Kronika Riccova života

Druhá kniha

Včera přišel o život můj přítel Kryštof Sova. Seděl jsem na hradbách dost dlouho do noci a přemýšlel. V jednu chvíli se pode mnou uvolnil kámen. Reflexivně jsem se zachytil kamenů a díky tomu z hradeb nespadl. Padající kámen trochu poděsil přátele…

Po Kryštůfkovi jsem podědil koníka Křišťála a nějaké další věci. Kryštůfkovu kroniku jsem na přání Kryštůfka zlikvidoval…

Dnes odjíždíme z Tenerifského hradu, pryč z tohoto smutného místa…

17.dne měsíce lesklé kapky roku 1012

Ráno nás dojel Bulv Ultřinos. Dohadujeme se, co budeme dělat. Napodobíme Muru, přihlásíme se na rok do Legií, nejlépe rovnou do hlavního města…

4.dne měsíce dobré vůně roku 1012

12 dnů trvala cesta… A zase žádná práce pro dobrodruhy. Všichni se hlásíme do legií, jediný já mám "povolávák".

• Larim byl přiřazen do 12 oddílu
• Bulv byl přiřazen do 2 oddílu
• Kalidor se dostal do třetího oddílu (a byl hned odsouzen do vězení)

Protože jsem byl do legií povolán jako šlechtic, dostal jsem na velení jeden oddíl a to dvanáctý. Velel jsem tedy Larimovi…

4.dne měsíce dobré vůně roku 1013

A máme roční službu v Legiích za sebou! Potkal jsem zde i Muru, opět se připojil do naší družinky. Mura si odbýval službu nejprve u Bernehaimských lučištníků, později jako "řaďák" u posádky Averských tvrzí.

Jdeme to zapít do hospody. Vzpomínáme na to co jsme zažili ve stavu vojenském. Já sám jsem byl zavřen do "basy" celkem třikrát (za falšování podpisu na dovolence a podobné prohřešky proti vojenskému řádu), dotáhl jsem to na poručíka. Mura, kterýžto je vyšší šlechtic než já, to dotáhl až na nadporučíka.

5.dne měsíce dobré vůně roku 1013

Ranní probuzení je kruté… Ostatně jako vždy po pitce. Ani nevím kdy se k nám připojil elf XAVERIUS. Kdyby byl o pár (set) let mladší, vypadal by jako Kryštůfek… Ten nás pozval do své země, že prý je tam dost věcí na řešení - dobrodruhové jsou zde vítáni… Do jeho země se dostaneme pouze přes moře a tak se vydáváme na sever do královského města.

4.dne měsíce černého moře roku 1013

V naší zemi se nic za ten rok nezměnilo. Čtrnáct dnů putování a zase žádná práce pro dobrodruhy…. V královském paláci se zeptáme, zda-li bychom nemohli Gondor oficiálně zastupovat v oné vzdálené zemi - domovině Xaveria. Nemůžeme…

Večer si zajdeme do hospody, Kalidor si užívá se šlapkou (už mu to chybělo, tolik dní bez ženy).

Ráno 5 dne… vyrážíme do přístavu MADDOG

6.dne měsíce černého moře roku 1013

V přístavu Maddog okukujeme obchodní lodě a ptáme se, kdo že jede oním směrem. Nakonec najdeme vojenskou loď, na kterou se další den ráno v pět hodin nalodíme. Xaverius nakoupil pro všechny z nás citróny, prý abychom netrpěli nemocí zvanou kurděje.

Jaké bylo naše překvapení, když se na stěžni hned tento den objevila pirátská vlajka… Celý první týden i díky tomuto překvapení na klidu mého žaludku nepřidal. Krmím rybičky… V druhém týdnu už je vše v pohodě, jsem zdráv a i kapitán se s námi uráčil pobavit - pirátská vlajka je jen jako maskování. Ostatně se o tom máme přesvědčit v padesátý den plavby, kdy se ozvalo poplašné volání "loď na obzoru". Okamžitě šla na stěžeň vlajka Gondoru… Hned jak nás ona loď z protisměru dojela si oba kapitáni podali ruce a šli popíjet… Po pár hodinách se od nás tato loď oddělila a my opět plujeme pod pirátskou vlajkou.

Po devadesáti dnech doplňujeme zásoby a konečně po dlouhých 110 dnech od našeho nalodění na loď Krásnou vílu se dostáváme k cíli naší cesty.

14.dne měsíce harmonie roku 1013

Vyloďujeme se v přístavu LIS na kontinentu MAPLIK, konkrétně ve vévodství DRAGEN. Dobré je to, že se tu mluví velmi podobným jazykem, hloupé je to, že každý v nás pozná cizince. Problémem jsou i peníze, zde se platí jinou měnou… Necháváme toto na Murovi, který zašel za jakýmsi místním mudrcem, který mu přislíbil zařídit směnu peněz. Pár mincí nám dal již dnes a tak můžeme v klidu zajít do hospody…

15. dne měsíce harmonie roku 1013

Na dveřích našeho pokoje nalézáme pergamen s nápisem: Nepátrejte po ničem co Vám nepatří, sic Vás stihne úder mocného řádu Červen… [nečitelné] Táhněte odkud jste přišli!

Mura obdržel slíbený obnos Dragonských červených mincí a po drobné příhodě se střílením ve městě jedeme do Kotrijského vévodství….

