Kronika Riccova života
23. dne měsíce Jaspisu roku 1011
Nalodili jsme se na loď Krásnou vílu (silná vojenská loď) a nejprve pluli do Trigaru. Velmi lehce jsme poničili naráz čtyři lodě pirátů, sami jsme měli jen jednu díru nad čarou ponoru, kterou námořníci poměrně rychle opravili
31. dne měsíce Jaspisu roku 1011
Vykládáme vojenskou pomoc včetně zlatého koně. Loď opouštějí vojáci a jen s asi dvaceti námořníky s námi pokračuje loď na Ostrov Mantol
4 a 5 dne měsíce Harmonie roku 1011
Dojíždíme k jedné rybářské vísce a mladý kapitán nám nechává velkou veslici. Ve vesnici se ubytováváme a já Ricco sděluji místním vesničanům události z kontinentu (neznali události z předchozího měsíce Jaspisu) večer se ubytováváme a ráno vyrážíme na sever k tvrzi Minas Eldar. Po drobné příhodě s lapky, jsme vjeli do lesa, kde se ozývala hudba. Ozývala se za jedním keřem. Šel jsem na výzkum, nakoukl za keř a náhle zmizel ostatním z dohledu… Čtyři divoženky zde tančili a koho se dotkly, ten s nimi musel tancovat. Z nějakých příčin jsem omámen nebyl, ale protože mě to divoženky chtěli naučit, zatancoval jsem si s nimi.Ostatní postupně přicházeli a náš nový mág (zřejmě příbuzný zesnulého Mury) s nimi tancoval povinně… Posléze jsme odsud všichni vycouvali a pokračovali dál. Minul nás posel (a my mu neprohlédli dopis co vezl). Poté náš bojovník pomohl babičce, která nás odvedla 4 hodiny z cesty, pak se dotkla bojovníka. Ten náhle zestárl (a zeslábl) o deset let. Vrátili jsme se na cestu a dojeli až k cestě, která byla klikatá díky tomu, že při cestě byly velké menhirové kameny s nějakými runami. Padla tma a my zalehli v lese bokem z této cesty.
Zapomněl jsem dodat některé podstatné věci - nasadil jsem si amulet, který jsem nalezl spolu s penězi, tenkrát, když nám přivezl posel dopis od Malcolma spolu s naší částí jeho majetku. A poté i vyzkoušel…. Nic se nestalo. Nebo snad?
6. dne měsíce harmonie roku 1011
Jsme u tvrze Minas Eldar. Přímá cesta je uzavřena, vodní příkop se zdá nepřekonatelný, zkoušíme objíždět tvrz. Pohyblivé písky nás od toho odradily. Svého poníka jsem uřídil, kolega trpaslík se svým koněm měl větší problémy, naštěstí přiskočili ostatní a koně, který už byl po břicho v písku spojenými silami vytáhli. Tehdy jsem si povšiml, že přímo mě se problémy s pískem netýkají… Pomocí spojených lan jsme pronikli přes písek i přes vodu do hradu. Docela mě udivili místní strážci, dívají se na nás a nic. Až později po diskusi, ze které vyplynulo, že nás pán (Trolin?) nepřijme. Došlo k nepříjemné řeži. Procházíme hradem já a kouzelník (ostatní se od nás odtrhli). S velkými problémy probíháme podzemní chodbou za pronásledování jakýmsi přízračným rytířem. Vybíháme ven a zjišťujeme, že všichni členové družinky jsou již také venku a stojí nad rozsápanými koňmi…
Kde se vzali, tu se vzali, přijeli rytíři z Minasu (ti prokletí, co je 300 let nikdo neviděl?? To asi nee) Postavili katapulty, začali ostřelovat hrad, pronikli dovnitř. Trolin, pokud tu sídlil on , jak ukazovaly některé indicie, uprchl. Zůstal jen tento dopis…
| Všichni jsou mrtvi. Sovartuse zabila ta banda dobrodruhů. Drolina jakýsi
nájemní zabijáci. Jediný Malcolm zůstal věrný. Mám podivné tušení,
že ta banda je už i mě v patách. Nepochybuji, že moji tvrz nedobijí.
