Haepp Modřinka

Bloudění a skrývání se

26.ledna 2011, dvě hodiny a dvě minuty odpoledne
(hráno 8.břena 2011)

Zatímco já v duchu hořekoval nad svým neumětelstvím, ostatní se rozhlédli po kraji a zjistili, že jsme se vynořili na jedné ze severních špic Bouřlivých hor, prý asi tak 3 míle od místa, kde je vstup do Lexisovo hrobky, kterou hlídal Zelix.

Když jsem pak byl už trošku komunikativnější, zeptal se mě Balanar, jestli se dokážu spojit se Slunečňákama. To mě zarazilo, protože jsem si uvědomil, že nemáme prakticky žádný způsob, jak se s nimi spojit a pokud snad nějaký existoval, odešel spolu s Mrakoplašem…

Jenže když mluvil Balanar o Slunečňácích, uvědomil jsem si, že nemáme možnost spojení ani s Morte Ascendo a teď v brzkých ranních hodinách následujícího dne, kdy zaznamenávám do deníčku své postavy dění v posledních 12 hodinách si uvědomuji, že mé uvažování mělo v tuhle chvíli jít jiným směrem. Otázka je nasnadě - Smíme lovit nemrtvého trpoše my, Půlnočňáci?

Než na to zapomenu - Eldar si tady postavil z kamenů nějakou značku a Lemonovi, který vyšel jako první z podzemí oznámil, že musí jít okamžitě na Eldor a odkráčel. Balanar následně použil kameny z Eldarovo značky na svojí vlastní značku…

Hned, jak byli všichni občerstvení a někteří i ošetření, jali jsme se uvažovat, co bude náš nemrtvák dělat. Rozhodně bude potřebovat tělo a pokud si vybere nemrtvé tělo, musí mít nějaké poměrně čerstvé. Pokud si vybere živé tělo, pak budeme mít o to větší problém ho najít. Každopádně jeho duše letěla na jih, což by odpovídalo tomu, že chce najít tělo v Bouřlivých horách, či v Atame, v Tuvoku, případně v místě mezi Atame a Tuvokem, kde velmi často při průchodu s družinou narážíme na lapky.

Vyrazili jsme tedy do vnitřku Bouřlivých hor, kde víme že je skupinka hrobů a dále diskutujeme o našem problému a asi nejvíce nám k problému ovládnutí těl řekla Sarah, zřejmě se z ní velmi brzy stane mágyně. Mě vytanula v mysli jedna postarší říkanka, která by již měla být zapsána někde v hloubi deníku.

Ze zlatého Kapitolu kape špína. A všechny trpasličí chrámy jsou pokryty sazemi a pavučinami. Staří bohové, uctívaní dříve celými národy, živoří už je na lomenicích spolu se sýčkem a výrem. Na praporech vojáků je teď znamení pegase. O běda, třikrát běda.

Ve velmi pozdním odpoledni zjišťujeme, že žádný ze skupinky hrobů není poškozen a protože nemáme žádnou stopu po duši našeho trpaslíka nemrtváka ani Balanar s druidími kouzly, scházíme schlíple dolů pod hory, kde naše Půlnoční trojka okamžitě zkouší usnout, přejít do astrálních těl a zahájit lov.^[1] Tedy v prvních vteřinách až na mě, kdy jsem upozornil všechny, že když uvidí “přerostlého kamenožrouta”, že jej mají pozdravit “Ahoj Trolínku” a nechat ho být…

V polovině noci mě a Balanara vzbudil naštvaný Lemon, že prý jsme nešli na lov, jenže nám nešlo přejít do astrálních těl. Ale ani Lemon neměl štěstí s hledáním duše trpoše a při návratu k nám měl pocit, že se vrátil do svého těla o dost rychleji, než normálně. Začínám se obávat, že naše noční schopnosti neumožňují vidět duši, která nezemřela násilnou smrtí. Anebo je vidíme, ale nemrtvý trpoš už je v něčím těle. Teď v noci má asi největší problém Rael, neboť se o něj údajně otřelo vyhledávací kouzlo…

