Haepp Modřinka z Bílého Kamene
Falešný zatykač
27.května 2007
(hráno 19.března 2007)
Ranní probuzení na poušti a cesta směr Tuvok probíhala dopoledne v poklidu, pokud pomineme několik vět, které uklouzly Theře. Z diplomatického hlediska byla nejdůležitější jen jedna: Městu Komodor prý teď vládne ona, neboť "Markrabě se odstěhoval, má dlouhodobě jisté záležitosti mimo ostrov"
Poledne ve městě Atame trávíme v markraběcím zámku. Balanar se zná s místní šlechtou a ta pro nás, vzhledem ke Komodorskému erbu a Theře, připravila "jenom" 12chodů oběda s omluvou "že je návštěva nečekaná a není žádný svátek, jinak by to bylo samozřejmě lepší". Bylo to velice náročné na etiketu - sedm příborů a tři lžičky byly u každého talíře. Věděl jsem, že jako první použiji příbor co je nejdále od talíře, ale používá se na daný chod příbor, nebo jenom lžíce? Přejedený Mrakoplaš si naběhl, už poslední chody nemohl dojíst a tak řekl památnou větu: Rozdejte to chudým. Hraběnka(?) mu ihned nabídla, že si ze stolu může odnést nedojeděné jídlo…
Odpoledne jsme již opět na cestě, aby nás na půli cesty mezi městy Atame a Tuvok překvapil provizorní zátaras. (Tohle místo u skály snad přitahuje problémy pořád.) Za zátarasem stáli vojáci s Tuvockým znakem na prsou. Nevidíte kdo jsem? ofrňovala nos Thera, ale ukázalo se že mládenci čekají na nás. Mám zatykač na člena vašeho doprovodu řekl velitel a dotyčným je Mrakoplaš.
Mnohým z nás došlo, že je něco v nepořádku a když jsme své poznatky dali dohromady, bylo to jasné jak facka.
- Thera, která měla zatykač v ruce, si uvědomila, že zatykač by markrabě nepsal na falešný pergamen
- Já si povšiml, že mezi vojáky je muž, který mě kdysi pronásledoval po Tuvockém lese s lukem, když jsem vyšetřoval smrt Sheliny.
- Mrakoplaš je obviněn z dvojnásobné vraždy markrabětem, v jehož městě nikdy nebyl
Bylo tedy víc jak zřejmé, že tohle jsou podvodníci. Mrakoplaš se naoko nechal zatknout, Robin se začala vracet do města Atame a my ostatní děláme, že jedeme dál na Tuvok…
27.května 2007, odpoledne
(hráno 26.března 2007)
Po necelých sto sázích zastavujeme kočár a hrneme se zpět do boje. Pochopitelně - to bych nebyl já, aby se mi něco nestalo, zamotal jsem se do ostružiní. Dobře mi tak, nemám skákat z kočáru tak daleko…
Ostatní se vrhli do boje jako by to měla být Mrakoplašova poslední hodinka, dva lumpové ho (nám naschvál) svázali a odtahují ho stranou. Ty si bere na starost Robin a Křemílek. Nám ostatním tedy zbyli ti ostatní. Balanar se naprosto neohroženě vrhl vpřed a hned se na něj sápou dva nepřátelé, jeden s kopím a druhý s mečem. Mrakoplašovo kladivo si vzal jiný lump, jenž netušil, že je to kladivo očarované, takže zaútočil do svých…
Pomohl mi Rael s dýkou, odřízl šlahouny od země, takže sice s trny v nohou utíkám na pomoc Balanarovi, na nějž už jsou tři. Dalo se to ale čekat, Balanar je jediný z nás kdo bojuje z blízka. Balanar právě poslal jednoho lumpa s mečem k zemi a já téměř blesky zabil toho s kopím. Chroptí a nebojuje, ale vyslechnout půjde. Rychle jsem se rozhlédl po ostatních a zjistil, že ti co nebojují jsou buď mrtví, nebo zbaběle utíkají. Jeden z utíkajících přitom šíleně řve a je to ten, co měl Mrakoplašovo kladivo. Opravdu se mu podařilo zabít jednoho svého…
