Koriland

Skavení mág poprvé na scéně

15. října, pozdní večer, Skalní hnízdo
(hráno 16. ledna 2016)

Po dalších dvou hodinách jsme se vrátili do míst, kde měli skaveni skladiště a Malcony rozhodl, že vše použitelné se odvezte na Skalní hnízdo, takže jsme se na jeho pokyn - s vyjímkou Malconyho, Tandy, Eiwy a bývalých otroků kteří začali tahat bedny blíže k východu - vydaly pro muly. Nebylo nás málo, šel jsem já, Gazlow, Šerolist a Haloric. Cestu netřeba popisovati, ale byli jsme rádi, že jsme na Skalní hnízdo dorazili s posledními paprsky slunce. Bylo jasné, že v rámci bezpečí mul a také dle rozkazu Malconyho, vyrazíme s mulami až ráno.

Vzpomínat tak bude jen na přivítání od kapitána Denní hlídky. Viděli nás poměrně na dálku, avšak to, v jakém stavu jsme přišli (já mám vožižlané kalhoty, Haloric ovázaný, Gazlow zcela od krve a s jiným štítem, je polekalo. “Je baron naživu?” optal se nás opatrně kapitán. To jsme mu potvrdili a vyžádali si na zítřek oslíky, mezky a další věci. Očekávatelně nás poslal za kapitánem řídící obě hlídky a za Gemelem, jež zodpovídá za zvířata v karavaně, jednu z nich řídívá Varata…

16. října, sedmá hodina ranní, Skalní hnízdo
(hráno 16. ledna 2016)

Ráno v 7 hodin proběhl budíček od pokojské a tak jsme si s Šerolistem po snídani zašli k lovcům pro zaštié věci.

Venku na nás čekal Varata, Gemel a kapitán, 14 zvířat a kompletní lovecký oddíl půjdou s námi a je to prý bezpečnější - jít jednou a být připraveni.

Varata Gemel i kapitán zůstali na hradě, ale i tak jsme vyrazili v počtu 20 lidí a my čtyři. Cesta ubíhá docela dobře já a elfí bratr vepředu stopujeme a nenacházíme nic nepatřičného, jenže v půlce cesty nás potkala nepříjemná věc, kdy mlha  z lesa, taková ta podzimní mlha se náhle prudce změnila. Začala nám být strašlivá zima a byla hustá jako mléko. A něco se změnilo, což nejvíce pocítil Haloric, který se držel za uzdečku koně. Nechápavě kouká do dlaně, kde náhle nemá nic.

Cosi jen nás čtyři (mě, já, Gazlowa, Šerolista a Halorica) kouzlem oddělilo od zbytku skupiny a začalo nám způsobovat problémy chladem. Já a Šerolist to snášíme nejhůře, mě navíc naskakuje jinovatka na tětivě. A pak to přišlo - smrad mokrých “myší” Srotili jsme se zády k sobě a Halorickolem nás vytvořil oknivý kruh. Ano, nám je teplo, ale myší smích nám dává najevo, že jsme narazili na ostrého soupeře

Tím soupeřem je Skaven oblečený v bílém kožichu se zmutovanou(či poškozenou) levou přední tlapkou. A má před sebou ochranu proti šípům, protože se můj šíp zarazil asi metr od něj a po chvilce spadl na zem. Halorik otočil oheň a snaží se skaveního mága uzavřít do kruhu, který řed chvílí hořel kolem nás.

“Zabte je” pískl mág (schválně v našem jazyce, abychom si to taky užili) a na nás se zpoza jeho zad vynořilo několik skavenů v bílém kožichu. Nebo je to snad brnění? Jsou dva…  Mág se otočil a odchází. Testnul jsem, jestli má ochranu proti šípům i zezadu. Měl…

“Sochy” zařval Gazlow a po drobné chvilce je mi jasné (a i ostatním) že ty dvě myši jsou vytesané z ledu. Boj tedy s nimi bude jiný, než jaký byl doposud. Máme vůbec proti nim něco, kromě Halorica? A věru bylo to zlé, nejprve padl na zem Halorick, pak konečně první z ledových myěí. Pak jsem obdržel šílenou ránu já, takže jsem byl druhým padlým, Gazlow nějak udolal druhou myš.