Vytáhl jsem proto klepadlo otevírající noční oblohu, otevřel v cestu k Pánovi snů a mí dva kolegové vešli dovnitř a promluvili si s Pánem snů (a já si konečně v klidu prohlédl Lemona a jeho noční zbroj. Přestože jsem ji jeden čas nosil i já, nikdy nebyl čas pořádně si ji prohlédnout. Balanar jako služebně nejstarší nosí černou válečnickou zbroj a je u Pána snů jako bojovník, já momentálně jako druhý v týmu nosím mnišské roucho a snažím se na volné duše působit po dobrém, Lemon má na sobě oblek s mnoha kapsičkami a pomůckami, čímž mi připomněl alchymistu v pracovním plášti. Já z těch pomůcek znám brýle, brčko a laso z pavoučího vlákna…)

Pán snů nám vysvětlil, že pro případ nouze máme klepadlo a cestou přes spánek jsme přijít nemohli, neboť pro nás na ostrově nebyla práce. Duše nemrtvého trpaslíka nám nepatří a patří bojovníkům z Morte Ascenda, neboť trpaslík nezemřel násilnou smrtí. A ti jej ještě nechytili…

Ve stejnou chvíli dostal zprávu i Rael - pomocí nějakého kouzla. Prý: “Ofek zmizel”. Nějak moc to neřešíme, ale Rael se tváří o něco spokojeněji.

27.ledna 2011
(hráno 8.března 2011)

Ráno pak jsme chtěli jít někam dál, ale neshodujeme se ve směru a začínáme mentálně bloudit v tom, kam chceme jít a proč. A večer mělo být ještě hůř.

Balanar teď ráno chtěl jít (a nakonec šel skrz stromy v podobě jelena) na Eldor, ale nás ostatní přeposlal přes Atame, kam ostatně chtěl jít Lemon kvůli krolovi Atlasovi. Večer máme sraz u vody v hospůdce “U Pstruha” ve Varpu.

Dění v Atame bych mohl popsat slůvky “normální všední”, nemít problém při vstupu. Strážní nikoho dovnitř nepustí bez toho, aby jim ukázal Identifikační přívěšek, nebo aby se za něj někdo zaručil (v našem případě to bylo potřeba udělat kvůli Sarah, která tento přívěšek ještě nemá). Prý byla vyhlášená celoostrovní pohotovost, přičemž tři místa mají navíc stanné právo nebo mobilizaci. Později jsme zjistili, že se to týká Eldoru, Komodoru a Ostenu. Poté, co si Lemon zachlastal a Rael prohlédl jeden dvorek s kachňátky, a všichni dokoupili zásoby, jsme mohli za pomocí kočáru dojet do Varpu. Tam nás čekala stejná kontrolní procedura a pak překvapení, protože Lemon se hnal do knihovny.

V hospůdce, kde se postupně scházíme, si dáváme dvě a dvě dohromady. Podle našich informací musí mít všichni vyšší šlechtici pětičlennou stráž, vévoda Sixel byl viděn současně na pegasovi a současně s kordem(!!) na zemi před palácem, a s informacemi od Balanara víme, že všichni lepší druidové z měst jsou někde v lesích. Kompletní armáda a všechny řády mají pohotovost, Zefríta je někde v lese se svojí suitou druidů…

Náhle se v hospodě otevřely dveře napochodovali 3 strážní a místní markrabě elf Laret, který se mi vyjevil jako kouzelník. Pak ještě dva kudůci (jeden se sluníčkovým a druhý s měsíčkovým znakem - alchymista a léčitel) a další tři strážní. Markrabě se rozhlédl po hospodě a kromě nás vykázal z hospody všechny ostatní i hostinského, dokonce poslal pryč i strážné. Tím na nás nádherně všechny upozornil a všem naznačil, že nám řekne něco příšerně tajného…