Tady letecká hlídka Eldoru! ozval se již podruhé Křemílkův přeskakující hlas, což mohlo znamenat problém a tak se tam vrháme všichni bojeschopní, tedy já, Balanar a Rael. Thera se snaží něco vyvolávat z dálky…
Problém tu opravdu je, protože Robin a Křemílek jsou ostřelováni z kuší. Mrakoplaš v tuhle chvíli leží svázán na zemi a není nikým ohrožován. Hm, no, jedna zbloudilá střela z kuše mě zasáhla zepředu a druhá velice překvapivě zezadu. Plácnul jsem sebou na zem a sledoval kdo mi ubližuje. Ta překvapivá rána šla od Damiana, který se odkudsi vyloupl…
V tom zavanul tak silný vichr, až to všechny stojící shodilo na zem. Z Křemílkova koberce spadlo něco neviditelného a s ošklivým zapraskáním lámaných kostí to dopadlo z výšky 40 sáhů na zem, kde se to s heknutím zviditelnilo. Překvapení se nekonalo, byl to Zelix. Vichr pokračoval v likvidaci nepřátel dál, popadl dva lumpy a rozmázl je o skálu, zbylé otloukl o stromy. Zbyl nám tím pádem jeden jakž takž živý lump, ten co jsem ho načnul já. Jenže nikdo nedával pozor na Damiana…
Ten divný vichr vyvolala Thera, prý to byl nějaký Bhůt a za pár chvil ho odvede někam stranou do lesa, kde neuškodí do doby, než zmizí. Křemílek léčí Zelixe a Mrakoplaš promluvil: Slyšíš mě? Uvědomil jsem si až při současné odpovědi mé a Balanara že je něco naprosto jinak. Jak výzva, tak odpovědi nás dvou byly v súrštině. Tady se někdo musel buďto zbláznit anebo mu něco silně uniklo.
Zbláznil se Mrakoplaš, protože jeho věta byla původně určená jeho sestře Robin, ale na tu nemůže mluvit súrsky. Budu ti pak muset něco říct pošeptal mi Balanar v súrštině. Můžeš klidně hned odpovídám mu. Dozvídám se, že Mrakoplaš a on mají změněná přání, aby uměli súrštinu. Křemílek a Mrakoplaš mají díky tomu zrušenou svojí truhličku… Jo tak to je drsné, skoro se mi chce taky vstoupit do služeb mocného Pána snů.
Překvapení nebrala konce. Kolem nás začala kroužit holubička a já jí automaticky nastavil pravou ruku, aby mohla přistát. Holubice přistála a na nožce měla přivázaný malý útržek pergamenu. Ledva jsem jí pergamen odebral, holubice mi na ruce zemřela …
Bylo jasné, kdo mi vzkaz posílá, což posílil i malý erbík na začátku pergamenu. Byly na něm stěží dva řádky textu, ale jaké: OPRAVDU POVAŽUJEŠ PRO SVÉ ŽITÍ ZA NEJLEPŠÍ ČINNOST ODKRÝVÁNÍ NAŠICH TAJEMSTVÍ? BER TENTO LIST JAKO VAROVÁNÍ. Poslední slova byla na pergamen už namačkána, pisatel si to nějak špatně rozvrhnul. Oči se mi po přečtení tohodle vzkazu zúžili do malých štěrbinek a mírně rozčilen ukazuji pergamen ostatním. Tahle první varování jsem se v diplomatických službách odnaučil brát vážně, protože na takovéhle věci narážíte často. Na druhou stranu je úplně neignoruji a dávám si na sebe větší pozor a na to co dělám…
Bavíme se co dělat dál - Mrakoplaš nám připoměl unesenou slepou dívku a "vzpomněl si", že zítra v Odově bude spojka, která má vědět, kde pirát s unesenou dívkou je, případně jak se s nimi spojit. Hloupé bylo, že Thera poslala kočár i s kočím zpět do Atame už před chvilkou, ale i tak si myslím, že bychom zavčasu do Odova nedojeli. Ale z Tuvoku jezdí do Odova obchodní lidi a při příznivém větru to za den stíhají. Takže bylo rozhodnuto, ale ukázalo se, že nám není přáno dojet do Tuvoku.
