Haepp Modřinka z Bílého Kamene

Obchodník XIAO, Hra bohů

26.listopadu 2007, odpoledne
(hráno 28. dubna 2008)

Julie se k pořádnému velení dostala až pozdě odpoledne, ale to popíšu až za chvilku. Mrakoplaš, který přijel s Lemonem poštovním kočárem se ještě v přístavu ve Cvočkově nenápadně pochlubil se svojí kartou a pak jsem já spolu s Mojko odvezl zapůjčenou plachetnici zpět do Hatoru, což šlo velice snadno, neboť zrovna foukal silný vítr z východního směru. My s Mojko se nikterak po odevzdání lodi v Hatoru nezdržujeme, sedáme na koně a hurá zpět za ostatními po souši, kteří měli vykonat cestu do Hatoru pěšky.

Etiopský catoblepas má takový apetit, že nikdy není schopen najít dostatek jídla. Často je z toho tak frustrován, že by si uhryzal vlastní nohy. Catoblepas může zabíjet jediným pohledem. Naštěstí je toto stvoření tak líné, že má potíže udržet svou těžkou hlavu, aby se stále nepohupovala a nenarážela do jeho hrudi. Slovo catoblepas ve skutečnosti znamená ten, který se dívá dolů.

Docela jsem se začal lekat, neboť jsme s Mojko dojeli mnohem blíž Cvočkovu, než bych býval očekával, ale ukázalo se že se u zbytku naší družinky pár věcí událo. Když to vezmu chronologicky, tak hned po našem odplutí přiletěl malý kouzelnický drozd a začal drmolit vzkaz od Raelovo bratra Miloše: "Martin mě přesvědčil, takže pokud budeš potřebovat naše 4 karty tak je máš mít, ale s jednou podmínkou - budeš nám vyprávět, jak ta hra probíhala". Rael se rozhodl, že se zdrží ve městě a pak zbytek družiny dojede. Sice neřekl proč, ale mám dojem, že si asi pro karty chce dojít…

Julie poté zavelela k odchodu a vzala si má slova o tom, že má ona jít pěšky k srdci, takže museli jít pěšky všichni i ti co měli sebou koně. Jak jsem ale očekával, nalepilo se na ně další dobrodružstvíčko a kupodivu bylo i karetní. Zpočátku to ale tak nevypadalo - na cestě do Hatoru je zastavil muž mluvící východňárským nářečím a prý že je sluha obchodníka jménem "GU XIO", který je přijme a bude s nimi obchodovat. Pár lidí z družinky chtělo pokračovat, ale tenhle muž byl velmi přesvědčivý, měl sebou i několik dívek, a každá z nich vypadala, že přepere tři osoby najednou. Návštěva u Xiaa ale měla jednu podmínku - bylo potřeba se vykoupat. To, že první do chladného potůčku vstoupil první Zirkon mě přesvědčilo, že nabídka od Xiaa musela být zajímavá.

S Mojko jsme přijeli do okamžiku, kdy Zirkon, Mrakoplaš a Lemon jsou oblékáni do východňárského obleku, kterému se říká kimono, pokud mě paměť neklame. Julie a Balanar se nepřevlékali a já pochopil, že oni ke Xiaovi nepůjdou. Na Balanarovi jsem to poznal hned, v klidu seděl na pařezu a pokuřoval svojí fajfku. Přisedl jsem k němu na vedlejší pařez a sledovali společně cvrkot. Zirkon byl podle všeho považován za vůdce skupiny, protože se k němu vrhla další dívka od Xiaa a přepudrovala mu obličej. Když mu stejným pudrem poprášila i nohy, podpaždí a něco malinko mu dala i do rozkroku, musel jsem svůj názor poopravit - to nebude pudr. Pak dívka nazula Zirkona do trepek a šla obsluhovat dalšího pána …

Stejně se vedlo i Raelovi, neboť se přede mnou mihla jeho kočička a tlapkou do měkké hlíny přede mnou vyryla několik run se zprávičkou, že byl odchycen jiným sluhou Xiaa. Ze směru, kam odběhla Raelovo kočka jsem pochopil, že je o kousek níž po proudu potoka. Ostatně - než u nás došlo k nějaké pořádné akci, tak byl Rael k nám přiveden…

"Jste připraveni? Kde máte dárek pro Xiaa?" optala se dívka a naše převléknutá čtveřice se zatvářila, jako by na dar zapomněla. Mrakoplaš si ale velmi rychle vzpomněl, že sebou už delší čas tahá vydělané kůže - jedna z nich byla gazela, tu druhou jsem nepoznal. ZIrkon na můj vkus ošklivě žertoval, že dárkem bude Lemon. Když bylo vše s kožešinami připraveno, přešli ti čtyři kamsi dál na koberec, kde seděl samotný Xiao se svojí cvičenou lvicí. No tedy cvičenou, Xiao jí házel kousky ovoce a ona si nevzala ani kousek.

