Vyhledávání na těchto stránkách
Loading

Haepp Modřinka z Bílého Kamene

Nejsilnější ve svém životě

21.listopadu 2007
(hráno 4.února 2008 - zkrácený přepis z diktafonové nahrávky s mírnou dávkou fikce)

(poznámka. Zítra máme v podvečer schůzku se slunečňáky zde, jak mi připomněl Mrakoplaš, který tuto schůzku inicioval.)

Ranní probuzení proběhlo normálně až na jednu drobnost. Zjistili jsme, že jsme za tmy našli místo kde jsme spali minule a kde Rael ztratil svůj spacák. To Raela mírně nakrklo a popošel do míst, kde spal minule a nakopl nejbližší kámen. Jaké bylo jeho překvapení, když našel svůj spacák složený pod ním, ale jeho vršek byl porostlý houbičkami a mechem. "Héej asi jsme někde v čase, tentokrát v budoucnosti" křikl na nás Rael a ukázal svůj úlovek. Pochválili jsme ho za houbičky do polívky a pak jej poňoukáme, že by to mohlo být i jinak: "Nebo jsme minule spali v minulosti". Děvčata, tedy Julie a Mojko okamžitě vyrážejí do města, aby osobně zjistili jak to je. Rozhodně se ale prý chtějí nechat trošku zkrášlit…

Zirkon to chtěl zjistit ještě rychleji a navrhl, že se podívá na hvězdičky. Po chvíli mu došlo, že teď ráno žádné neuvidí, proto prohlásil, že jsme v přítomnosti. Vylezl jsem proto na blízký strom a svým elfím zrakem se zahleděl k blízkému městu. To vypadalo tak jak vypadat má, tedy současně. Pak jsme konečně dali hlavy dohromady a zkonstatovali, že v době, kdy jsme spali a napadli nás trolové tak to byla minulost …

Tím pádem nebylo co řešit, a proto nám osud nastražil další léčku. Před námi se objevil kruhový pulzující portál, z nějž se vynořila postava zahalená dýmem. Se zbraněmi v ruce očekáváme, co se z téhle situace vyklube a samozřejmě nás čekalo překvapení. Došlo k výbuchu a dýmu bylo o to víc. Postava začala z toho dýmu kašlat a po hobitím způsobu nadávat. Ano, byl to Křemílek s merlinovskou čepicí na hlavě a šedavém hábitu. Když dokašlal, prohlásil: "Tak jsem doma kluci, dlouho jsem vás neviděl, ve sférách byla nuda". Na Zirkonovi bylo vidět, že by nejraději nabil kuši a po Křemílkovi střelil (jenže kuši nikdo v družince nemá), Rael rychle nalejval magy do hůlky, o mém postoji v bojové magické poloze nemluvě. Jenže…

Cítil jsem, že je něco divného s Křemílkem a neuměl jsem specifikovat co. Dáváme se s ním do řeči a vzájemně si říkáme, kde jsme viděli Křemílka naposledy, Mrakoplaš mezi svými slovy chytá mouchy pro Balanara a jeho sluneční dvojče. Kápl na to Rael, neboť Křemílka jsme viděli naposledy v síních Morte Ascenda…. a jakpak se dostal ven a proč říkal že byl ve sférách? Křemílek se odpovědi o úniku vyhnul a oznámil nám, že sféry mají mnoho podob a jedna z nich že je sídlo Morte Ascenda. U nás je proto, že něco potřebuje.

Zirkon pak náhle vrátil Raelovi nějaký pergamen, prý mu vypadl v noci. Rael ho popadl, sbalil ho a uložil, zamračil se na Zirkona a odběhl stranou. Jenže Zirkon si velmi rychle uvědomil, že mu dal nějaký jiný pergamen a tak vytáhl konečně ten správný. Podal ho Mrakoplašovi a ten s údivem v očích začal číst nahlas

Černokněžníci na Plexisu

Každým rokem po dobu dvaceti let přicházeli v létě do Odova tři černě odění muži. Pokaždé se zastavili u pastýřů na salaši, kde je bača pohostil ovčím sýrem a žinčicí. V posledním dvacátém roce řekli černí muži bačovi: "Pokaždé nás hostíte žinčicí a sýrem, co máte, to nám dáváte a nic za to nechcete. My se vám chceme naposledy za tu vaši službu odměnit.