Dva malí kluci běží od Tuvoku a pošťuchují se o něco lesklého - snad zlaťák nebo ryzák (nebo nedejbože o Lexisův ryzák). KLuci jsou od uhlíře, jež žije mimo město a pálí pro Tuvocké dřevěné uhlí. Mrakoplaš je uplácí stříbrňáky, aby mu ukázali cestu k tatínkovi. Po cestě tam si vybrušuji svojí súrštinu s hovory s těmi dvěma, přeci jen se jí naučili dost rychle oproti mě, který ji má doslova nadřenou. Sice s učitelem z rodu Aradeiridů, ale nadřenou a klopýtavou…
Bez Thery, Zelixe a Křemílka ale i Damiana vstupujeme na palouk plný milířů. Mrakoplaš se na palouku dal do řeči s uhlířem a pak mu začal pomáhat. Můj mazlík sledoval kluky. Ti nejprve museli tatínkovi vyklopit ty stříbrné od Mrakoplaše, ale pak se vzdálili do blízkého křoví. Mazlík mi posléze oznámil, že je tu přemazlíkováno, dost lidí z naší družinky bylo zvědavo co to ti kluci mají. Byl to opravdu Lexiský ryzák…
Dopsáno na okraji deníku: Kdybychom jim ten ryzák vzali, možná bychom jim zachránili život. Oba kluci byli po našem odjezdu nalezeni mrtví a bez kapky krve v těle…
Sděluji v súrštině Mrakoplašovi, že musím zajistit pro nás loď a že jdu do Tuvoku a připomněl mu, že nás hnal do úkolu s dívkou-vědmou a teď zdržuje…
Chůze do Tuvoku byla zpestřena tím, že jsme potkali Theru a Damiana. Damian měl ve tváři otisk prstenu a Thera otisk ruky. Hm, poprvé Theře někdo facku vrátil. V Tuvoku samotném jsem všechny zavedl do hostince a preventivně jen s Balanarem si šel převzít dům a zamluvit loď. Měl jsem přitom dost času přemýšlet o tom všem, co se po setkání dělo… Ale o tom až později…
Zamluvení lodi byla hračka. S celníkem jsem se domluvil, že si jdu jen sehnat loď, takže mě pustil do přístaviště. Nejbližší obchodní loď vyplouvá ráno a cena je jasná - 5zl za osobu či koně a odjíždí se kdy je potřeba. Anebo 20zlatých expresního příplatku a může se jet hned. Nespěcháme, takže volíme první variantu..
Naprosto bez problémů jsem převzal klíče od svého nového domu a posléze převzal i dům. Patrový domek s pěti místnosti a malým sklepem, nijak nevybočující z místní výstavby. Uvnitř je velmi čistě a čerstvě vymalováno, jinak je dům absolutně prázdný. Nu, budu mít docela vydání ho vybavit. Balanar byl tak hodný že mi stloukl ze dřeva mojí první židli…
Zabezpečuji opět svůj dům co to jde a vracím se na noc do hostince. Zde proběhla poslední příhoda a já šel raději spát. Tedy spát, spíše zavřít se na pokoji a přemýšlet. Opět…
V lese po opětném setkání s Therou a Damianem došlo hned poté k drobnému hašteření mezi Křemílkem a Therou. Křemílek na ní jen bafnul. Thera mu v hraném vzteku podala zlatou minci, jež byla pokryta zelenkavým práškem, jenž se vpil křemílkovi do ruky. Prý "zelené potěšení"
Damian si mezitím odskočil do křovíčka učinit potřebu a vrátil se s přísavkou na obličeji. Tu už jsme potkali dříve a stopy vedly právě ke Komodorskému markraběti. Thera s tím tedy pokračuje, jak se přiznala poté, co vynadala Raelovi, jež bleskem sesmahl tu přísavku Damianovi z obličeje, že _TO_ stálo moc peněz.
Napřemýšlel jsem se nad tím docela dost do doby, než mě probudilo mluvení ze spaní, jež se neslo z pokoje Balanara, ale také z pokoje Mrakoplaše. Balanar ve snu s někým bojuje, Mrakoplaš chlácholí nějakou stařenku, že to bude v pořádku. Ze snu je nedokážu probudit, nelíbí se mi totiž, že jim jde z úst docela velký chlad …
28.května 2007
(hráno 26.března 2007)
Noční příhoda se sny přátel má ranní dohru - Balanar má šlic přes obličej, jeho pes má také stejné zranění, o hvězdičkách v oku raději ani nemluvě. Budu si muset s Balanarem i Mrakoplašem promluvit, tohle divoké snění je poněkud… divoké… Ale teď je ráno a my musíme chvátat, příliv a loď nepočkají.
