Rozuzlení únosu Zlaté

Poté co jsme se spustili dolů z místnosti 6 do dolního patra (na mapce si novou místnost značím kódem 2-1) nám kouzelnice prozradili, že zaklínání zesílilo. Zdá se tedy, že jsme na správném místě. Sbíháme po širokých schodech dolů k velkým masivním dveřím. V zapomenutých runách je zde podle Míriel napsán anonymní vzkaz…

Nedokážeme tyhle dveře otevřít, neboť kouzelnice na dveřích vidí magický zámek a proto zkusíme průchod obyčejnými dveřmi, jež byly nad schody. Tyhle dveře nás zavedli do prostory {2-3} kde byla jen stará rozsápaná mrtvola. Zbytečně se nezdržujeme a postupujeme protější chodbou dál a zatím ignorujeme odbočku na jih. Chodba vedoucí západním směrem nás dovedla do další prostory {2-4}, kde nás rozčiluje nápis na zdi

Samozřejmě žádný tajný vstup nenacházíme, zato slyšíme dívčí pláč, nelze ale určit, jestli jde zleva (z jihu) nebo zprava (ze severu). Zkusíme tedy jeden ze směrů a volba padla na severní směr. Ten nás vedl chodbou ozdobenou čas od času nějakou tou ochranou runou do větší prostory {2-5}, jsou zde rozbité věci, rozbité mrtvoly a taky opět zapomenuté runy zapsané v básni.

Z téhle místnosti vede cesta po krátkých schodech nahoru do zvláštní místnosti {2-6}, která mi připomíná pracovnu draků - neb má pentagram na zemi. Kouzelnice nám doporučují nevstupovat, protože svým druhým zrakem vidí v obrazci něco zlého co je nám nekouzelníkům skryto. V této místnosti visí zcela nový obraz, kterému téměř ještě nezaschnuli barvy - rohatá obluda drží v ruce cosi co mi připomíná vejce.

V tu chvíli každý z nás zaslechl zasvištění. Čtyři z nás vstoupili do obrazce a on to byl portál, který naše přátele poslal kamsi pryč, ale ne tak daleko, aby se zpět nevrátil řev rozčileného Baala^[1]. A pak z portálu vylétla obrovská sprška krve (4*6 litrů) a my pochopili, že Sedrik, potlouk, suky a muž zvaný Zvíře již nežijí… A aby nebylo všeho dost, v myslích se nám ozval tikot hodin. Něco ti blbci spustili :-/ Ale třeba spustili otevírání těch velkých dveří v druhé místnosti {2-2}…

Bohužel, nespustili, dveře jsou stále zavřené a tak směřujeme do dalších neprozkoumaných prostor, jež začínají přírodní prostorou {2-7} v níž leží rozsápaný mladík. Leží přímko na další křižovatce ve tvaru T…

Volíme směr vpravo a jsme opět u trhlin a mostu, teď ale o patro níže {2-8}. Naše cesta se klikatí po okraji strže s lávou až k odbočce jíž využíváme, přeci jen je zde u strže poněkud tepleji.

Žádná z mých sester se nedostala
tak dalek. Neboť já jsem sama
prošla celým peklem

A přece tu ještě něco je - ve stínech je skrytý obraz - paní s kopím vedle níž leží rozsekaná mrtvola, v pozadí je asi zdejší místo…

Vracíme se zpět a podél lávového kráteru postupujeme do chodby ve skále, jež nás zavádí do přírodní prostory {2-10} s lehce přitesanými rohy. Na zemi je všelijaký bordel, jež nám připadá jako rozbitá kamenná pečet. Skládáme ji a jedem dál, abychom v další místnůstce {2-11} našli rozbitou sochu s nápisem

Nevím co se tady vlastně odehrává a nevím co to všechno znamená. Ale bojím se toho

Pokračujeme dál na sever a cítíme, že pomalu obcházíme kráter. Chodba se napojila na známé podzemí u nápisu Vstup do tajného levelu {2-4}. Rychle studujeme mapu a zjišťujeme, že nemáme prolezlé podzemí poblíž křižovatky T u místnosti 2-7 Jdeme tam a postupujeme dlouhou chodbou, jež se postupně měnila na nedbale proražený tunel ve skále, aby o další kus skončila definitivně. Zkoušíme hledat tajný průchod, aby jej kouzelnice nakonec po velkém přemýšlení otevřela kouzlem.