Když bylo po boji (Šerolist nějak postrašil toho mága, či co), tak jsme se nějakým kouzlem dostali k ostatním. Osobně jsem seprobral poslední.. Prý jsme se nečekaně ztratili a pak se objevili pobití - tak nám to vysvětlili. Mě a Halorika svezli na smyku, v cíli naší cesty jsme se vzájemně doléčili a jali se odpočívat. Ostatní polehounku nosili bedny, Malcony a Haloric řešili dopis pro císařovnu, protože skaveni jsou skutečně postrach a je možné že by se brzy probojovali dál do císařství.

16. října, dopoledne, u skaveního skladiště
(hráno 17. ledna 2016)

Po naložení nákladu nastalo malé pozdvižení našich žoldnéřů, kteří se podivovali, jaké že to obludy jsou s námi. Malcony jim musel vysvětlit, že to jsou naši spojenci proti skavenům, avšak mám takový dojem, že tohle spojenectví nám udělá ještě potíže a je jedno, že za 14 dnů budeme potřebvovat všechny ruce a nohy, protože když jsem byl v limbu, tak onen skavení mág přislíbil Šerolistovi, že za 14 jsou všichni skaveni zpět…

Na tvrz jsme dojeli s nákladem bez komplikací, pouze jsme na popud jednoho žoldnéře vyslali spojku, aby varovala, že přicházejí přátelé (myšleno trpasličí kyklop, satyr a zbytek týmu otroků)

Na odpoledne byl konečně klid a tak jsem si mohl poshánět nějaké drobnosti, co mě docházely (jako šípy) a také začal pomýšlet na zimní období.

19. října, dopoledne, Skalní hnízdo
(hráno 17. ledna 2016)

Dva dny byl klid a pohoda, až dnes, tedy začátkem třetího dne, se najednou prudce ochladilo a začaly padat sněhové vločky, velice rychle chápu co se děje - volám “poplach, vyhlašte bojový poplach” a běžel si pro luk. Malcony se podíval na přerostlého golema, který se objevil na nádvoří, (je vyšší než ty dva minule) a rozhodl se jasně - ten dveřmi neprojde - a zavelel ústup. Tím pádem to bylo jasné, musíme s Eiwou běžet do prvního patra a přpravit se na střelbu z okna.  Golem dýchl a Eiwa nestihla uskočit a dostala první ostrý zásah díky němuž omrzla a byla boje neschopná a tak jí rychle nahradil Max ..

Pak jsme zjistili že golem jde po jedné z chatek, jakoby náhodou přesně na tu, kde se schoval Šerolist, proto zahajuji střelbu a Max mě následuje.

Šerolist taktak unikl z chaty, kterou rozebíral golem, pak se dvakrát chytil za hruď a upadl do sněhu, a simuluje zástavu, trefuji se do mága, tím jsem jej označil ostatním, Gazlow vyběhl a hodil hořlavou vybušninu, DeSoya také vyběhl a cosi kouzlí....

Prostě boj jak se patří, hloupé bylo, že mág nám opět zmizel, poté co jej Gazlow "obšťastil" svým dalším molotovem. Ještě hloupější je, že ostatní, dokud jsem neodkryl mágovo zastírací kouzlo, tak neviděli příšinu sněžení nýbrž jen důsledky. Nějak se s tím ale budeme muset vyrovnat.

19. října, pozdě večer, Skalní hnízdo
(hráno 23. ledna 2016)

Mám-li shrnout dnešní odpoledne a večer, musím začít tím, že jsem prováděli částečně odstraňování škod a hlavně také jakou si přípravu na našeho mága - jeden z důsledků je ten, že nikdy nikdo nechodí sám (nepočítám-li služebné uvnitř skalního hnízda). DeSoya dopsal dopis pro císařovnu - Malcony nechal dopsat příhodu s ledovým golemem. DeSoya asi umí psát pod tlakem, do hodiny dodal dopis, kde není vidět, že je dopisováno… (prostě ho celý přepsal). Ten posléze odnesl Varata v proměně v létajícího dravce do blízkého města Veluty.

Teď před malinkou chvilkou hovořil Malcony s naším taurenem na téma "magika fon skavena". Tauren se na Malconiho ušklíbl a co on ví, tak tento skaven patří mezi nejsilnější a kvitoval Gazlowův zásah.