Pojďte tedy s námi a vezměte s sebou měch". Sňali ze stěny lýčenou kabelu a tu bačovi zavěsili na krk a šli na vrchol nedalekých hor. Přišli k místu, kde se vchází do hory, a nakázali bačovi, aby v podzemí ani slůvkem nepromluvil. Pak šli dlouhou chodbou až do jakési osvětlené jeskyně na způsob místnosti. Tam poklekli a v prach podlahy vepsali písmena „L,A,R,E“ každý písmena vepsal v jiném pořadí. Jakmile i třetí z černokněžníků své runy v prach vepsal, tak se ve stěně ukázaly dveře. Jeden z mužů jež písmena započal psát runou „R“ vytáhl klíč, kterým dveře otevřel. Ocitli se na zeleném prostranství a po lávce přešli přes hluboký potok. Bača se bál, na každé straně lávky ležel strašlivý démon-drak, ale oni ho vzali mezi sebe a šťastně došli ke skále, ve které byly další dveře. Tam byli ve veliké světnici a odevšad visely z "lištěn jakési cacky" na způsob hroznu a oni je brali a dávali sobě do kabel. Jen bača se k ničemu neměl a tak mu jeho lýčenou kabelu naplnili.

Když vyšli ze skály ven, ukázali mu, že má kabelu plnou zlata a stříbra. Bača je ještě jednou naposledy pohostil a podle jejich prosby je znovu doprovodil na vrchol hor. Tam mu řekli, že jsou černokněžníci ze síní Morte Ascenda a dokud ze sémě jež v tuto zem zasili synové jejich nevyrostou v mistry, tak se do tohoto místa nevrátí.  Každý z nich svlékl plášť, rozprostřel jej po zemi a usedl na něj. Pak vzlétli a odletěli. Bača si koupil velký statek, a protože se netajil, jak k bohatství přišel, každému to vyprávěl. Proto se našli tři odvážlivci, kteří šli do skal a našli tam chodbu vedoucí do podzemí. Pronikli až do veliké místnosti a tam viděli tři kádě plné různých peněz a velmi se radovali. Vtom z jedné kádě vyletěl kohout a křídly jim lampy zahasil. Hledači pokladů se ocitli ve tmě. Jaké bylo jejich štěstí, že venku nechali ještě čtvrtého, který držel rozvinutý provázek, díky kterému se dostali z jeskyně ven. Pak se ještě jednou do jeskyní vrátili s novou lampou, ale kohout jim zase světlo zhasil. Hledači dostali strach a už nikdy poklady nehledali.

Léta běžela, bača zemřel a bývalou salaš zdědil jeho jediný syn Ofek. Ten nešel v otcových stopách, ale z jakéhosi podivného hnutí osudu se vydal dráhou čaroděje. Čaroděje jež svým potenciálem nemá na ostrově sobě rovného, snad až na vévodu.. ten jediný jej dokáže udržet na uzdě. Klevetivé ženy však praví, že silnější bude jen do doby, než Ofek nalezne syny tajemných černokněžníků…

V průběhu čtení se dívám po Křemílkovi a přišlo mi, že ten prokletý prsten stále má, ale schovává ho pod rukavicí. Rael se vrátil při čtení posledního odstavce a nebyl moc nadšen protože čteme jeho soukromý list. Nedivím se, zvlášť po posledním odstavci, který byl dopsán jinou rukou. Ale což o to - v dopise se píše i o Raelovi - blbý by si nevšiml té náhodičky s runami L A R E. Otázkou je, jestli máme před sebou Raela-otce nebo o Raela-syna. V první chvilku mi přišly možné obě možnosti …

Mrakoplaš rychle podal pergamen zpět Raelovi, aby následně Zirkon dostal od Raela několik proplesknutí za podvod s pergameny. Křemílek pak vybalil důvod, proč je tu s námi - chce získat (nějaký) magický klíč. Delší dobu se dohadujeme co budeme dělat, až pak nakonec Zirkon ukazuje nějaký klíč a jak Rael tak i já se čertíme, že si už příliš mnoho věcí vypůjčil bez povolení…

"Stanovme si priority" uklidňuje situaci Mrakoplaš a do toho Křemílek vysvětluje, že "tam nahoře" má jistý dloužek, který by měl ten klíč vyrovnat, termín na to má týden. Zirkon vytahuje luxusní křišťálový klíč, tvrdí o něm že otevře jakýkoliv zámek a ptá se, jestli spíš nechce Křemílek tenhle magický klíč. A do toho všeho Rael našel třetího žabáka v brnění - v očích má nekonečnou čerň a pohled do nich je hodně nepříjemný - máme tedy žabáčka od Smrti respektive od Morte Ascenda. To ostatně víme jistě, neboť žabička před námi všemi problikla do podoby smrti s kosou.