Hned první část plavby z Tuvoku do Ostenu byla zpestřena zachraňováním trosečníka, je jím jakýsi trpaslík "Ziekon Bulva". Plul na voru, hákem jenž má místo ruky byl zaseknutý do dřeva, druhou ruku pak měl přivázanou ke kormidlu. Kapitán lodi "Mořská rybka" jej nechal vytáhnout na palubu a pak nechal oznámit oběd.
Trpaslík ve mě přílišnou důvěru nevyvolal a nepomohlo mu ani to, že kapitánovi odmítl vylodění v Ostenu a vojenskou pomoc (Ziekon prý byl kapitánem lodi, jež byla přepadena piráty) a mě nazýval šlechticem. To už je dnes druhý takový - ráno mi hostinský napálil účet s tím, že Damian je člen mého doprovodu a že se na můj (šlechtický) účet najedl. Ziekon po mě chtěl práci…
Oběd se nepovedl a to s námi nejede Thera - Mrakoplašova porce byla ochucena silným projímadlem, takže průjem a silné zvracení teď obtěžuje všechny na lodi. Tomu vůbec nic není, protože… stihl říct kuchař, když ochutnal Mrakoplašovu porci a pak ho postihlo totéž, tedy průjem a zvracení. Můj pokus o vyšetření, co se tady vlastně dělo a komu doopravdy patřilo jídlo s projímadlem dopadl neslavně - nulový výsledek… Balanar zkusil hraničářsky očarovat námořníka, jež přinesl porce, ale ten byl bez viny.
28.května 2007, odpoledne
(hráno 2.dubna 2007)
To už jsme byli v Ostenu, Mrakoplaš vyjednal už tady vypůjčení malé lodi - pojme 15 lidí a pojede s námi jeden voják-námořník Richard. Pochopitelně jsem se musel zaručit směnkou za loď já - napsal jsem ji na svůj dům v Tuvoku. Když se totiž nezadaří, tak naše nájemné lodi, které činí 30 zlatých na den. Při nájmu lodi na tři měsíce by to činilo 2700 zl. Nu, pokud dívčina vědma, jež byla unesena piráty bude živá a my za ní opravdu dostaneme odměnu 3000zl, tak ještě něco malounko zbude na naše živobití. Jenže to jsou "kdyby"…
Trošku jsme se kvůli té směnce poškorpili, protože byla napsána velice podivně, ale nakonec bylo vše v pohodě. Jedna věc mi ale vadí, mládenci používají súrštinu na kdejakou ptákovinu, kterou by mohli říct normálně.
A zatímco všichni nakupují různé zásoby, já jakožto kapitán lodi (jsem prý nejvznešeněji oblečen a to mám oproti ostatním navíc pouze Velvétský erb na hrudi, a taky jsem podepsal směnku na loď) s Richardem a Zirkonem probíráme co a jak. Jsou tu jen dva námořníci na tak velkou loď. Budou nás muset během plavby zaučovat, abysme jim byli co platní, když by třeba přišla bouřka. Jsem taky rozhodnut (a těm dvěma to neřeknu), že tyhle dva námořníky musím držet od sebe, aby neměli hlídku jen ti dva…
Loď DELFÍN byla naložena zásobami, dopředu jsme si nechali osadit malou balistu a tak byl čas vyjet. Richard vylezl do lanoví a očekával můj příkaz. Nejsem naštěstí troll a tak jsem vydal rozkazy ve správném pořadí - odendat můstek, odvázat loď a až pak napnout plachtu.
