smíchem se pokouším co nejrychleji od Sarah utéci a za sebou slyším "Ty jeden Modřinko,…" zbytek jsem už neslyšel, protože v botách Darcy se mi fakt velmi špatně utíkalo a zahučel jsem s patřičným rámusem do tůňky s nádherně mazlavým blátíčkem. Pochopitelně jsem se jako Darcy zapatlal, což uhasilo naštvání Sarah a spustilo jak u ní, tak u obou kluků smích. Smál jsem se taky, a smál jsem se i poté, co moje proměna v Darcy zmizela, ale bláto ne, takže jsem se šel umýt a vyprat. A měl čas přemýšlet.

Pochopil jsem jasně, že proměna v Darcy je možná vizuelně dokonalá, že mě nepřepadají žádné succubské choutky, ale že mi taky nenaskakují žádné holčičí myšlenky, a že mám docela problémy se vžít do smysluplnosti Darcy a že se chovám spíš jako její sestra, která žije v klášteře… A ještě jeden soukromý poznatek jsem měl - uvědomil jsem si, že podobně prudkou reakci měla i drowka Sheli, když jsem ji  podobně poškádlil…

Následné pokusy o vystopování tygra v lese a pěšky se nepovedlo. Zas nic.

Odpoledne jsem se opět pokoušel stopovat stopovat tygra, ale tentokrát nechtěně. Chtěl jsem si totiž pouze vyjít na planinku v horách, kde je hrob Cadachiho a trošku si tam na něj zavzpomínat. Nedošel jsem moc daleko, když mě dohnal Saražin kocour a trochu se mi motal pod nohama, takže mi přišlo, že se mnou chce mít Sarah spojení a poslal k ní pro změnu svého ďáblíka. Když už musel být u ní, hupsl mi kocour na záda a já si poprvé mohl vyzkoušet, jaké by to bylo, kdybych i já měl kočičku za mazlíka, nebo i jen obyčejnou kočičku u mě v domě, která by mi skákala na záda ^[3].

Pomalu jsem stoupal vzhůru a sledoval po očku kocoura. Pokradmu se rozhlížel kolem a pak v jednu chvíli do mě zaryl drápy. "Copak je?" řekl jsem mu a poškrábal pod ouškem. Má otázka putovala přes uši kocoura do Saražiny hlavy (samozřejmě jí kocour musel přetlumočit a říct Sarah i odpověď,  ta pak před mým ďáblíkem vyslovila, a pak podobně odpověď doputovala ke mě. Smrad kočky. Velké kočky.

Ano, byl to fakt, po pár dalších krocích jsem narazil na kočičí kakání. Zkusmo jsem do něj rýpl botou a jevilo se poměrně čerstvé.  Možná tak dvě hodiny staré. O kousíček dál byl převis, pod kterým jsem už také jednou spal a tak jsem jej opatrně prozkoumal, ale tam se naše velká kočka neubytovala, ale humanoidé už taky poměrně dlouho ne, byť rozpoznám čtvereček drnu, který není tak zelený jako okolí - tam bylo ohniště.

Nějak o moc dál jsem nedošel, protože i mě se začaly, stejně jako kocourovi, ježit chlupy na zádech - bylo jisté, že mě šestý smysl varuje, že tu není bezpečno. Co kdyby ta kočka mi taky skočila na záda? Kopec po mé levé ruce by jí to umožnil, cesta k planince se vine po vrstevnicích…

4. května 2012, pod Bouřlivými horami
(hráno 24.ledna 2012)

Ráno po meditaci a snídani za mnou, Dagonem, Eldarem a Sarah dorazil Ostrahan a tvářil se přísně. Tím, že za ním šel Ronald, celý rudý od rozpaků a naštvání, takže různě kopal do šišek a kamenů a ani nás nepozdravil, nám prozradil, o čemž že se bude hovořit. A taky že ano.

“Prý jdete na lov tygra” řekl nám (skoro bez pozdravu) Ostrahan. “Obávám se, že se už rozhodlo, že tygra lovit nebudeme” odpověděl jsem mu a protrhl tím jeho stavidla výřečnosti. Prý to tentokrát Panoptikář přehnal a musí být potrestán. Dagon hned řekl, že je pro Panoptikáře umlčet navždy.