Nastal čas prozkoumat žabičku a nenápadně i Křemílka - oba dva vypadají v mých brejličkách jako dvě malé smrtky. Kontroluji i ostatní, ale ty vidím normálně a zbylé dvě žabičky v lahvi stále vypadají jako malý měsíček a malé sluníčko. Okamžitě súrsky informuji Mrakoplaše o nastalé situaci, ten mě informuje, že cítí pach smrti a přijde mu, že stojí v epicentru.

Máme tedy tři žabky ve sklenici a dohadujeme se, jak projít Cedrovem nebo do Cedrova a co teda budeme jako dělat. Křemílek se bojí, že je na něj vypsaná odměna. Okamžitě jej straším, že je odměna na něj čtyřmístná, přestože to je ve skutečnosti "jen" 500,- zlatých.

Po dlouhém a úmorném dohadování konečně vím, že půjdeme do Komodoru za Ratnajem (nevím, jak jsme přišli na dvojici Ratnaj a Komodor, ale budiž), přesto se nám nepodařilo dojít blíž než na dohled bran Cedrova. Z Cedrova jde bosý stařec se šedivými vlasy oděný do světle modrého roucha. Nic dalšího u sebe nemá - ani hůl ani mošnu. Přestože má vyloupnuté oči, jde středem cesty a jde velmi jistě, jakoby viděl nějakým jiným způsobem. Pozdravil jsem ho a on nejen mě jmenovitě pozdravil. Znal nás a Křemílek znal jeho - aspoň se tak tvářil.

Pak stařec poklekl na koleno před Zirkonem, poklonil se mu. Dostal od Zirkona klobásu, od Raela dostal na chléb, o který si požádal. "Nekoukej mi do očí Křemílku je to neslušné" "Není to nadlouho" pousmál se Křemílek, na což mu stařec odpověděl: "To je pravda, proto tě hledám" řekl poté stařec a dal se do hovoru se Zirkonem na téma, že by měl svůj národ sjednotit. Nějak jsem ten hovor nechápal, a chytil jsem se až v okamžiku kdy stařec řekl, že bychom si měli najít mezi sebou nějakého vůdce, zjistit co v každém z nás je a že nám dá týden na to, aby si každý z naší - tedy nejen Rael, Zirkon, Křemílek, Modřinka, Mrakoplaš, ale i Mojko a Balanar - vyzkoušel každý jeden den velet družině, což prý bude těžké. "A po týdnu - přežijete-li, rozhodnete, kdo je a má právo být králem". Je prý vhodné s tím začít od zítřejšího rána. Raelovi se to nelíbilo ale starček řekl: "Nezúčastníš-li se, již nikdy nenajdeš svého otce". Tím se vyjasnil jeden z mých problémů, ale to jsem musel okamžitě odložit, neboť i Zirkon se tvářil nesouhlasně: "Pokud odmítnete, vaše nejlepší budoucnost se nestane." kontroval stařeček a dodal dívajíc se na žabky: "Silnější než dnes už nebudete. Spojili jste teď všechny tři vládnoucí skupiny…"

Okamžitě se hádáme o to, zdali je třetí skupina příživnická nebo plnohodnotná k první a druhé skupině, tedy k Měsíčkům a Sluníčkům, jak familiárně říkáme pomocníkům Pána Pravého Poledne a pomocníkům Pána Snů.[1] Mrakoplaš se pokouší odhadnout, kdy stařeček umře, i já-laik cítím, že se jeho čas blíží. I stařeček to ví - další klobásy si nevezme, prý brzo z tohoto světa odejde.