Vyplutí z přístavu sledovala strážní galera "KOSATKA", s níž si to z lanoví vykomunikoval Richard a tak jsme mohli vyplout na volné moře…
Hned můj další kapitánský rozkaz se ukázal jako problémový - plout k Odovu se Zirkonem u kormidla nešlo, protože nezná Plexis ani pobřežní vody a tak si s Richardem vyměnili místa… Mohl jsem si tedy s Richardem povídat, aniž bych riskoval pád z lanoví. Šplh v lanoví mi moc nejde. Zatím…
V Odovském přístavu jsme ještě za světla a tak může Mrakoplaš jít za svým informátorem (a další jedinci po svých pochůzkách). Zůstal jsem na lodi a hlídám spolu s ďáblíkem, aby nám sem nikdo nevlezl…
Ještě v noci pak vyplouváme za piráty. Škoda, že z blízkosti ostrova Plexis vymizeli a budeme je muset hledat na jejich základně. Bude to problém, protože poslední dobou je nelze na jejich základně odlovit, vždy včas odplují. Je to právě tou dívkou věštkyní, a je to právě ona, která může svůj návrat zhatit. Když by se jí totiž u pirátů líbilo a napráskala nás pirátům, tak můžeme spadnout do pěkně ošklivé léčky…
29. května 2007 - 4. června 2007
(hráno 2.dubna 2007)
První týden plavby probíhal pohodově a všichni už jsme zacvičeni v základním ovládání lodi a tím pádem můžeme držet v noci služby po dvojicích. Přes den je v podstatě držíme taky, byť jsme vzhůru skoro všichni. Vítr vane stále správný - postrkává nás na Atoly, kde je prý sídlo pirátů. Problém je ten, že Atoly jsou pojmenovány Atoly proto, protože to jsou atoly. Prostě to jsou mělčiny přecházející v nízké ostrovy. Až budeme blízko, tak budeme muset zdvojovat hlídky, ta další dvojice v hlídce bude sledovat vodní hladinu před lodí…
Kormidlování je nenáročná činnost - lanem si můžete zachytit kormidelní kolo v určité pozici, koukáte přitom na kompas abyste drželi správný směr… Richard naší pozici kontroluje podle slunce i podle hvězd a zatím nemusel náš směr jakkoliv korigovat.
Týden plavby se zvláštně podpisoval na Balanarovi a jeho psovi. Ranní probuzení těch dvou už sledují všichni - vždy mají nějakou novou ranku navíc, jakoby v noci bojovali. Jojo Pán snů si je vždy v noci vyžádá (už jsem o tom ve svém deníčku psal několikrát). Občas se se šrámy po těle přidá i Mrakoplaš… Docela se bojím, že se jednoho rána nevzbudí a tak zrovna dneska jsem navrhl Balanarovi, jestli nechtějí v noci pomoci. Vyprskl smíchy a zatvářil se, jako bych byl hloupý "chrocht". No tak nic…
5-11.června 2007
(hráno 2.dubna 2007)
Druhý týden a my se stále mílovými kroky přibližujeme k sídlu pirátů. Celé dva týdny jsme nepotkali žádnou loď až teď v noci mě probudil Richard. Světlo na obzoru, pane oznámil mi. Šel jsem to okamžitě prozkoumat a nakonec nechal vzbudit ostatní.
Světlo na obzoru způsobovala velká osvětlená loď plující křížem přes náš kurz. Dohadujeme se, jestli by si piráti troufli jet pod světly a protože pár z nás tvrdí že ANO, tak se raději nepřibližujeme. Jediný Mrakoplaš soudí, že to je klasická obchodní loď plující z jejich ostrova směrem na Doriath. Nechci to riskovat a tak stahujeme plachtu a v tichosti čekáme, až větší loď propluje kolem.
Loď si nás nevšimla, případně všimla ale nechala nás na pokoji. (Ani nezrychlila v domnění, že jsme piráti)
14.června 2007
Máme za sebou další tři dny plavby a mořské dno se již viditelně zdvihá z hlubin, jsme blízko atolů. Ale ještě celý den nevidíme pevninu. Nasazuji čtyřčlenné hlídky. Naše loď sice nemá tak hluboký ponor jako klasické obchodní lodě, ale jistota je jistota…
15.června 2007
(hráno 2.dubna 2007)
A jsme tu, první atol se v podvečer zjevil před námi. Raději kotvíme už tu, nechceme riskovat. Cesta sem tedy trvala 18 dnů… V noci stavím opět jen dvoučlenné hlídky a radím jim, aby byli potichu a vnímali šum moře…
16.června 2007
(hráno 2.dubna 2007)
První atol vystupující z moře byl velký asi jako naše největší náměstí na Velvétu, tedy zhruba 100x50 sáhů. Tenhle atol má hodně členité pobřeží a na možnost přistání na břehu to nevypadá. Mrakoplaš se uvolil, že udělá letecký průzkum a tak jej Rael zneviditelňuje.