Kouzlem zavřel markrabě všechny okenice a dveře a druhým kouzlem udělal zónu ticha. Pak řekl, že můžeme svobodně hovořit a na stůl vysypal pět prstenů, jenž místo kamene mají navrchu vykovaného pegase zřejmě z mosazi. “Od teď si nasaďte tyto prsteny a doporučuji vám držet se ve hvozdu”. Na naše otázky nám odpověděl, že on dostal rozkaz, že nám nebezpečí hrozí, a že po zrušení stanného práva Balanar prsteny za nás všechny vrátí na Eldor. Prsten by nás měl v případě našeho zabití ochránit. Pak trošku markrabě prskal, protože se mu zjevně nelíbilo, že je nám dával a poté, co si schladil žáhu na Sarah, odešel.

To mě zaujalo. Odpoledne v hospůdce jsem přemýšlel nad tím, jak celou tuhle lapálii pojme historie. Vzhledem k věštbě se obávám, že to bude ve stylu “Tlupa naivních elfích mladíků vypustila nemrtváka z jeho vězení a chrabrý vévoda Sixel se svojí suitou zachránil ostrov”

Po rychlém průzkumu prstenů víme, že v nich je nějaké mocné kouzlo, protože se našim průzkumníkům jeví jako artefaktové a raději padáme ven z hospody, protože kolem nás si začali sedat opět hosté a špicují uši, aby zaslechli něco tajného…

Vyšli jsme si k jezeru a dohadujeme se, kam zamíříme a zdali onen markrabě byl pravý, co nám rozdával ty prsteny. Rael byl v této otázce nedůvěřivý a Balanar neochvějný…

Další zajímavou otázku nadhodil Rael: "Chce ještě pegas okovat?". Všichni se na něj podívali stylem "nehrabe ti náhodou", jen já zareagoval - "Moc bych se divil, že by chtěl být Sixel ovládán" odpověděl jsem a současně pochopil, že mí mladí přátelé neznají nebo si nepamatují jedno z rozlousknutých tajemství. Pamatuji si, že jich mělo být přesně osmnáct zde na Plexisu…

27.ledna 2011, večer
(hráno 15.března 2011)

Napadlo mě zaskočit si k Pánovi snů a tak, protože večeříme, hned činím. Šlo to poměrně rychle a za pomocí klepadla snadno. Dle přátel jsem byl pryč téměř dvě směny a já se prakticky dozvěděl jen toto:

Jelikož jsi duše viděl, tak zemřeli násilnou s mrtí a patří tedy tomu, kdo je dříve uloví - buď nám a nebo kolegům slunečňákům. A jelikož ty duše nevídáš  při běžné noci, tak musíš nejprve odstranit příčinu, která je poutá k místu kde se zdržují. Takovou sílu však mají jen mágové velmi vysokých úrovní, aby dokázali tak dlouho a tolik duší poutat. Duše většinou prodlévá v místě, kde jsou ostatky těla, stačí i jediná kostička kterou vyneseš a pohřbíš na povrchu, abys spolu s ní vynesl i duši. Leč pozor můj učedníku! Duše čerstvě zemřelá jest zmatená a dobře se loví. Čím déle však prodlévá v cestě do záhrobí tím silnější bude a více se brániti bude Vám. Rozhodně tedy neuvolněte všech dvacet naráz, takou sílou dosud nevládnete. A tak pamatuj - ten jež je k sobě připoutal ucítí, pokud pouto bude přerušeno, jak se zachová nevím ani já.

Nebyla to nikterak příznivá odpověď, protože toho mága my nepřemůžeme a riskovat jeho hněv se mi taky nechce. Začínám s ďáblíkem hlídkovat a při začátku mé hlídky přichází Vašík a zdraví se z Lemonem. Kdyby neměl režné druidí roucho a nepronášel řeči o kytičkách a o tom že se dal na novou víru a že jej druidi týden učili přírodní moudrost (nebo co to říkal) tak by to byl normální Vašík

Ale prý je z něj i dobrý věštec, což mu nevěříme, takže si Vašík povařil nějaké bylinky, lokl si jich a do deseti minut na nápěv bojového zpěvu Piškotů hlubokým hlasem zazpíval

Když Rael s Lemonem v tvrzi
zas zasedli k dubovému stolu.
Ti dva už pili mnohou číši spolu
a zapěli si z plných plic.