Vstupujeme do malé kruhové prostory {2-12}. V ní byl na soklu opatrně položený meč "z mlhy" a bez záštity. Už jsme ten meč viděli u Bílé na některém jejím vyobrazení.

Eldar měl nápad zkusit otevřít naší neotevřitelnou bránu na začátku tohoto patra {2-2} pomocí tohoto meče. Jdeme to zkusit a skutečně - meč dokázal zajet do dveří, ale bohužel nezvládl projet. Kouzelnice tvrdily, že se kouzlo držící dveře chvěje, leč otevřít dveře se nepodařilo. Od dalších pokusů nás odradilo silné vzteklé zařvání, jež na chvíli nahradilo tikání. Tedy nahradilo, spíš ukončilo. Míriel prokázala znalost méně známých elfských slov a jadrně zaklela - něco prošlo portálem a jde to po nás!

Rychle se stahujeme místnosti s průlezem do prvního patra, neb chceme s příšerou bojovat ve větší prostoře. Prolézt stihla pouze Míriel, pak se kouzelnice Zdenka lekla, neb ve své vizi viděla, že portálem prošla samotná Barbucha. Srdce mi padlo do kalhot, ale stavím se s Eldarem k začátku chodby, abychom ochránili všechny ostatní. A v tom už byla Barbucha tu…

Leknutím jsem ztuhnul v pozici, ve které jsem zrovna byl a nebyl jsem s to se pohnout. Až když mnou Barbucha prohrábla a mě zasáhl ledový dotek smrti a Darja mě stáhla na stranu, došlo ke mě k obnovení pohybu… Za chvíli bylo po boji …

Miriel se rozhodla, že poběží hlídat naše koně pod kopcem a už se k nám nevrátila. Napnutí lana se tedy musela ujmout Darja. Když jsem se vysápal nahoru, napadlo mě že bych na laně uvázal uzlíky, že by se šplhalo lépe. Zkusil jsem to a opravdu to ostatním šlo lépe…

Vracíme se do míst křižovatky T, kde nám vedli stopy do zdi (mezi místnostmi 4, 5 a 7) a bodáme tím mlžným mečem do zdi. Kusy zdiva padají před nás a zjevně jsme na správném místě, neboť za zdí je nějaká pavučina vytvořená kouzly. Po rozebrání dostatečně velkého kusu prolézáme dovnitř, pavučinu ničí Darja svojí kouzelnou hůlkou…

Tajná chodba se po pár krocích rozšířila do místnosti {14}. Na bocích místnosti jsou obrazy. Na tom levém z nich stojí dívka v blesku, jež zrovna našel cestu z oblohy. Na obrazu vpravo stojí také dívka v blesku, ale má jinak vlasy, po dalším pozorování docházíme k názoru, že se jedná o dvě sestry. Osobně mám dojem (a nevím proč) že to jsou Hvězdy…

V následující místnosti {15} jež je kruhová, visí obraz Červené s kopím v ruce, na pozadí je sopka a dva bubáci lezoucí ze země

(zde je již obrázek poničen ohněm, ale v okamžiku kdy jsme jej našli byl ještě zcela v pořádku)

Kouzelnice tvrdí, že dál pokračovat nejde, ale že v tomhle obraze je tutově mana a tak tento obraz sundáváme a opatrně vyjímáme z rámu.

Teď nám nezbývá již nic jiného než se vrátit do nejprvnější místnosti a zde vyzkusit jedny ze dvou dveří. A volba padla na dveře co jsou z našeho pohledu vpravo.

Výzdoba první místnosti za dveřmi se již rozpadá, křesla již také nejsou k sedění, zato louže krve před neporušeným zrcadlem je čerstvá. Asi se někdo řízl při holení.^[3] A opět kouzelnice, pro změnu jen Darja tvrdí,že ve zrcadle je dost many. Kratičce se dohadujeme, zdali zničit či ne, a v tuto chvíli se rozhodujeme pro nezničení a netušíme, že je to velmi správná myšlenka…

A opět nás čekala volba směru dalšího putování, volíme levý směr, který nás přivedl do sálu {17}. Vlevo a vpravo u průchodu jsou sochy strážných. Obyčejných skřetích stráží ve zbroji… Ale vpředu máme obrovský obraz nějaké bitvy. Vlevo bojovali obludy, vpravo spojená vojska elfů a lidí. Shora se na bojiště snášejí plamenné potvory. Mám z toho divný pocit, zvlášť když vidím, že z obrazu teče krev. Zkusmo se dívám za obraz, kde je opravdu jen zeď, ze které krev rozhodně neteče…

Když zkoumám sochy strážných, nacházím na nich pro mě čitelné runy, žel slovní runové shluky mi sdělují nesmysle. Cizí jazyk zapsaný elfími runami, říkám si, i když mě napadá také druhá myšlenka o negramotném sochaři, kterému se líbily určité runy a tak je vytesal v určitém sledu… Darja si je zkusila opsat na levý horní roh mapy prvního patra.