Celé tři hodiny jsme čekali, než se Mrakoplaš vrátí. Když se vrátil, tak příšerně vyděsil Richarda, protože se mu zjevil v kormidelní budce v iluzi rozmasakrovaného těla. Ach jo…
Víme z Mrakoplašovo vyprávění, že blízko nás jsou atoly tři. První z nich je před námi, a byl používán jako vězení. Z druhé strany atolu je malé molo a krátká cestička vedoucí k jeskyni. Zde jsou již značně zetlelá těla uzavřená za mříží se svázanýma rukama a nohama. Mrakoplaš je moc nezkoumal, ale já si dělám v duchu čárku, že se tam případně vrátím.
Druhý atol, byl pustý a malý, a sem bychom měli připlout lodí a schovat ji zde, neboť třetí atol, jež je od druhého asi patnáct minut ostré plavby lodí, je osídlen. Mrakoplaš nám popsal, že tam jsou jen provizorní(?) chýše a nikde žádná loď. Jedna z chýší mu připadala jako hospoda…
Jsme-li u sídla pirátů, tak si opravdu musíme dávat pozor, ale je to sídlo pirátů ? Na Mrakoplašově popisu se mi zdá něco podivného, ale kdybyste se mě zeptali co mi vadí, tak bych vám neuměl odpovědět. Vymýšlíme bezpočet plánů jak osvobodit dívku-vědmu a hned je zase zavrhujeme - plán postavit vor a hrát si na trosečníky ztroskotal na tom, že nepostavíme vor ani pro dva z nás. Plán - počkat na ostrově až piráti připlují je moc dlouhodobá. Zato varianta "obchodníci z bílým masem" byla asi nejlepší, když bych byl tím "masem" já, tak by šlo piráty ukecat na to, že za mě bude výkupné. Jenže - je tohle pirátský atol a je dívka na ostrově?
Mrakoplaš se vyznamenal - tenhle nejmírumilovnější tvor naší družiny na nás vybafl: Vraždil bezdůvodně obyvatele ostrova nebudeme, musíme si najít důvod!
Nejrozumnější věc, která šla právě teď v našem případě udělat, bylo doplutí k druhému atolu a tak jsme jí udělali. Mrakoplaš letěl na další průzkum (tentokrát měl neviditelnost ode mě).
A zatímco byl Mrakoplaš pryč, řeším s Raelem filosofickou debatu na téma, jestli naše metamorfické proměny ve vodní tvory nám mohou pomoci, když jsme je doposud dělali ve sladkovodním prostředí. Rael se totiž umí proměnit v rejnoka se sedlem, přesně v takového jakého používají Aradeiridé…
Protože dokáži využívat o něco více many, padl průzkum na mě. Hážu si jeden konec lana do vody a druhý konec vážu do smyčky. Tu si navléknu do podpaží. Mám jednoduchou představu - po jednom konci lana slezu až k vodní hladině a zde se proměním v Aradieiridu. Když mě bude slaná voda škodit a já se začnu topit, tak mě Rael s ostatními vytáhnou za to lano v podpaží a zlomí kouzlo. Když to bude v pořádku, dokážu se z té smyčky v aradeiridím těle vyvléknout…
Dopadlo to přímo skvěle, voda byla přímo skvělá a dýchalo se mi tak dobře jako bych byl doma a odpočíval při siestě. Raelovi posílám z vody pusu a zamávání - původně domluvené gesto se zdvihnutým palcem nejde v aradeiridím těle použít, protože aradeiridé mají mezi prsty poměrně tuhé blány. Chvilku pak se Zirkonem závodíme, kdo naloví lepší ústřice…
Mírně mě rozčilil Balanar, když se mě v súrštině ptal, jak mi to jde. Poslal jsem mu obrázkovou súrštinou větu, že je vše v klidu a v pohodě a on mi odpověděl obrázkem, ve kterém přeškrtával tvrdé "Y" a napsal místo něj měkké "I". Grr, já že mluvím v súrštině nespisovně?!?
Protože bylo stále dost času, měním se v nejrychlejšího tvora, kterého umím a vracím se na první atol na prozkoumání těch tří mrtvol. Nic moc jsem nezjistil, atol bez pitné vody a možnosti sehnat jídlo nedal vězňům šanci. Navíc byli spoutaní a zavření na zámek(jež byl teď už odendaný). Nenašel jsem nic, co by mi je pomohlo nějak identifikovat a ani nemám šanci je na skalnatém atolu jakkoliv pohřbít.
Vracím se zpět na loď právě včas, Mrakoplaš přilétá nemnoho chvil po mě…
)