Nuž dej sem zlaté číše děvče
a nalej vína, dolej výš.
Dnes milá Sarah cosi zvíš,
toť Rael vesel káže.

Pak zavdal si vína a rázně utřel bradu.
Právě se vracím z Modřinkova hradu
a ve své duši nebudu mít klid
dokud se nedozvím, kde se chce Bali oženit.

Můj milý pane, chceš-li zvědět více,
tož v přestrojení opustíme toto stanoviště
a máš-li v sobě odvahy,
Tak pěšky vydáme se přes chodby a závaly.

Dříve než se noc v jitro přetavila,
dvojice Modřinky s Balanarem hrad opustila.
Percluským vínem opojeni
za trpaslíky oba přestrojeni.

Hned v první chodbě seslal zaklínadlo,
a sakra nějak podražilo.
Doufám že nám dnes nepůjde se těžce
jako když Sarah tahá groše z měšce.

Tož tedy brachu popojděme dál
zde žil prý mocný z boží vůle král.
A tak jdou dále, stále pospolu
spojeni cestou, plnou výmolů.

Dnes nadřou se Modřinkovo hrobaři,
snad se jim práce v skále podaří.
Raduje se i Rael převelice,
s Lemonem vstoupili do kostnice.

Pak to s Vašíkem seklo, mělce dýchal… Balanar prohlásil, že je zdrogovaný a ujal se ho hlídat, což je asi tak to poslední co si ze své hlídky pamatuji…

Tedy až na jednu drobnost - bavil jsem se s Balanarem na téma jeho psa. Přišlo mi, že nikdy neměl obojek a jeho šedomodré oči jsou teď poměrně jasně zelené. Prý je to pořád ten samý pes.

Večer psík škemral po Lemonovi koláček, ale tomu již došly, takže psík odběhl, aby se o směnu vrátil s brašnou plných koláčků, jenž Lemon prohlásil že mají v sobě i tajnou přísadu jeho tatínka, takže jsou dobré tak jak mají být.

Záhadu, jak psík zvládl dojít do Saxisu a zpět během stěny byla v mém případě o to větší záhadou, neboť jsem prováděl hlídky a pes nezanechával stopy, navíc v okamžiku kdy odbíhal a přibíhal mi přišlo, že z našeho okolí odběhlo i přeběhlo dalších několik tvorů. Ale ani ti nenechali pro mé oči stopu.

28.ledna 2011
(hráno 15.března 2011)

Ráno se první probudila Sarah s Lemonem a mi tři půlnočňátka máme na sobě hromadu krvavých šrámů a na mě přímo před očima Sarah přibyl jeden na čele. Dokázala mě vzbudit, ale jsem rozlámaný až běda, nejhůř ze všech Půlnočňátek. Začíná mě to deprimovat, jako bych něco dělal špatně, nebo nebyl plnohodnotný člen.

Když následně dáváme s Lemonem a Balanarem dohromady dění, tak jak nás to předevčírem nechtělo pustit do snového světa, tak nás to tam tentokrát doslova v cuclo a byla doslova řežba s dušemi. Musel jsem Balanara opravit, toto nemohly být čerstvě zabité duše ale hodně staré, protože se tvrdě bránily. Někdo někde otevřel brány, kde byly duše již nastřádané.

Tyto staré duše se chovaly dost agresivně a dost jsme běhali, bohužel všude po ostrově, takže se nedalo zjistit, odkud unikají. Navíc, což nikdy nebylo, se snažili dostat na lodě a uprchnout. Zvláštní bylo, že se nemohli dostat přes vodu, což nikdy nebývalo..