20. října, dopoledne, Skalní hnízdo
(hráno 23. ledna 2016)

Ráno se nic nedělo, natož v noci, a tak můžeme - my dobrodruhové - věnovat čas výcviku a taky opravám svého vybavení.

Po obědě se už dokázal vrátit Varata, jež hlásí, že dopis předal, předal i vzkaz (jehož znění mi zjevně uniklo). Více mě nezajímalo, avšak pochopil jsem, že kdosi ve Velutě to řeší jak po své linii, tak šla v kopii i informace do císařského paláce.

Odpoledne šel ork na lov medvěda (má domluven nějaký kšeft s trpaslíky, ti mu za medvědí maso udělají zbroj… A já se za sebe zase věnoval výcviku. Miluju tyhle dny, kdy je čas regenerovat, opravit si věci a když se člověk ještě něco nového naučí…

Ork se do večera nevrátil, a proto Halorik, jako jeden ze dvou lidí ovládajících “černou” řeč jíž mluví ork (ač to není jeho rodná řeč) zůstal vzhůru a čeká na něj. Přilétl ale muž v plášti se zapletenými pírky, prý to je posel od císařovny. A protože nese osobní psaní pro Malconyho, musel se jít probudit...

"POPLAAACH RYCHLE ZAMETAT - přiletí vzácná návštěva", zaznělo z Malconyho pracovny...

V noci se už nic dalšího nestalo, kromě toho, že byla vyklizena jedna z ložnic, kde spal Martin z Oblivionu a DeSoya, a byla vyhrazena pro císařovnu. Ano, tato návštěvnice má ráno přijet, i když Malcony tvrdil (ale nikdo mu nevěřil), že císařovna tu už byla ve velice brzkém ránu oblečená jako služebná…

21. října, ráno, Skalní hnízdo
(hráno 6. února 2016)

Haloric hlídal v noci venku u ohně, čekal na našeho orka. No tedy spíše poklimbával, nevědouc o poplachu v Malconyho pracovně, ale pak jej vytrhlo proplesknutí dračích křídel, zarachocení drcené skály a pak následovalo takové ticho, až bolelo v uších. To už se ale blíží svítání, když se písknutím svolávají stráže z noční hlídky, pak budí i denní hlídku a uklízí zvířata, aby je draci nesežrali - jak sdělil Malcony. Přiletí sem císařská letka a draci budou hladoví, protože letěli sem k nám dost narychlo… Náš vzkaz o skavenech tedy dorazil a byl vzat vážně…

Problém byl ten, že císařovna skutečně přiletěla dříve a její drak doletěl nyní až k nám, takže jen něco málo stihla hlídka odvázat, než dosedl. Pak nám drak zašeptal (a nejde poznat jestli je to mužský nebo ženský hlas) “Pospěšte si, další jsou tu co nevidět, dejte ta zvířata pryč”

Martin z Oblivionu, který šel spát do kasáren, byl podruhé nemilosrdně vzbuzen poplachem, a to, že drak lezl ze skály slyšel i Šerolist a Gazlow. Vzhůru tak byli prakticky všichni, jen mě se zrovna zdálo o slečnách, takže mě Šerolist zákeřně vzbudil tím, že ze mě stáhl deku a pak prásknul dveřmi.

Pak už jsem oblečen i já, ale přicházím až v okamžiku, kdy už jsou všechna zvřata mimo vymýcený plac, kde se v klidu hvězdná obloha pohnula a já zjistil, že je to drak. Nikdo s ním ale nebojuje, tak to bude asi bude spřátelený drak. A nejen spřátelený, ale i chytrý, zaslechl jsem, jak na nás říká: “Už jsou tady”. A skutečně přilítají další draci, právě tak velcí, aby uvezli jednu dospělou osobu a jen ten náš je černý. To co je teď na obloze má dost různých barev, jakoby císařská dračí letka byla složena z mnoha různých zem či regionů.