Volíme stoupající schody na jižní straně sálu a zjišťujeme že zde visí rámy bez obrazů, nebo rámy držící čistá plátna s lehkým náčrtem pomocí uhlu nebo tužky (jak který obraz). Na křižovatce u obrazů {18} odbočujeme doprava, abychom došli do kruhové místnosti {19} novým připraveným soklem na sochu. A na zemi je již třetí rozlámaná dračí pečeť u které poklekáváme a i tuto pečeť skládáme, vyjímečně se ani nedíváme, co se pod ní skrývalo…

Pak pokračujeme rovně do další místnosti {20}, kde je čtvrtá pečeť, kterou opět skládáme. V další místnosti {21} je polámaná socha s křídlama a cesta se schody, jež směřuje dolů do místnosti 17. Tam se ale nevracíme, jdeme do místnosti 19, kde zatáčíme z našeho momentálního pohledu doprava, abychom došli na křižovatku typu T. V tuhle chvíli odhadujeme, že se nám levá čast chodby bude napojovat na křižovatku T v bodě 18, a tak jdeme doprava, kde nás čeká výstup do věže {23} dlouhými točitými schody.

Nahoře byla okna, jež umožňovala výhled na okolní lesy a bažiny, bohužel je zde na podlaze i čerstvá krev…

Vracíme se do místnosti č.16 a zde volíme neprojditou cestu do místnosti {24} kde je rozšlapaná krev (velikost bot 15) a na severní stěně visící obraz. Paní s kopím stojí před nějakým pouštním městem. Nu a pak nacházíme jen malou místnost {25} s roztrhanou knížkou.

Vracíme se opět do první místnosti a volíme nejposlednější místo, kde jsme ještě nebyli. Schody vedou dolů a všelijak se stáčejí, teče po nich krev. Povzbudivý pohled to tedy není…

Schody končí v kruhové místnosti {26} s obrazem na severní stěně. Je zde nějaký elfí bojovník či král s kopím v ruce, a pozadí jsou nakreslené zasněžené kopce. Obraz je kreslen jakoby v noci…

Tak a byli jsme v koncích, neboť místnost s dvojitou třináctkou nám přinesla špatnou náladu. Nevíme jak dál a tak to musíme pořádně promyslet

Básnířská vsuvka

Znáte klasickou lidovou básničku/písničku Skákal Pes? Tak takto ji pojednal jeden z členů rodiny Logan

Za noci hluboké, z oblohy temné ozářené pouze stříbrnou Lunou snesla se Pekelná stvůra -- spalujícími plameny ohně obklopena a s krví nevinných kapající z odporné tlamy. Víc drak než pes…

Dopadla na bitevní pole a počala šířit zhoubu a zmar mezi Armádou světla. Pod jeho znetvořenými pařáty zahynulo mnoho vznešených válečníků a jejich rudá krev byla zadupána do suchého prachu…

Co skok, to míle a mnoho dalších hrdinů skončilo svůj život
v jejím pekelném jícnu. Elfí armáda se v panice obrátila na úprk -- avšak další hrůzné události měli teprve nastat…

Z krvavých mraků následovala Pekelného psa postava v bílém oděná, s chocholem z křídel Pegase. I tu počala nepřátele své trestat mečem svým i hněvem jenž drtil skály a obracel zemi…

Nikdo již nemohl odolat tomuto pekelnému šílenství, když v tuto temnou chvíli zahájilo Nekonečné zlo z Nejhlubších pekelných jam svůj krvavý a zdrcující útok proti Vašemu světu…

Pomalu jdeme ke dveřím v místě 2-2 a začíná v nás klíčit jistá myšlenka. Už jednou jsme otevřeli průchod za pomocí many a kouzel, tady té many bude potřeba víc. A některé obrazy jsou zde magické. Rychle se vracíme a sbíráme všech sedm obrazů, jež v sobě magii měli. I tak té many může být málo a tak necháváme Darju provádět rituál, jež má dopomoci nabít Darjinu magickou hůlku. Rituál bude trvat i za pomoci kouzelnice Zdenky hodinu a tak s Eldarem hlídáme přístupovou cestu.