Zirkon začal nahlas přemýšlet nad jedním svým dilematem, z nějž pro něj vyplynula jedna věc - když si nechá od děda umějící zírat vnitřním zrakem do budoucnosti (proto si prý vydloubl oči) prozradit, jaká barva padne v okamžiku kdy vstoupí do kasína. Ano, to jsem neřekl - Zirkon si chce v Cedrově vybrat nějaký peníz, aby ho mohl posléze v Komodoru utratit na ruletě - ale raději by něco málo vyhrál. Děd ho od toho odrazuje dvojím způsobem - jednak bude velet skupině až jako poslední a tím pádem bude šestkrát sloužit ostatním, jednak tak nenaplní své největší cíle. To první je spíš Zirkonovi k radosti, protože ten, kdo bude velet by měl být bezvýhradně poslouchán, jak nám připomněl opět stařec. Zirkon si nakonec hodil mincí, ale ještě než dopadla, obdržel od starce odpověď: "Bude to černá". Pak mince dopadla a prozradila, že Zirkon opravdu má chtít vědět, jaká barva bude v kasinu. Pochopil jsem, že vsadí vše na jednu barvu a obere tak kasíno.

"Jestli to bude fakt černá, tak polovinu výhry dám na dobročinnost" oznámil Zirkon a byl okamžitě stařečkem přerušen: "Nelži". Zirkon pokračoval: "Když to nebude černá, tak si tě najdu… a vypiju s tebou kořalku. Nic ti neudělám. Teď taky nelžu". Křemílek se tomu zasmál a stařeček řekl: "Bylo mi zde dobře. Zde nebo jinde?" optal se pak Křemílka a tomu "to" bylo jedno. "Dobrá…"  Stařeček popošel ke Křemílkovi, ten se ho dotkl dlaní a stařeček okamžitě zemřel. Pak poklekl k mrtvému tělu, které si okamžitě šel prohlížet Zirkon, foukl a místo těla dědečka je pouze popel, který se rozfoukává po okolí. Na zemi zůstala modrá košile, ani nevím jestli ji někdo zvedl… Dost se mi toho honí hlavou, ale nic nemá řešení, natož aby mě napadla nějaká činnost, kterou bych měl dělat. Jediný reagující byl Mrakoplaš, který se modlil za duši zemřelého…

Zirkon se bojí, že by způsobil paradox, kdyby teď udělal něco jiného kolem kasína než si teď vysnil (například by opravdu dal peníze na dobročinnost). Už už se konečně vydáváme do Cedrova, ale (pokolikáté už) jsme přerušeni. Od Cedrova vyjel kůň a na něm učeň od Ofeka - mám dojem že se jmenuje Martin. "Mistr našel toho třetího" zahulákal na Raela. Pak zjistil že je s námi Křemílek a varoval ho, aby nechodil Ofekovi na oči, prý se ještě zlobí za Drobka. Martin se divil, že je Křemílek živý - to se ostatně divíme i my. To už začínám mít dojem, že je tu s námi nějaká bytost, která se za Křemílka vydává….

Pak proběhlo další a pro náš příběh nepodstatné dohadování o tom, že Martin ztratil Ofekův měšec (ten mu našel Rael a podle Zirkonovo výrazu tuším, že si ho před chviličkou vypůjčil), že přijel na klukovi jménem "Pekařovic Toník" proměněného v koně (setsakra silné kouzlo, když drží i po takové době od vyjetí z Odova), pak proběhlo nějaké to nepovedené kouzlení na Křemílka, aby byl maskován při vstupu do města, Martin se chlubil, že umí proměnit kohokoliv podle lexikonu nestvůr na cokoliv… Bylo to nepodstatné všechno, ale bohužel je to další hodina z dnešního dne, která uplynula nepříliš užitečně.

21.listopadu 2007, čas oběda
(hráno 4.února 2008 - přepis z deníčku s mírným doplněním z diktafonu)

Konečně ve městě! Jdu ke strážnici k vývěskám ověřit si, zdali jsme v současnosti a zdali tam na mě nečeká úkol. Nečekal ale bude tu vystupovat cirkus Ratnaj a hned zítra! A tak jdu čekat do hospody u jižní brány, kde by se měli objevit postupně všichni, abych je informoval, že se nemusíme trmácet až do Komodoru.

Rael šel shánět nějaké informace do knihovny. Informaci nenašel, ale přinesl zajímavou legendu

Filomen a Baucis

Za starých časů se stávalo, že bohové sestupovali na Zemi v podobě pozemšťanů, aby se přesvědčili, zda jsou lidé dobří a nejsou zlí a chamtiví.