17. dne měsíce harmonie roku 1013

Dojíždíme ke křižovatce ve tvaru písmene Ypsilon. Cesta je přehrazena závorou. A ejhle - loupežníci. Ovšem tihle jsou profesionálové, tak tak se nám podařilo uniknout. Xaverius umírá…

V jeho torně jsme nalezli "zvací dopis", ten nám teď poslouží jako průkaz totožnosti.

9. dne měsíce řek roku 1013

10.dne měsíce řek roku 1013

Dojeli jsme do města Kotrijku a šli na hrad. Po tradičním odzbrojení před vstupem do královské síně (a navíc kontrolou do sicca) nám nejprve král Lothar XIII a následně pak vévoda Seliak II ozřejmí problém. Ztratili se korunovační klenoty (žezlo, jablko, koruna, náhrdelník, náramek a prsten). Vévoda nám pak ukázal místo, kde byly uloženy klenoty. Počet pastí v podzemním labyrintu šel do desítek, stráže a magická udělátka nepočítaje. Došli jsme do místnosti, která byla magicky odstíněna. Nikdo z nás  nechápal, jak odsud mohlo být cokoliv odcizeno. Zrada to prý nebyla. Vévoda se s námi rozloučil a doporučil nám královnu Dryád, žijící v lese dvě hodiny jízdy koněm.

Za sedm dní má být korunovace, máme tedy co dělat. Na hradě si pořádně odpočineme….

11.dne měsíce řek roku 1013

Po ránu jsme dojeli do lesa, když na nás vyletělo několik šípů. Okamžitě jsme zastavili koně a hned nás obklopilo několik dryád. Po ozřejmění kdo nás posílá nás kupodivu přivedli až ke královně Dryád, která se uvolila poslat jednu svou poddanou směrem, kam jeli nějací muži ale jen za podmínky, že si nás tři (Ricca, Bulva a Muru) otestuje, zda jsme ti tři vyvolení. První šel na test Mura. Postavil se na vykázané místo u stromu a pět Dryád na něj pustilo své šípy. Mura, neboť zná hraničářské fígle (když je hraničářem) prakticky všechny šípy odrazil. Královna Dryád si už začínala myslet, že se začíná plnit nějaká věštba kterou znala o třech mocných. Vzhledově jsme to byli my. Pak si to Bulv s Murou vyměnil. Pochopitelně většina šípů jej zasáhla a královna musela vyvolat svojí léčitelku.

Královna Dryád nás zadržela přes noc ve svém lese - jela se poradit s nějakými kněžími.

12.dne měsíce řek roku 1013

Po ranní meditaci a modlitbách již vyrážíme pod vedením jedné Dryády pod kopec kde někde zmizeli ti jezdci. Tam se s námi dryáda rozloučila a mi sami lezeme na kopec. Tedy kopec, spíš osamělá hora. Po sto metrech lezení se ukázal vchod do jeskyně.

Jeskyni jsme prozkoumali poměrně snadno a rychle, ale bylo to poměrně malé, navíc jsme nic nenašli (bílé plochy na mapě)

Nastalo další kolo prohledávání. Já jsem objevil uzounkou tajnou chodbu, Bulv objevil výklenek s truhlou (prázdnou) a pak ještě nalezl pergamen pokreslený z obou stran. Muru chvilku něco honilo, něco co viděl jenom on…

Přední strana pergamenu

devátý nebo druhý den. *** nás chce zabít a já sotva udržím [později přepsáno na: a já neudržím] brk. Inkoust vysychá a stejně i můj život. Tahle mapka tě *** ven. Prosím dej zprávu *** že jsem zemřel se ctí a předej mu tento list.Odměna tě nemine. [podpis]

Zvětšená kresba na zadní straně pergamenu

Odsuň skříň a zatáhni za páku

Jak sami vidíte mapka nám moc nepomohla, jen nám řekla, že je velmi podobná aktuálnímu podzemí. Našli jsme ji v právě v té cele, co byla k okovům přimontována kostra nějakého člověka. Pak již nebyl problém lokalizovat tajnou chodbu k průchodu do sklepení. Pod skříní byl průchod, problém byl v tom, že žebřík, který vedl dolů byl značně zchátralý, taktak, že jsem nezahučel těch 60 sáhů dolů. Navázali jsme tedy dvě desetisáhové lana a slezl jsem dolů. Už po 17 sázích jsem objevil plošinku, odkud pokračovaly dolů schody. Sešli jsme dolů a vešli do místnostmi se čtyřmi dveřmi a sarkofágem uvnitř.

Sarkofág se otevřel a vylezl mumiják (muž od mumie), který se nám později představil (a já to nezapamatovatelné jméno okamžitě zapomněl), načež řekl: čtyři blázni, čtyři dveře, čtyři meče, čtyři pole, čtyři bitvy, čtyři růže.

A začal si nás otestovávat a po kouscích vyprávět svůj příběh… Protože jsme hned neutekli, zkusil první zkoušku a rovnou na Bulva. Mě nechal zkamenět a odvyprávěl mu veršovaný "úkol", ve kterém mu dal na výběr: Zachraň sebe a projdi dveřmi vlevo (2), obětuj se a zachraň přítele a projdi dveřmi vpravo (1). Pak otočil přesýpací hodiny a aby Bulva ještě více strašil nechal mě prý stárnout, co jsem jakožto socha nemohl ověřit. Bulv se vydal ke dveřím…

Dožije se Ricco konce roku 1013…?

(počet zobrazení příhod hobita Ricca - jakékoliv stránky: )