Nastala neuvěřitelná (na lidi a minotaury, pro elfy normální) tříhodinová debata na téma, kde je pravda - jestli na straně Eldara, který tvrdil, že na neusvědčeného člověka je třeba pohlížet jako na člověka bezúhonného a jeho zabití Dagonem by byla vražda. Názor můj, že jej v první chvíli stačí řádně vystrašit velice ošklivým snem a až pak trestat byl udusán hned v začátku, takže jsem se po vzoru Sarah posléze příliš nezapojoval a spíše se přikláněl částečně k Ostrahanovi, že potrestán být musí. A pak tu byl názor Dagona, který původně chtěl udělat to, co Panoptikář chtěl udělat jemu, tedy vycpat, ale posléze byl přesvědčen, že prosté zabití by mu mohlo stačit. V mnoha z nás - kromě Eldara, že by potrestán být měl, protože všichni podvědomě cítíme, že je to s ním stejné jako s Ofekem, tedy že dělá nekalosti, ale že mu je nikdo neprokáže.

Zde by to sice šlo, protože jeden případ máme, kdy Panoptikář odvážel Dagona v kleci na vykuchání, tady by se jakýsi soud dal vyvolat, jenže svědků znatelně ubývá - v podstatě Panoptikáři už jeho tehdejší pomocníci zemřeli, anebo jako v našem případě protistrany bych mohl svědčit pouze já a Dagon. Podle Eldara ani nemáme šanci vniknout do jeho domu, že je to tam zapasťované, prý se tam v mládí s nějakou skupinou už zkoušel dostat, jenže tam má jak humanoidní stráže a pasti, ale prý také nějaké nestvůrky…

Debata posléze pokračovala bez Ostrahana, který odešel, aby se definitivně zúžila na dialog mezi Dagonem a Eldarem, já Sarah a Ronald jsme posléze už jen poslouchali, protože tohle vypadalo jako souboj dvou směrů, kterým se naše skupinka má vydat. 

Já se zamýšlel nad sebou a nad Mormony. Tím, že Dagon už nepatří k Mormonům mu automaticky nemusíme pomáhat, takže máme svobodu rozhodování, tu ale neměl Ron. Dostal totiž za úkol tygra vystopovat (naučit se v něj proměňovat, jak jsme zjistili o další den později) a pak milého panoptikáře rozsápat, že tady platí zákon přírody, že se zvířata neřídí zákony města. Eldar poznal, že se svým názorem je tu sám a vyslovil varování, že on nic sice hlásit nebude, ale že si zjistí, jak to doopravdy bylo(bude) se zabíjením panoptikáře a oddělil se od nás…

Odpoledne Ron samostatně stopoval tygra s tím, že jsem jej před začátkem jeho mise poprosil, ať zkusí vyhlídnout, jestli není šance, abych si toho tygra mohl prohlédnout.

Když se Ron vrátil, řekl mi, že to půjde a hned mě vzal sebou. Měl jsem možnost si tygra řádně prohlédnout, když si na strom táhl kořist, najedl se z ní trochu a pak odpočíval. Na proměnu mi to stačilo a protože vál příznivý vítr, budu moci pravděpodobně napodobit i jeho pižmo…

5. května 2012, pod Bouřlivými horami
(hráno 24.ledna 2012)

Včera večer a dnes v první části dopoledne se bavíme, jakou máme šanci na panoptikáře. Sám se pravděpodobně nepůjde, bude potřebovat minimálně pár chlapů na pomoc s klecí a když už ani to ne, bude mít osobní stráž. Dagon se začal tvářit, že je zabijem všechny a to už se mi moc nelíbilo a svoji nelibost jsem dal najevo a nastalo krátké vysvětlování s Dagonem, že zabití osobní stráže ještě možná, když nebude zbití, ale že se vsadím o co chce, že s ním bude i jeden sedlák s vozem a koňmi…

Měl jsem téměř pravdu, na obzoru se objevil prašný bod a jak se postupně zvětšoval, šly rozpoznat dva strážní, vozka a jeden moc dobře oblíkaný člověk, všichni postrkovali vůz tažený mulami. Ron se proměnil v tygra a lidským hlasem řekl, že by bylo dobré, abychom ho naoko uvázali ke stromu. Napevno jsem uvázal lano ke stromu a zlehka omotal kolem jeho krku. Dagon se schoval do křoví a na mě se Sarah zbylo našeho panoptikáře přivést do pasti…