Jednoho dne takhle dorazili až do velmi pěkného údolí s bohatými statky kolem města Cedrova. Protože se začalo stmívat, prosili tamní statkáře jestli je někde vezmou na noc. Proto procházeli celým městem, ale nikde je nevzali.

Až došli k velice chudé chaloupce. Hned si jich všiml stařeček Filomen. Pozval je dovnitř a řekl své ženě Baucis, aby připravila něco k jídlu. Baucis hned začala připravovat maso. Filomen nosil různé pochutiny a snažil se hostům ve všem vyhovět. Když dojedli, začal jim Filomen nalévat víno. Všichni si povídali, jenomže po chvíli si stařeček všiml, že víno ve džbánku vůbec neubývá. Svěřil se Baucis a ta hned poznala, že jejich dům navštívili bohové.

Hned se začali omlouvat bohům za skromné pohoštění. Bohové se zvedli a vyšli z chaloupky a místo ní vyčarovali nádherný zámek ze zlata a stříbra. Bohové se ptali Filomena a Baucis co by si ještě přáli. Stařeček jim odpověděl: “Bohové, dovolte nám stát se strážci tohoto krásného zámku a až se naplní náš čas, kéž bychom zemřeli ve stejnou chvíli. Celý život žijeme spolu ve svornosti a věrně stojíme při sobě. Ať nikdy nespatřím hrob své ženy a mě ať nikdy nemusí pohřbívat ona.” Bohové jim řekli: “Dobře.” a zmizeli. Tak tedy střežili Filomen a Baucis palác. Jednoho dne si však Filomen všiml, že Baucis obrůstá listím. I Baucis viděla jak se Filomen ztrácí v záplavě listí. Oba dva se začali měnit ve stromy, naposledy si řekli sbohem a proměnili se ve stromy. Filomen v cedr a Baucis v lípu. Tak jsou navěky spolu a vždy když zafouká vítr, dotýkají se jeden druhého.

Když se Zirkon a Mrakoplaš vrátili z místní banky, odjeli i s Křemílkem do Komodoru. Nevím co dělal Martin s Toníkem, snad jeli domů, ale my ostatní zůstáváme v Cedrově. Do města dojeli v noci, strážní je po malém úplatku pustili dovnitř skrz zavřenou bránu.

Co vím z vyprávění - tak se dostali dovnitř, Zirkon chvíli rozhazoval zlaťáky a díky tomu se dostali ke stolu kde hraje šlechta o vysoké částky, tam vsadili největší možnou částku na černou a krupiér nezvládl napodvádět to, aby padla červená. Pak se spakovali, ale než projeli městem k bráně, už se na ně přichystala nějaká banda, která je chtěla okrást. Jednoho z nich pustil Mrakolaš do kočáru, protože se mu dotyčný doslova vemluvil do přízně - že prý pospíchá kamkoliv z města.

Při přepadení prý bojoval jen ZIrkon, Křemílkovo nebojování potvrdil i Mrakoplaš. To mě docela zaujalo… Zlato uchránili, ale kočár "nějak" odjel, takže šli kus pěšky a pak zalehli v lese.

22.listopadu 2007
(hráno 4.února 2008 - deníčkový zápis)

Brzo ráno jsem slyšel, jak bouchly dveře od vedlejšího pokoje. Á, to se vrací z kasína kamarádi, pomyslel jsem si a dál to neřešil. Když jsem šel na snídani, zdálo se mi, že tam chrápou tři lidé, ale ukázalo se že to byl jen Křemílek. Mrakoplaš se Zirkonem dorazili až v 10 hodin dopoledne.

S pomocí sirek jsme vylosovali, že velet bude Rael. Činnosti jsou jasné - v 16 hodin vystupuje cirkus Ratnaj na náměstí, chvíli poté budeme mít já a Mrakoplaš schůzku s našimi Slunečními bratry. Teď dopoledne si Rael a Křemílek navzájem testují kdo má víc magických věcí (já k nim přišel naštěstí až po seslání detekčního kouzla) a Mrakoplaš léčí Zirkona - prý nějaký jed.

22.listopadu 2007, o půlhodinky později
(hráno 11.února 2008 - deníčkový zápis, doplněný o přímou řeč postav dle diktafonu)

Od Raela jsem dostal první úkol - najít Mojko a přivést ji k cirkusu. Kdoví kde spala, v téhle levnější hospodě to rozhodně nebylo. Chodil jsem po městě docela dlouho, a nakonec byl po hodince úspěšný.