Překvapuje mě jedna zrzavá služebná, která jde v tomto okamžiku směrem k nám a Haloric se jí drobně uklonil. Podíval jsem se pořádně, a to, že je zabalena do aury kouzel mi jasně dává najevo, že je něco strašlivě jinak. Nu ano, maskovaná císařovna…

U draků je vidět, že i sbírka jezdců také dost pestrobarevná, podle zbrojí mohu soudit, že mnozí z jezdců jsou ženy. Děsí mě jen jedno. Draci mají u sebe připoutané zbraně nelidsky velké, skoro mám pocit, že drak je tak inteligentní, že je umí používat…

Také Malcony se císařovně uklonil a ta řekla: “Porada vedení letky, místních vojáků a vás všech” řekla obyčejně nám všem z družiny, aby pak vešla dovnitř a zamířila do trůnního sálu. A tak jdeme taky a před sebe pouštíme ty z nás, kteří mají titul. Obdobně je vidět jakási vojenská hierarchie i u dračích jezdců, ta holka, co má nejméně zdobnou zbroj, jde poslední.

Porada proběhla, popis našich události zbyl na mě, místopisné údaje a směry pak dodat Haloric. Ten také naznačil, že tu máme Taurena a Orka z jiných světů s tím, že je chceme dostat domů. Zde nás císařovna odkázala na svojící dračici Bouři. A dodala: “nebude to zadarmo”.

Ostatní draky a jejich jezdce císařovna poslala na letecký průzkum po dvojicích aby jednak potvrdili naší doměnku o propadlém prostoru nad křižovatkou a také zkusili zkontrolovat, jestli skaveni někde na povrchu neřádí...

Problém "ork a tauren" jsem nechal na Halorikovi a na Bouři. Ta si vyslechla taurena a vyzkusila na něj několik jazyků, z nichž jsem neznal ani jeden, ale tauren začal na jeden z nich velice rychle brebentit. Halorikovi poté naznačila, že jeho svět je ukrutánsky daleko a Halorik na můj podnět řekl “Eluvián”.

Dračice nám vysvětlila, že to, čemu říkáme Eluvián, je ve skutečnosti střep obrovského zrcadla z prvního věku, které se rozbilo a střepy dopadly na každý ze světů. A pak si vyžádala snídani a službičku, obé ji Haloric přislíbil. Snídaní se jí stal medvěd kterého přivlekl ork. Ten je také z jiného světa a protože na něj Buře promluvila první řečí a hned se chytil, tak je ze stejného světa jako tauren, to jsem pochopil i bez vysvětlování.

Pak se Bouře proměnila v humanoida s rohy na hlavě (proměna není dokonalá ,stále vidím různé součásti draka, například opomenuté šupinky na rukou) a nechala se zavést k eluviánu. Mimochodem proměnu mezi člověkem a zvířetem nám předváděl Varata,  trvala až pět vteřin. Dračice to zvládla během mrknutí oka.

"Mohu tě ovládání Eluviánu naučit pomalu a na to nemáme čas, anebo tě to naučím rychle ale bude tě to bolet" naznačila Bouře. Nechala si Halorika posadit na židli, dva lidi drželi Halorika za ruce, pak mu dlaň zaryla do hlavy a pustila do něj své vědomosti. Haloric řve tak ošklivě, až mi to trhá ušní bubínky, obdobně Šerolistovi není dobře a ani císařovna není úplně v pohodě.

Když se Halorik za 2 minuty probral a podval se na zrcadlo, viděl na něm vše potřebné, kterak eluvián uzamknout, odemknout a podle údajů které mu o tom konkrétním cílovém světu podáme je schopen otevřít bránu do onoho světa.

A tak si Halorik poprvé otevřel cestu přes Eluvián pro orka a taurena a ti prošli skrz… (Bouře to pro jisotu kontrolova, takže jsem si jist, že to otevřel dobře)

Venku mezitím dolétla zpět první dvojice, která letěla směr jihovýchod, naše historky potvrdili. Co nás nepotěšilo je to, že jednu z chodem natrasovali do našeho obrovského lesního hřbitova, kde odhadli i možnost výlezu. Více ze vzduchu vidět nebylo… Císařovna nám doporučila pěší průzkum - ten tedy bude na nás. Au, to bude bolet, ale stále by to měla být jen průzkumná jednotka skavenů, co to tak odhadujeme. Nic dalšího se tam snad ještě nestihlo dostat...

To bylo pro dnešek vše. Tedy vlastně - zapomněl jsem na to, že nás císařovna upozornila, že přes nás projde vojenská setnina, nám to nevýhody nepřenese a hlavně na severu budeme mít jednotku v průsmyku, kolem jsou bažiny. Nic moc výspa chránící císařství…