Já mám zvláštní problém, vím, že jsem nedošel z hlídky do svého pelíšku, ale ráno jsem byl velmi slušně zachumlaný. Ďáblík se netváří, že by to byl on, kdo se o mě postaral. Každopádně po mé hlídce nebyl nikdo vzbuzen na hlídku…

Lemon si uvědomil jednu velmi ošklivou věc pro něj. Je si jist, že odváděl duši Vašíka. Okamžitě startujeme k Vašíkovi, ale je samozřejmě pozdě. Někdo mu prořízl hrdlo.  Nevypadalo to, že by se bránil.

Když se pak Lemon začal dotýkat Vašíkova těla, zjistil, že má svalové tiky což ho udivilo, ale nás ostatní napadlo, že dojde k řežbě a taky že ano. Tělo nyní již nemrtvého Vašíka se prudce ohnalo po Lemonovi, a pak od nás připravených kouzelníků schytal přehršel blesků a churšaláhů. Jenže průšvih byl někde úplně jinde…

Na obloze se totiž objevil mrak v podobě trpaslíka a začal útočit na Balanarovo psa. Tím pádem se definitivně profláklo že s tím psem není něco v pořádku. Nechal jsem Vašíka Vašíkem, zařval jak na lesy slovo "PES" a následující churšaláh šel do mraku a trefil do něj, až se mrak různě prohýbal a kroutil. Ve stejnou chvíli se kolem vynořilo 14 druidů a snažili se nad psíkem čarovat magické zrcadlo a tak ho ochránit. Velice rychle jsme se rozdělili tak, aby jedna skupinka pohodově zvládala nemrtvého Vašíka, který měl polní lopatku v hlavě a vyřezávací nožík v oku (jak některé z nás překvapil ne zcela připravené) a ostatní to šili hlavně kouzly do nemrtvého mrakovitého trpaslíka. Psík ležel na zádíčkách a vypadalo to, že druidům pomáhá. Mě osobně se slušně psík rozmazával, takže kouzlo účinkovalo.

Poté co Rael seslal mě neznámé kouzlo, které mi málem zkudrnatělo vlasy, když letělo kolem mě, tak bylo silné, se mrak začal stahovat opět na severovýchod. Tři z konečného počtu šestnácti druidů se zhroutilo na zem a krvácelo z nosu, Balanar, který se k nim připojil, taky.

Psík se začal proměňovat a náhle místo něj stála ledy Zefríta. Krátce jsem se jí uklonil a poodešel za nejbližší strom a tvářil se, že neposlouchám věty druidů o tom že Zefríta docela riskovala být s námi, ale ona že prý chtěla poznat nás Mormony a že to bylo zábavné. Na Lemonovo omluvy, že tu nečinně trčíme a nic neděláme mu odpověděla, že naopak jsme byli na správném místě, neboť druidové by šli primárně do Vašíka a jí by nepomohl v prvopočátcích nikdo. Případně ve variantě druhé by nemrtvý Vašík šel do zad druidům a nikdo by tomu nezabránil.

Stále se tvářím, jako že tu vůbec nejsem, ale teď už poslouchám poslední věty Zefríty velmi pozorně. “Onen trpaslík to měl vymyšlené dobře, tím že by mě zajal by rozptýlil soustředěnost Sixela a možná by díky tomu vyhrál. Vydržte ještě dva dny, pak snad Sixel už vyhraje.” Pak začala odcházet a já si povšiml, že má stejný prsten jako my - s tepaným pegasem. Doporučení pro nás bylo jasné - rozsekat Vašíka na kousky a ty pohřbít odděleně, následně máme změnit stanoviště, ať co nejméně lidí ví, kde jsme.

Tím doporučením jsme se řídili a vyrazili jsme do divočiny. Lemon vypadá čím dál tím víc nemocně, aby pak Balanar odhadl, že při boji s Vašíkem se mírně přiotrávil tím věšteckým pitím, co měl Vašík zřejmě ještě v krvi, aby nám Lemon za chvilku opravdu zavěštil.

