Koriland

Chrám v zemi vznešených elfů

8. října, blízko poledního času, v zemi vznešených elfů
(hráno 16. května 2015)

Jakási dívka mě střelila šípem tak šikovně, že mě poslala do limbu, jak víte z předchozí kapitoly. Ostatní mě nenechali ve štychu, no a nejrychlejší byla Tanda, která použila svoji schopnost a naše útočnice omdlela.

A Tanda ve svém psionickém průzkumu pokračovala a zjistila, že naše útočnice je vznešená elfka, která dostala za úkol chránit chrám a která ví, že chrám je zneužívám nemrtvými k procházení. A co víc, strážkyně nechodí dál, než do druhé chrámové lodi. A stejně jako my obcházela onu skuplturu, ač neví o co jde… A ještě Tanda pochopila, že nás považovala za nepřátele, protože - a to si přiznejme - nemáme tu co dělat, zvlášť, když jsme nepřišli oficiálním vchodem.

Tanda nám toto všechno převyprávěla a pro mě dodala, že holčina se bez naší pomoci probere sama zítra ráno, jakoby s kocovinou. pokud ji necháme někde na bezpečném místě. Také mi zkusmo poslala pomocí myšlenek runový zápis jména té strážkyně, ale byla to elfština vznešená, tudíž mě nečitelná…

Ale protože nás konečně znovu doběhl Haloric, jež si doteď prohlížel výzdobu v předchozím sále, mohl jsem do prachu na zemi zkusit překreslit runový zápis jména té strážkyně chrámového komplexu, takže díky schopné Tandě, která mi zkopírovala jméno strážkyně, díky mé kresbě a díky tomu, že to Halorik dokázal přečíst, víme její jméno:

ALIANA ERUNIS PANÍ (ZE) ŠARLATOVÝCH VĚŽÍ
(slunce = aliana , erulis = dítě bohů)

Haloric si uvědomil že má kouzlo "Procitni" a jde probudit naši strážkyni. Ano, měl jsem nápad ji z chrámu vynést, aby ji nesežral nějaký pavouk nebo nenapadl kostlivec, ale myslím si, že to šlo provést snadněji, když byla elfka v bezvědomí.

Elfka Aliana promluvila s Halorikem ve vznešené elfštině, ale pak se elfka chytila i na Šerolistovo šedou elfštinu ba i na mojí “obyčejnou” elfšinu, v níž nakonec zůstala, díky čemuž jí prakticky rozumíme všichni. Je trochu vysazena na Malconiho a Martina, kteří jsou lidé - optala se nás: “To jsou vaši váleční psi?”. Každopádně na jméno Talnaga zaprskala jako kočka a vysvětlila nám, že je to ďábel který zde na tomto světě udělal dost zla včetně války, která sice skončila, ale svět se z ní nevzpamnatoval doteď.

Pak jsme se navzájem představili a já zachytil jméno respektive funkci Šerolista - císařská rozvědka TOLNEDERESKÉHO CÍSAŘSTVÍ

Dohodli jsme se s Alianou, že projdeme všechny kouty chrámu, i tam, kam jako strážkyně normálně nechodí. A popostoupili jsme do blízkosti oné skuplptury a Aliana se podivovala, že tihle kostlivci vždy spali, načež zkusmo na ně střelila šíp. Nedoletěl, je tam magická bariéra. Ještěže jsme tam nešlápli…

Dívka zná “Eluvián” tedy po našem “Eluviánské zrcadlo” a Eluvián vlastně v její řeči znamená magické zrcadlo. “Kdo vám otevřel cestu?” optala se nás - ona sama to neumí a ani nikdo z jejich lidí. Zdá se tedy, že pokud zrcadlo uzavřeme, třeba rozbitím, tak už se nedostaneme zpět a i sama Aliana říká, že zrcadel mohlo být v jednu dobu až tisíce kusů a že když by se umění znovuobjevilo, bylo by zrcadlo prospěšné.

Já a Aliana zkoušíme projít podél stěny do dveří, které ještě nemáme prozkoumané a naši kostlivci za bariérou nás nechávají. Jako další dvojice šel Malcony a Haloric a právě Halorik se s kostlivci pokoušel komunikovat - oni mu odpovídali ve stylu ANO-NE-NEVIM, pomocí gest hlavy a ramen…

Nakonec jsme s Alianou dveře na boku otevřeli a nahlédli do chodby s několika dalšími dveřmi a vstoupili i se Šerolistem, který se okamžitě připlácl na jednu stěnu a já na druhou, a částečně se tak vzájemně kryjeme. Nejprve narážíme na dva výklenky zakryté pavučinami, tentokrát klasickými malými. Ve výklenku jsou sochy, ale horní část prvního těla sochy je uražena, druhá je rozbita úplně.