První část proběhla poměrně snadno. Vyšli jsme se Sarah na planinu, vůz zastavil a v před vyšli strážní. Po velice rychlém vysvětlení, že mladej je v lese a my ho máme k němu zavést jsem doporučil vozkovi, ať své dvě muly zapřažené do selského vozu s klecí na vrchu vypřáhne a dopřeje jim odpočinek. To se povedlo. Co už se nepovedlo, bylo odklonění strážných, takže do pasti vedeme lidi tři…

Panoptikář zahlédl uvázaného tygra a hned se k němu rozešel, když v tom na něj zepředu(!) vylétl černý blesk. To mě zmátlo, protože Sarah byla vzadu za všemi, takže prudce uskakuji a první vlny útoků se neúčastním. Černý blesk trefil panoptikáře, ten se vznesl a letěl vzduchem dobře 10 metrů. Pak se na něj vrhl buď tygr, ale spíše v tygra proměněný Ron a začal ho sápat a trhat, podle toho že se panoptikář nebránil mohu soudit, že už tou dobou byl mrtvý.

Nevím kdo dostal prvního strážného, ale druhého jsem nejprve trefil zeleným bleskem a on hned volal, že se vzdává, ale další černý blesk jej dorazil. Nechápal jsem, kde se tu vzal třetí kouzelník, ale z křoví vylezl jen Dagon…

Zbývalo dořešit vozku a Dagon snad na něj opravdu chtěl jít, ale povedlo se mi ho gestem zastavit a nechal tam jít Sarah samotnou. Vozka zřejmě nic neslyšel a Sarah to vyřešila nejlépe jak mohla, na pár věcí se vyptala a dala mu zapomenout na vše - kde dneska byl, co viděl, koho viděl a vnukla mu, že se má vrátit domů. Vozka zapřáhl muly a opravdu začal odjíždět.

Když se Sarah vrátila, bleskově jsem si s ní prošel vše, co věděla a nalezl v jejím plánu dvě skulinky - panoptikář nezaplatil mzdu a taky si vozka nebude jist, kde ztratil ty tři, co šli s ním. Proměnil jsem se tedy v panoptikáře a vyběhl za vozkou. Dal jsem mu těch 8 zlatých a poslal domů s historkou, že ten mladej je nešika a že mu tygr utekl, a že tu mi tři počkáme, jestli se ho podaří znovu chytit….

5. května 2012, podvečer, kdesi ve hvozdu
(hráno 24.ledna 2012)

Teď v klidu v hospodě přemýšlím, jestli i tak jsme udělali vše dobře. Pokud se někdo bude dívat do hlavy tomu vozkovi, zjistí "díru" v jeho paměti, což by bylo první varování, že je něco špatně. Pokud po panoptikáři bude někdo pátrat, možná najde jeho tělo, ale to už by měly být zbylé stopy po blescích pryč, zvlášť, když by měl začít chybět až tak za 2 - 3 dny.

Dalším nepřímým svědkem můžou být kolegové Slunečňáci, najdou duše, které zřejmě za chvilku už nenajdu, když si spojí zprávu o zmizení panoptikáře. Obdobně by nás vypeklo, kdyby přišel na vyšetřování větší mistr než je Ronald a Ostrahan. Ronalda začínám po dnešku už definitivně zařazovat mezi velmi dobré mistry, neboť svojí proměnou v mluvícího tygra předčil snad všechny druidy co jsem viděl. Nemluvě o chvílích, kdy nám umožňoval v klidu spát a protahoval mezi hvozdy… a tak vůbec.

Jenže mám divný dojem, že svojí chybu udělala nejenom Sarah, ale i já, jenže ve svém případě nemůžu přijít na to, jakou. A to bych docela rád…

(počet zobrazení příhod ostrova Plexis od 25.12.2006:  )

[1] Sarah si držela kocoury na prsou a Dagon si držel Sarah v náručí.

[2] Baka se dá přeložit jako "blbec" - vzn. elfština

[3] V reálném životě mám doma klasickou mourovatou kočičku, která mi minimálně jednou týdně na záda hupne, aby byla výše při lovu mušek nebo mě mohla využít jako mezistupeň, protože když s ní procházím kolem skříně, tak mi ze zad hupsne výš…