U ohrady, kde měli cirkusáci zvířata se zbytek družiny bavil s nějakým sluhou a Zirkon ho lákal na službu na lodi ("Za tři měsíce u Ostenu") a bylo jedno zdali dotyčný umí plavat nebo ne. Se Zirkonem tam už stála Julie, Křemílek, Mrakoplaš, Rael. Se mnou a s Mojko nás tedy bylo sedm. To bychom mohli mít na Ratnaje šanci…

O minutku později dorazila z města honorace (místní markrabě to ale není) a usadila se na polštářovaných lavičkách před prostorem, kde se mělo odehrávat představení, my ostatní si sedáme kde je místo, neboť už se ozval gong upozorňující, že se brzy začne. Je tu celkem asi padesát lidí, kteří se chtějí dívat na představení. Zirkon pojedl trochu mrkve a sedl si do první řady. Byl trochu mrzutý, neboť Julie i Mojko okolo sebe neměli místo k přisednutí.

Před námi byl zvýšený prostor, kde se bude odehrávat představení, za ním stály tři maringotky. Mezi nimi jsou napnuté látky, aby nebylo vidět jak se herci(?) připravují na vystoupení. Ostatně tenhle zadní prostor je obehnán látkami celý, nelze tam vidět odnikud. Zkusmo jsem tam poslal ďáblíka a přestože byl neviditelný, byl odhalen. Nějaké kouzlo mi ho tam zranilo…

Ozval se dvojí úder na gong a pak silné zahřmění, jakoby se odněkud řítila bouřka. Tenhle trik ale už znám, a tak jsem v klidu. Jsem v klidu ale jen pár vteřin, neboť teď se přímo nad loučkou shlukla těžká mračna a nad loučkou se setmělo. Hromový hlas nás přivítal na představení.

Nezbylo mi nic jiného než čekat až se objeví Ratnaj, neboť mě nenapadalo, jak ho nenápadně objevit a ani Mrakoplaš a dokonce ani Rael nemají plán jak na to. První číslo bylo o levitaci (žena se "probodla" a pak se nechala nějakým mužem odlevitovat a na tlesknutí se na ní přebarvovaly šaty), ve druhém bylo něco málo žonglováního, ve třetím obsekávali dobrovolníka z hlediště sekyrkami, dál vystupovala zvířata a až pak přišlo vystoupení s Ratnajem.

Muž, který představením provázel, řekl před oním vystoupením: "Určitě jste přišli, abyste viděli něco vyjímečného. Něco, co při žádném jiném vystoupení neuvidíte. Takové vystoupení pro vás máme připraveno. Uvidíte - z nejbližších detailů - čtvrcení člověka zaživa. Kdo z vás má slabý žaludek, nebo se bojí krve, ať si sedne dál. Bude to krvavé." Všichni si doslova poposedli, aby to viděli z co největší blízkosti. Bylo slyšet víření bubnů, ještě víc se setmělo a na scénu vyšel Ratnaj a dva siláci vynášejí máry a na nich leží nějaký dvacetiletý(?) blonďatý kluk. Při bližším pohledu vidím, že má přívěsek ve tvaru "E".

Ratnaj si pomocí kouzla na pódiu přisvítil a nechává jej svítit na máry, které ti dva siláci odložili na stůl a sami poodstoupili stranou. Napětí by se dalo krájet a do toho ke mě vítr donesl slova někoho z družinky "To je Raelův bratr" řekl a dodal: "Tahle vražda bude skutečná"

Na Ratnajovo lusknutí přišla asistentka a přinesla mu mučící(?) nástroje. Divačky vzrušením ječí. "Předvedu vám něco, co jsem ještě nikdy nepředváděl. Vyrvu z tohoto muže srdce a ukážu vám, jak tepe v mé dlani". Ratnaj začal nad tělem kluka něco dělat, magický závan byl cítit poměrně silný. V ruce se mu objevil kus jantaru a nám to došlo.