A udělali jsme dobře, Přišel mezi nás Baal a usmívá se, je tu totiž v přesile :-) neb má sebou Barbuchu a nějakého rychlého nemrvého.

A děli se věci. Eldar vzal mlhový meč a jedním sekem zabil Barbuchu. Pak tento meč odložil řka, že s ním neumí zacházet a začal levačkou vytahovat z pochvy svůj klasický meč. Jenže nemrtvý už byl u něj. Tím ale Eldara naštval tak, že švihl pravačkou a jednou ranou nemrtvému oddělil hlavu od zbytku těla. Stěží jsem teprve dokročil k Eldarovi a už jsem byl bez práce…

Oba se s Eldarem otáčíme po Baalovi, jemuž zmizel úsměv ze tváře. Tohle měl jasně vyhrané, my bychom totiž bojovali do stoupajících schodů a rozhodně bychom při útěku tímto jediným směrem schytali dost ran.

Baal se už neusmíval, ba co víc udělal krok dozadu. Bojíš se? procedil mezi zuby adrenalinem nadopovaný Eldar směrem na Baala jež se svěšenými křídly couvá a pak prolétá dírou pryč… Baal se pak z dálky ďábelsky zasmál, to nám přišlo s Eldarem k smíchu. Ať si Baal kuje pikle, teď před námi utekl…

Kouzelnice začaly vkládat do dveří manu a na nás křikli ať postupně přikládáme jednotlivé obrazy. Kouzelnice se radují, že už se magický zámek a řetězy na dveřích trhají. Po přiložení čtvrtého obrazu a většiny many kouzelnic kouzlo povolilo a dveře se začali otevírat tak, že se zašupovaly do země.

Schody pokračují i za dveřmi a přivedli nás na křižovatku "T" volíme směr doleva a docházíme do místnosti {2-13} kde je čerstvý obraz Zlaté nadopovaný magií. Jdeme zatím dál a v další místnosti {2-14} je úplně ten samý obraz Zlaté. Už tady dostáváme nápad, že obrazy sundáme a odneseme je před ono nerozbité magické zrcadlo v místnosti 16, že Zlatá vyleze…

Zatím to necháváme být a jdeme dál. Dvě další místnosti a dva další obrazy Zlaté {2-15} {2-16}. Všechny čtyři nalezené obrazy jsou v životní velikosti a i to zrcadlo je životní velikosti. To nám nahrává pro naši myšlenku. Dále se domníváme, že duše Zlaté byla rozdělena do více obrazů a tak hledáme dál.

V místnosti 2-17 nacházíme hodně krve na zemi a sochu na podstavci. Než jsem si ji stačil prohlédnout, Eldar ji shazuje na zem, kde se roztříštila. Asi to byla Baalova socha. Průchod dál vedl do místnosti {2-18} s poslední námi nalezenou Zlatou, celkově pátou. Zbývala nám ale ještě jedna prostora {2-19} kam se okamžitě vydáváme. Byly zde nějaké runy a zde schody do patra. Tam hořeli tři pochodně, kde na stole leží veliké zlaté vejce, očividně dračí. Darja si okamžitě sundala z ramen svůj plášť Zlaté barvy a chtěla vejce zabalit, aby bylo v teple. Ale plášť to udělal za ní - obalil vejce tak šikovně, že zbylé cípy pláště mohla Darja vzít do ruky a vejce tak přenášet jako kabelku.

Vracíme se zpět do první místnosti a cestou sbíráme obrazy Zlaté. Nahoře ukazujeme vejci obrazy Zlaté jeden po druhé, ale ani s vejcem ani s obrazy se nic neděje. Jen Darja říká, že vajíčko pomaličku praská, brzy se narodí mládě.

Taháme tedy obrazy ke zrcadlu a aranžujeme je tak,aby se všech pět odráželo ve zrcadle. Dlouho se nic nedělo, ale kouzelnice tvrdili, že v okolí narůstá množství magenergie a že máme počkat. Náhle ze zrcadla vyrazili ruce a sápali se po jednom z obrazů. Eldar po něm máchl mečem a ruce s bolestivým skučením zmizely.