Tvá mrtvola sní kance a bude ospalá
Když sní křepelku bude malátná
Ale když sní obojí, tak velmi rychle zemře
Říká se tomu potenciace
Tím, že jedy spolupracují, dosáhnou plného potenciálu

Bylo to ale trošku jinak - Lemon říká, že na něj mluví Vašík a je vedle něj, já neviděl nic a Balanar se tvářil, že v Lemonovi jsou dvě duše a že Vašíkova duše vyhrává. Nechápal jsem to, vždyť přeci Vašík byl právě Lemonem odveden do Říše Pána snů?

Tuto situaci zachránil Rael, udělal nějaké kejkle s magickým svitkem a povětším kamenem, aby se duše Vašíka do toho kamene vystěhovala. Což se i povedlo. Hned si všichni vzpomněli, že máme duši na výměnu za Křemílka u Morte Ascenda. Ale hlavně že je Lemon v pořádku…

Mě ale nastává definitivně problém, protože má odkládaná morální úvaha, jestli osvobodit Křemílka za cenu, že jinou duši necháme na pospas Morte Ascendu, což jednak máme od Pána snů zakázané a navíc si nejsem jist, jestli bych to udělal Vašíkovi. Přeci jen, nezemřel "jen tak", nýbrž násilně…

Balanar si sběhl k Pánovi snů ozřejmit, co se nám vlastně v noci dělo a odkud se tolik starých duší vzalo. Bylo mu vysvětleno, že to dělají mocní mágové pomocí černé magie. Z obyčejného sedláka vyrazí duši, tu pak mocným kouzlem smění s nějakou duší od nás, a tuto duši ani nemusí vrátit zpět do onoho těla sedláka, ale může ji takříkajíc nechat řádit. Samozřejmě ji může mít pod kontrolou, pokud na ně dosáhne. (Proto asi taky některé duše chtěly prchnout přes moře kamsi jinam)

Po tom všem se snažíme postoupit ještě o kousek dál, ale byly jsme přerušeni skupinou assasinů, kteří po nás střílejí, respektive střílejí po Raelovi a trefují ho šipkou do krku. Jak se zdá, tahle grupa jde jen po Raelovi, přičemž mu naznačují, že možná na šipce byl jed a možná ve flakonku co mu podávají je protijed (my ale máme věštbu o dvou krmích, takže víme, co nemáme dělat…) Požadují po něm nějaké listiny, a nám není jasné, jaké listiny mohou chtít a když to neví  ani Rael, tak si momentálně nejsme jisti, jestli milí assasinové pracují pro Ofeka a chtějí Raelovi odebrat nějaké důkazy. A protože ty listiny prý hned na místě spálí…

Je jedno pro koho pracují, protože poměrně rychle došlo k boji mezi námi a jimi, a nám se povedlo vyhrát…

29.ledna 2011
(hráno 22.března 2011)

Včera jsme toho už moc nedělali, protože dva těžké boje za den je až příliš na to, abychom to ustáli bez nebezpečí či zranění, jen jsme opět poodešli kousek stranou a přespali. Jenže tentokrát ani jeden z nás nočňáků ve službě nebyl, což mi přišlo podezřelé, ale běhat k pánovi snů se mi nějak moc nechtělo.

Mám-li nějak popsat dnešní dění, pak i dnes se potácíme hvozdem a stále na nás narážejí nečekané návštěvy. Dnes to byla banda čtyř skurůtů nesoucí mezi sebou nějakou truhlu. Kdyby nešli směrem na poušť skrz hvozd tak říkajíc nejkratší cestou, možná jsme je nechali být, ale snad pokřik velitele skurůtů "Ustupte živí, neublížíme vám" byl tím spoušťadlem, který nás popostrčil…

Do boje Balanar zapojil i sošku pantera, ledva se dotkl země, zapojil se do našeho boje a snad jen díky tomu opět vyhráváme, ale na můj vkus je to tak tak.