Avšak je zde ukryté tajemství, které i mě zůstává zahaleno. Cosi
se zde na tvrzi děje. Pokud dorazí sem, mám pro ně malé překvapení.
Ale musíme pokračovat v plánu. V lese se mi usadili lapkové, což mi
způsobuje malé potíže, ale je to pro mne i přínosem. Blackryss jsem
získal. Mince času už také mám, téměř nic mi nebrání v tom vytvořit
tu věc. Buď připraven! Jen jedna maličká věc a to je zpracování té
rudy. Musím nějak dostat šedou eminenci. Ty bastardi za ní nešli, jak
jsem původně předpokládal. Hobiti ze zapadáčkova mi pomáhají seč
můžou, ale stejně si mi nevede. Celý Mantol je halen rouškou tajemství.
Brzy přijde čas vše odhalit. Doufám, že ti dorazil zlatý kůň. Možná
přesně netušíš, ale vše je ještě větší než si všichni myslí.
A nyní brzy přijde čas, aby jsme se setkali. Ještě pošlu posla.
S velkým pozdravem Trolin |
Měsíc nám trvala cesta lodí domů. Jen krátce dodám, že těsně před naším odjezdem bylo popraveno několik zajatých hobitů ze Zapadáčkova…
6. dne měsíce řek 1011
Přistáli jsme v Havenu, kde jsme se potkali s Jestřábem a jeho novou Rybářkou. Příliš jsme se nezdržovali a najali kočár do královského města.
Měsíc řek je krátký měsíc a tak…
1. dne měsíce čiré vody roku 1011 dojíždíme do královského města, kde celá naše družinka obdržela šlechtické tituly, ti co je měli jsou povýšeni. Musím si dát předělat vizitky, jsem teď "Zeman Ricco". Půdu mi (naštěstí) náš současný král neudělil. Hned ten samý den jedeme k Zulgarovským dolům, jen já a kouzelník.
2. dne měsíce čiré vody roku 1011
Srbinka: Z vyprávění se dozvídáme, že se tu cosi přehnalo. V poledne přišlo temno, potom se rozednilo, jídlo bylo pryč, krávy, prasata a jiné domácí zvířectvo bylo mrtvé.
3. dne měsíce čiré vody roku 1011
Na tento den bych nejraději zapomenul… Dojeli jsme do Býlého Kostelce (opravdu se to tu tak jmenuje) a následně až na Apretský hrad, blízko Zulgarovských dolů (přístupová cesta vede přes hrad) Kromě podružností jako že "hrabě Marek si tu dělá co chce", či že se zde jednomu místu pod hradem říká "jezero života" jsme se s kouzelníkem dozvěděli, že na horníky tu útočí nějaké bestie. Vešli jsme do dolů a zaútočil na nás trojhlavý pes. Gerberos se to prý jmenuje. Toho prvního jsme téměř udolali, pak se ale náhle kouzelník rozběhl na nesprávnou stranu a narazil na matku a tři Gerberosátka. To bylo velmi zlé a kouzelník byl smrtelně raněn… Podařilo se mi ho z posledních sil dotáhnout ven z dolu, ale již mu nebylo pomoci…
Pochovali jsme ho přímo na místě a jeho hrob označili obyčejným dřeveným křížem… Plný zoufalství jsem se dal na cestu do Baterigamu… Po cestě jsem potkal obchodníka jedoucí tím směrem.
27. dne měsíce čiré vody roku 1011
Jsem v Baterigamu a potkávám nového kouzelníka. ANAKIN REVELER se jmenuje. Málem byl oženěn. Jdeme se podívat na vývěsku před radnicí.
Dozvídáme se, že náboženství "Děti katedrály" je postaveno mimo zákon (chrám vypadá jako pěticípá hvězda, šestý jakoby useknutý cíp je vchod otočený vždy na sever) Na přisluhovače je vypsána odměna, na Kardinála a Komendátora je odměna vyšší.