Rychle kontrolujeme obrazy a jeden z nich se změnil, právě ten po kterém se sápaly ruce. Teď je tam nakreslena Zlatá, kterak si zakrývá oči.

Naše teorie o rozdělení Zlaté do vícero obrazů byla chybná, neb Zlatá byla začarována jen do jednoho z nich, ostatní byly falešné. A odrážení ve zrcadle byla taky blbost.

Držím pravý obraz, ostatní se věnují ničení zrcadla i falešných obrazů. Ledva byl zničen poslední z nich, obraz mi v ruce ztěžknul a vypadla z něj Zlatá. Řekla nějaké slovo a omdlela.

Máme vše, tedy Zlatou i Juniora. Juniora momentálně drží Zdenka já zvedám ze země Zlatou, a zdrháme odsud, dokud máme čas…

Venku nás stále čeká Sedrikův kůň a chová se nějak inteligentněji než předtím. Drcá do mě a naznačuje, že mám vysadit Zlatou na koně a přidat k ní i Juniora. Drcá i do Darji, jež mi při chůzi do schodů se Zlatou pomáhala. Když jsem si pak Zlatou vzal do náručí, drcá koník jen do mě.

Eldar bleskově tasil a ťal po koni. Ten explodoval a vylétl z něj Baal. Podle řevu, jež Baal vydává při odletu je nám jasné, že se Eldar trefil velmi šikovně, neb Baala zranil…

Dole pod kopcem uklidňujeme koně, dáváme jim najíst a napít ze zásob. Darja a Zdenka se starají o Zlatou a usuzují že vzhledem k její fyziognomii jí pomůže jen pořádný oheň. Ten rozdělávají a když se rozhořel, přikládají Zlaté do náručí ještě nenarozeného Juniora. Mezitím se setmělo a tak se snažíme udržovat oheň a ve dvojicích hlídat. Půjde to velmi těžce, jsme jenom čtyři… První hlídá Eldar a Zdenka, druhou hlídku mám já a Darja…

Zdenku zase trápil nějaký zlý sen, neb se nad ránem probrala s výkřikem a hned se běžela podívat na Zlatou a Juniora. Zlatá spala zdravým spánkem a teď k ránu se probrala. Je slabá slaboulinká, ale přesto chce letět s juniorem sama a hned. Rozmlouváme jí to, Baal ji může sestřelit nebo i jen napadnout, může se jí cestou přitížit. Lepší by bylo, kdybychom letěli s ní. Zlatá se rozhlídla po nás i po koních a navrhla, že nás pobere všechny, ale až k polednímu. S tím souhlasíme a dáváme Zlaté něco málo k jídlu a vyprávíme jí co se stalo.

Zdenka mezitím experimentuje s obrazy a jeden z nich zapálila. Mě důvod unikl, bylo v tom něco kouzelnického. Jisté je že Zlatá bolestivě vykřikla, a zvolala NEPALTE JE! Rychle jsme daný obraz uhasili…

Zlatá nám posléze vypráví že v obrazech je ukryto tajemství našeho vítězství. Je na nich zobrazeno sedm vyvolených a naším úkolem bude sjednotit je. Pak snad pomohou v boji proti zlu.

V poledne přeletěl přes slunce stín - "brodivý pták" a objevil se Zlatý rádce. Usmívá se na nás všechny… Objal se se Zlatou a pak nás všechny i s koňmi přenesl na hrad…

Přenesl nás unavené, špinavé a zakrvácené. Nebyl na nás hezký pohled. Černý se na nás ušklíbl a prý nám večer sdělí novinky, nyní máme odpočívat.

Rozloučil jsem se se všemi a šel se lehce omýt a první tři hodiny odpočinku trávím učením se první pomoci. Chce se zdokonalit co to půjde… Druhé tři hodiny trávím velkou koupelí a spánkem.

Ve snu vidím před sebou knihu, která mi objasňuje některé významy a místa ukrytých artefaktů, po probuzení si pamatuji čtyři z nich

^{[3] Příznivci černého humoru v naší
družince tvrdí, že to byl Baal… Když by se to ale zkoumalo hloubš, tak by si
asi někdo vzpomněl, jakou barvu má Baalova krev. Červnou rozhodně ne…}