Tentokrát se už nikam nehýbeme po prvním boji. Jen raději preventivně jistíme onu truhlu tak, že ji Rael uzavřel do uzavíracího pentagramu a teprve pak si ji prohlížíme. Je velice zvláštní, neboť je na ní mix trpasličích a elfích run. Truhlu zřejmě dělali trpaslíci a elfové její obsah pečetili…

30.ledna 2011
(hráno 29.března 2011)

Dnes by měl skončit vyjímečný stav a já už si přeju aby to bylo hned teď. Štve mi to, protože opět jsme nebyli ve službě, ale duše těch skurůtů jsou stále u těl, vyjukané a neodlovené. A to nemluvím o našich snech, kdy všem okolo mě Zelix rozpáral břicha a mě ukousl ruku o tekoucí a stříkající krvi.

Lemon dopoledne vkročil do pentagramu, zaklepal na truhličku a něco mu prý odpovídalo a to něco pak promluvilo i na nás. Do pentagramu bych osobně nevkročil, protože uvnitř pentagramu uhynulo veškeré rostlinstvo. Pak obkreslil runy, abychom je mohli překládat v klidu, nebo je mohli zanést na překlad, což jsem navrhl já. Oproti tomu Rael navrhoval bednu zničit, ale jak, to už neprozradil.

Pak jsem pocítil husinu a tak nějak mimochodem si povšiml Lemon skrz brýle, že si slunečňáci přišli pro duše.

Lemon se pak chvilku ještě bavil s tím tvorem uvnitř truhly a ten mluvil docela rozumně, ale věděl toho náhle o dost víc a tak se pokusil hrát na naše city. Zaujalo mě, že promluvil o Ofekovi a o jednom z komodorských mágů, kteří jej minule (před 40lety?) odlovili. Prý to byl červený mág.

Nakonec jsme se shodli, že si teda runy necháme přeložit, z těch jedněch jsme vyluštili slova " Nebezpečí" a "kletba" Zkusil jsem truhlu ukrýt do své neviditelné torny, ale truhla nebo její obyvatel mi ten jeden mág snědl. S truhlou se tahat nechceme a tak vysíláme Lemona se Sarah do Cvočkova, což je naše momentálně nejbližší město s tím, že my ostatní budeme hlídat bednu.

O dvě hodiny později se Balanar nudí a domnívá se, že ti dva už měli být zpět, že jsme Cvočkovu mnohem blíž a tak vyslal sojku vyzvědačku na průzkum. Ty dva sojka nalezla jak chodí v kruhu a nemohou ven, takže se měním v sojku s tím, že se je pokusím vrátit na cestu. Podle všeho se jim podařilo přejít přes několikero bludných kořenů…

Zřejmě to tak bylo, protože i já měl za pomoci "Sixeli Luxmen" potíže vyjít s nimi ven. Příště si to budu pamatovat, že z těchto situací budu utíkat pomocí UFI…

Ještě jedno překvapení bylo připraveno na naší dvojici. Vévoda SIxel s kordem u pasu (=Ofek) a prý že pokud mu nevydáme jistou věc, budeme souzeni pro vlastizradu. Jenže ono se to řekne - vydejte mi, když zároveň nepadne, co že to za předmět máme mít. Jeden z doprovázejících hraničářů se dotkl svého vlčího amuletu a pak postupně každého z nás. "Nemají to pane" zněla jeho odpověď.

Pak na nás dělal bubáky, že ve městě nemáme být i když je město ve hvozdu a že zákaz padne až se západem slunce. Odkývali jsme mu to s tím, že jen chceme být městu blíž, abychom tam mohli vejít přesně s oním západem…

A tak jsme popošli k městu a konečně po několika dnech spatřili civilizaci, byť zatím jen z dálky 500 sáhů.

(počet zobrazení příhod ostrova Plexis od 25.12.2006:  )