Vyrazili jsme směrem na Gondor, kde chceme strávit zimu…
28. dne měsíce čiré vody 1011
Na tvrzi Lorda Filipiho nás zastihla tato vyhláška psaná ve třech jazycích. Trpasličí a elfské (?) runy byli pro nás nečitelné, naštěstí byl uprostřed psaný překlad v obečtině
| Všem příchozím se oznamuje, že Jeho Výsost, Lord Bernehaim, rozhodla o obnovení zřícenin hradu Zyrdar, které se nacházejí na sever od Sirelenu. Aby byla obnova možná, je nutno odtamtud vystrnadit všechen neřád, který se tam během let usadil. Tomu, kdo toto vykoná se dostane královského uznání a odměny ve výši 3 000 zlaťáků. Stařešina Arlin |
(Nepleťte si Sirelen se Sirelanem, tak jako se to stalo málem mě.)
Další dny měsíce čiré vody
Putujeme a 30tého jsme v Sirelenu. Zima bude letos krutá, už teď je nám zima. Dokupuji si pořádný zimní kožich a teplý přehoz pro poníka. 31dne večer docházíme do hospody "ALAMORŮV ŠTÍT", kde se nás ujímá místní "starosta" Narek. Vypráví nám o hrdinech, kteří se z tvrze Zildar vracejí zle dotrhaní, pokud se vůbec vrátí. Odpoledne si chtěl kouzelník vyzkoušet svoji ebenovku (prázdnou). Byl velice překvapen, když jsem mu řekl "dej to sem, to jsme dělali s Murou" a nastavil jsem hůlku pro příjem kouzla (měl bych psát správně pohlcení, jak jsem byl právě poučen)
32. den měsíce čiré vody 1011
Hurá na Zyrdar! To jsme si zakřičeli a vyrazili. Hrad Zyrdar stojí na kuželovitém kopci. Původně chránil kupeckou stezku, ta je v tuto chvíli ale přeložena jinam. Z hradu Zyrdar po padesáti letech nepoužívání zůstaly zachovány jen čtyři rohové věže a vlastní palác.
Vstupujeme do hradu a během chvilky máme skóre: 2x spectra, 1x hrůza, 4x ghůl, nepočítaně kostlivců a jeden nedýchající kouzelník. Neeee, to nééé . To přece není možné!!! Přítel nežije!!!
Dotýkám se Krywellova amuletu, (který má v sobě démona země) a přeji si, aby můj přítel, kterého se jakoby náhodou dotýkám druhou rukou vstal. Náhle se mi zatmělo před očima a silně mě píchlo u srdce. Ustál jsem to a přítel kouzelník začal dýchat a vstal. Vzájemně se podpírajíc pomalu belháme do hospody.
33. a 34. den měsíce čiré vody roku 1011
Tento den jsme věnovali léčení. Po včerejšku se dozvídám od felčara, že moje odolnost je trvale snížena po čemsi, co nedokáže odhalit. Tak to já ano. Je to důsledek včerejšího silného přání, aby přítel kouzelník žil.
Na hrad vyrazila konkurenční skupina. Vrátila se jen malá druidka, která prahne po odvetě. Druhý den tedy vyrážíme ve třech na hrad Zyrdar. V boji nalézáme zajímavý zlatý meč se vsazeným kamenem. Dokáže odhalovat neviděné (červeně svítící čepel) a způsobuje větší zranění. To jsem stihl vypozorovat při boji s dalšími hrůzami. Žel, kamínek v meči praskl. Podle kouzelníka dokáže meč i pohlcovat magii. Teď už asi méně. Stejnak jsem výklad kouzelníka nepochopil,vždyť je to jedno. Zrovna když jsme udolali nejsilnější hrůzu a zbývalo nám jen pár místností, přijeli vojáci a dokončili to za nás. Shrábli větší díl odměny. No co se dá dělat. S maličkou druidkou jsme se rozloučili.
Zajímavé věci se dozvěděl kouzelník. Jeho druh z učení Marek byl údajně zabit padajícím kamením v průsmyku do vedlejší země - průsmyk u Třech strážců. Chceme se tam podívat, jenže už odpoledne padá první sníh…
35. - 38. dne měsíce čiré vody roku 1011
Putujeme do Gondoru, sněhu přibývá. Asi zůstaneme v Gondoru na zimu…
(počet zobrazení příhod hobita Ricca - jakékoliv stránky:
)