Rael zapálil silným kouzlem plameny na maringotkách tak, že kus ohně zasáhl i Ratnaje. Strážkyně v civilu se zvedla a hnala se k Raelovi, neboť on jediný viditelně kouzlil, ale Rael se už vrhal na záchranu svého bratra pomocí hyperprostoru. Diváci tleskají, neboť si myslí že to vše patří k představení. Rael se zjevil na pódiu a Julie mu vyběhla na pomoc. Ratnaj ve stejnou vteřinu zmizel, cesta k záchraně zajatce je volná.

O další veřinku později pochopil Rael, že hyperprostorem svého bratra nezachrání a byl nucen vyčarovat UFI a s bratrem odletět k městu. Diváci tleskají, a dívají se za ním, ale já sleduji Julii. Má problém, neboť na podium vběhl nějaký mutant který začal hasit oheň nějakým silným chladem, účinkující začínají hasit jejich ohradu a stěny maringotek. Julie se ho lekla a "zkameněla". Nedá se nic dělat, teď se do toho musím zapojit já. Samozřejmě - moc pospíchám a tak se mi první hyperprostor nepovedl, až druhý. U Julie též kouzlím UFI a odnáším jí z plamenů pryč. A zase až na druhý pokus, neboť se mi z toho mutanta udělalo špatně a navíc po mě stihl hrábnul packou…

Na podium vyběhl i nějaký kostlivec, který asi s námi chtěl bojovat, ale náhle se v explozi proměnil v déšť okvětních plátků, které prší na diváky.

Letím za Raelem a mezi námi je nějaký havran - velmi pravděpodobně něčí kouzelný mazlíček a mě je čím dál hůř. Ošklivě krvácím z rány na hrudi, bojím se že brzy omdlím díky ztrátě krve.

V blízkosti města přistávám a hned odtahuji "zaseknutou" Julii kus do lesa a až tam se začínám ovazovat. Rael přistál blíž k městu a řka: "Nemáme moc času" mě popoháněl k akci. Tu jsem odmítl a dál se ovazoval. Rael šel s bratrem na zádech k městu a nechal si z města od někoho přivést koně, od bratra se nehne ani na krok.  Mě už je jasné, že to bude "bratr" z té legendy a bude se jmenovat Elar nebo Eral.

Mezitím představení urychleně skončilo, mimo jiné proto, že Křemílek upekl toho mutanta a oheň je uhašen. Děvčata od cirkusu urychleně vybrala peníze za představení, jedna z nich rychle odemlela rozlučkové věty. Strážkyně si k nim šla pro svojí odměnu a bylo jí řečeno, že všechny další představení jsou zrušena že zítra ráno cirkus odjíždí, ráno by chtěli pomoct.

Uplynulo deset minut a ani já ani Rael se nevracíme. Ostatní zůstali v hledišti sami, ostatní diváci odešli. Na palouček padl soumrak, naše schůzka se Slunečňáky měla začít. Julie se už naštěstí probrala a dovlekla mě k nevlastní matce, která do mě nalila lektvar rudého kříže a já pak musel zaplatit jeho plnou cenu. Rael poslal svojí kočku s napsaným vzkazem že družina musí okamžitě střelhbitě zlikvidovat Ratnaje, že zbývá 10 minut.

Bohužel se mi nějak povedlo minout se s bratry ze Sluneční strany, neboť v lokále ještě nebyli (a to už vlastně soumrak je) a když jsme se sem za 20 minut vrátili tak už tu opět nebyli. Udělal jsem chybu, že jsem aspoň nenechal vzkaz. Ale to předbíhám v čase, teď teprve s Julií vybíháme zpět k cirkusu…

To už ale Rael našel Martina a předal mu bratra s tím, ať ho doveze do Odova a i on se vydal za ostatními, kteří zrovna odebírali kočce dopis z obojku. Zirkon se dopis snažil přeslabikovat, ale Mrakoplaš mu ho vytrhl a přečetl z něj úplně jiný text. ZIrkon proto rozhodl, že přeci jen půjdou na Ratnaje a vyzpovídal nějakého zpomaleného hobita Monga. Ten jim prozradil, že Ratnajova maringotka je ta vlevo a vstoupit k němu mohl jen on. Při té příležitosti byl Mong Zirkonem okradený o přívěsek v podobě Beraní hlavy, který si Zirkon hned nasadil. Náhle byl zpomalený on a cítil, že z něj odchází životní síla kamsi pryč.