Chodba však pokračovala dál buďto do malé místnůstky či křižovatky. Cítíme, že je tu méně vlhko a méně plísně, opatrně se Šerolistem postupujeme dál. Nakonec to místo co jsme viděli byla místnůstka. A těsně za jejím vchodem natažena kovová struna ve výši kotníků. Tu zneškodnil Šerolist a dále se nám otvírá cosi, co bych nazval katakomby. Mnoho odboček, ale docela málo prachu jak na stěnách, tak na zemi, což mě mate.

O dvě místnosti a několik chodeb později na nás vyrazil přerostlý škorpion, já s Šerolistem využíváme možnosti ho boční chodbou oběhnout a zaútočit střelecky zezadu, Martin a Malcony blokují předek, Aliana, Haloric a DeSoya vyčkávají, protože přes duo M+M toho moc nezmůžou, DeSoya nakonec využil kopí… Uvědomil jsem si jedno - ten škorpion je nemrtvý a to samé si uvědomil i Halorik a začal ho léčit. Tedy bylo to léčivé kouzlo pro nás, ale na nemrtvé to funguje jako kouzlo útočné…

8. října, zhruba o polednách, v chrámu vznešených elfů
(hráno 30. května 2015)

Když bylo po všem, tedy po boji, zalezli si unavení členové naší skupiny do jedné z místnůstek, já si sedl do křižovatky, abych viděl na Šerolista, který se rozhodl projít doposud neprozkoumanou chodbu a odpasťovat ji. To šlo rychle a brzy jsme v místnosti se dvěma bednami. To by bylo ještě v pořádku, ale je tu hromada náhradních dílů zřejmě na opravu nemrtvých škorpionů…

První truhla obsahovala různé materiály, možná pro kouzelníka, ale spíše pro alchymistu. Ta druhá byla nejenom zamčena, ale dokonce zapasťována. Šerolist zjistil, že při otevření víka truhly do určité výše proti němu vylétly čepele a sekly, načež se vrátily do truhly. Víko sklaplo zpět, když Šerolist cukl v úleku rukama, ale čepele nezranily ruce, jen zničily Šerolistovo rukavice.

Za pomoci mečů to ale Šerolist dal, víko se otevřelo, čepele opět kmitly, a odhalily určité materiály, které byly zabaleny do látek, dokonce i čtyři alchymistické lahvičky obalené slámou proti rozbití, tedy spíše už hotové a nebezpečné výrobky. I když mezi námi, kameninové flakonky jsou nebezpečné samy o sobě. Každopádně Šerolist mě poprosil, abych odnesl ten poslední - křišťálový flakonek.

Tím skončila prohlídka místnosti, z níž se nedá jít nikam jinam a tak se vracíme k jedněm dveřím, které jsou zamčené tak důkladně, že je Šerolist otvírá dobře deset minut, Halorik i já jsme stihli načerpat trošku léčivé síly. A opět - Šerolist nalezl past a tak tak stihl ucuknout rukama.

Místnost, která se nám odkryla, vypadá spíše jako dvě chodby vedle sebe, kdesi uprostřed se otvírá do větší prostory. Šerolist, vědom si toho, že mu dnes jdou špatně odhalovat pasti, zvolil metodu chůze takovou, že šel spíše po jedné straně chodby a nešel moc rychle.

Ta prostora, která byla uprostřed této chodby byla kruhová, což Šerolist už očekával, a tato místnost má určité výklenky. Vedle výklenků jsou žebra, které podepírají strop, jež je asi tak čtyři metry vysoko. A také odbočka doprava, Šerolist šel rovnou do výklenku proti chodbě, řkouc, že jde zablokovat tu střelu co tam na nás číhá.

Postupně vlézáme do místnosti a kdoví, kdo vlastně šlápl na pohyblivou dlaždici, ale zadrnčení kovové tětivy bylo slyšet dostatečně. Plácl jsem sebou na zem tak, že mi ta bláznivá střela, a byly celkem dvě, pocuchala jen plášť. Je v něm dírka. Aliana dopadla stejně…

V odbočce je prachu na zemi málo, před 14-ti dny tudyma mohl někdo projít. Na další odbočce je to taky takové. A opět má Šerolist pocit, že bude někde past, takže mě žádá abych šel za ním, ale ne moc blízko. “Pánové, tady bude sídlo dalšího kostlivce” hlásí Šerolist nad další hromadou kostí. A pak taky dva pilíře a mezi nimi úzký průchod. Šerolist do něj po chvíli rozmýšlení vkročil…

Pak Šerolistem projely dvě ocelové tyče a bylo slyšet cvaknutí další pohyblivé dlaždice, Šerolist byl proděrován skrz naskrz a nějakým zázrakem přežil dostatečně dlouho, abychom k němu s Halorikem doběhli a ostře ho zaléčili.

Protahujeme se chodbičkou dál do místnosti, kde se potlouká 8 kostlivců. Jakmile nás ucítili, pootočili k nám hlavy a zubatým úsměvem nás pozdravili…

8. října, o něco později později, v chrámu vznešených elfů
(hráno 11. června 2015)