Pak šli k maringotce a ledva byli od vchodu dva metry, tu se dveře otevřely, uvnitř se rozsvítilo, ale nikdo tam není. Zevnitř se prý ozvalo jen zasyčení. Všichni postupně vběhli dovnitř, ale byli kamsi odteleportováni.

To už ale přicházíme já a Julie a nacházíme Raela u ohrady se zvířaty a s jejich hlídačem hobitem Mongem, ten nám řekl co se stalo. Julie vlezla do maringotky oknem, já s Raelem dveřmi.

Jsme v kamenné budově, nevidíme okna a před námi je chodba, která se rozděluje do tří směrů (a za námi zeď). Ostatní tu jsou a sledujeme, jak k nám z přímého směru přibíhá dvanáct bosých tvorů hobitího vzhledu a za nimi běží třináctá s bičem v ruce: "Postarat se o návštěvu, to vám nevoní?? Hybaj do práce holoto líná". Zarazili před námi, přivítali nás a trochu s námi diskutují. Ratnaje neznají, východ neví kde je, slunce nikdy neviděli a říkají si Mongové… Žijí v matriarchátu a polygamii, což nám předvedlo těch dvanáct mužíčků tím, že všichni štrikovali nějaký svetřík. Ostatně ta žena se baví jen s našimi dívkami a nabízí jim své služby. Strážkyně cirkusu, která byla z nějakého důvodu s námi, ji zabila…

Novou matkou mongů se stala právě ta strážkyně a protože ji mužíčkové nemohli objímat všichni, šli někteří k Mojko a Julii a hned poručila mužíčkům, aby Zirkona vykoupali, což se stalo - mužíčkové ho odvedli do koupele a Zirkonovi provedli očistu dočista. Dál už se nic nestalo, neboť se náhle ocitáme (bez mongů) na zemi v maringotce.

Zvedám se a s ďáblíkem dělám průzkum po okraji louky, ostatní se dohadují před maringotkou, Zirkon se čertí že se potřebuje "navonět". Zatímco dělám průzkum, děje se něco před prostřední maringotkou - naši se tam dohadují a obyvatelé se brání střelbou. To bych ostatně dělal taky, když by někdo nezaklepal a rovnou vykopl dveře…

Konečně si Mrakoplaš s pomocí Raela uvědomil, že jsme měli být na srazu v hospodě, proto vybíháme. Ale když už nic jiného tak si tam vyzvednu svého koně. Paní hostinská, když jsme k ní doběhli se mi dívala přímo do očí a pak mi řekla: Ano, myslím že vám to mám říct. Vzkazují vám "už je pozdě, mají druhého" Dost jsem se lekl a optal se dámy, zdali přišli lidé se sluníčky v očích a kolik - potvrdila mi že byli dva. Ufff, aspoň že tak - neloví nás a ze mě nebo z Mrakoplaše se nestane žabička, ale teď bude ohrožen Rael, protože podle mě je _ON_ ten třetí, kterého ještě kdosi nemá. Poděkoval jsem a utíkal si do stájí pro koně.

Když jsme dojeli Raela směrem k Odovu (respektive Komodoru) měli už oni za sebou 20 minut pochodu. Na zemi, kde teď stojíme všichni leží Raelův spacák, vedle se pase kůň a ve stromě jsou velmi ostrým předmětem vyryty dvě čárky. Zkouším proměnit toho koně zpět v člověka, ale to zaklínadlo je na mě moc silné - musel to zlomit Rael.

Mluvíme chvilku s tím klukem a prý tu byla strašná zima a pak najednou byl jak Martin tak bratr Raela pryč. Pamatuje si ještě nějaká zaklínadla, někdo se hrozně smál a byl hrozný vítr. Podle všeho Ratnaj opět úřadoval, achjo. A to prý jsme dnes ti nejsilnější, ha ha ha.

Zbývá dodat, že vůdcem na příští den byl zvolen Mrakoplaš a Toník, bývalý kůň, byl obdarován několika mincemi, aby si mohl zaplatit dopravu domů.

předchozí listdalší list

(počet zobrazení příhod ostrova Plexis od 25.12.2006:  )


[1] Podobnost s Denní a Noční hlídkou a Inkvizicí NENÍ náhodný - poznámka hráče


Tato stránka byla autorem Webu naposledy ručně editována nebo automaticky upravena  06.11.2014 21:32:31
počet přístupů