Zatímco já s Balanarem sledujeme, že Xiaovi poskoci zastavují provoz v obou směrech. Xiaův koberec, na kterém teď všichni sedí je totiž přesně uprostřed cesty. Vozkové mají dvě možnosti - čekat nebo obchodovat nebo bojovat, ale díky holkám bojovnicím se ji chce raději jen čekat. Naše obchodující čtveřice se dozvěděla zásadní informace ke hře s magickými kartami. Karet je prý padesát dva a z toho jsou čtyři trumfové, oznámil Xiao a hned nabízel že naše karty vykoupí. On sám prý přiletěl jen kvůli té jedné hře, která se má odehrát. Má jednu obyčejnou kartu a taky jednu trumfovou. Tu má ale dobře schovanou, neboť její původní majitel teď nepřetržitě kouká do orbity a čeká až se karta opět objeví a pak si pro ni dojde. To prý bude problém, neboť je dotyčný téměř nezranitelný.

Naši mládenci mu karty nenabídli a tak za jinou věc nabízí svůj velký létající koberec, plnou ruku slunečních prstenů, hrst amuletů a taky dívky bojovnice, které nechal předvádět vzdušné souboje ve východňárském stylu^[1]. Zirkon nechal poslat pro nás zbytkové, abychom se poradili - za to, že bychom Xiaa naučili ovládat démona by nám dal své karty. Po upřesnění jakého démona to chce ovládat odpověděl Xiao obrázkem na němž byl vyobrazený Drobek a pak ještě jedním obrázkem, na němž byl vyobrazený Rael. "Ty dva útočili na naší magickou školu", řekl Xiao a naštěstí se nehodlal mstít, přeci jen ta spousta prstenů co má je pro nás dostatečná hrozba. Nevím, proč Xiaa považují ostatní za kouzelníka, když mě připadal jako alchymista, a díky tomu se domnívají že Xiao ovládat démony proto nikdy umět nebude, ale nakonec Zirkon dohodl s Xiaem, že za soumraku mu návod dodáme. Rael už něco z kapsičky tahal, ale moc bych se divil že by měl návod tak rychle po ruce.

Měl jsem pravdu, byl to návod na něco jiného a mělo to něco společného s Morte Ascendo, ale na vyptávání moc času nemáme. Ptáme se Raela, zdali má nějaký návod, ale on že nemá. Drobka prý mohl ovládat jen proto, že se aktivně zúčastnil seance, kde byl Drobek do tohoto světa přivolán. Zirkon ze svého batůžku vytáhl nějakou čelenku s kamenem a mumlal něco o tom, že v čelence je démon podobný Drobkovi a že plní přání. Byla s tím nějaká potíž, protože Mrakoplašovi, který si tu čelenku nasadil jako první, démon oznámil, že si tu čelenku má okamžitě sundat, jinak mu vypálí mozek. Na Julii reagoval přívětivěji a ta se démona zeptala, jestli by jí démon ukázal svoji pravou tvář. Julie pak ječela v šoku dobře minutu - viděla Drobka v jeho ohnivé podobě…

Mojko spolu s Julií už předtím měli jistou teorii a tak si čelenku zkoušíme další. Mojko nechala na zkoušku zapálit jednu větev v lese, Zirkon převlečený za kudučici obdržel hrozbu o vypálení mozku, na mě démon jen syčí. Teorii, že démon poslouchá jen holky proto dále zkouší jen Mojko a Julie. Mojko démon řekl, že své přání vyčerpala. Rael zkusil navrhnout, že démon neplní dvě přání jedné dívce naráz a že by teď měla být na řadě Julie. Julii ale nyní démon vyhrožuje vypálením mozku. Rael se proměnil v matku Julie, ale ani to démona nepřesvědčilo, že by se měl chovat lépe. Na můj pokus se změnou rasy - změnil bych se na drowku Shelinu - už pak nedošlo. Hlavně proto, že jsem ho nahlas nevyslovil…

Nakonec to rozlousknul Lemon, který se nebál démonovo vyhrožování o vypalování mozku a začal s démonem vyjednávat. Pochopitelně se nedohodli, protože Lemon chtěl nejprve splnit přání a až pak by démona vysvobodil rozbitím čelenky, ale démon to chtěl naopak. Někdo pak přišel s nápadem, že by Xiao mohl své přání získat tak, že by si to přála jedna z jeho sedmi dívek, jenže pak vzniklo velké morální dilema - dát Xiaovi čelenku, nebo mu ji na přání půjčit? Hádali jsme se kolem toho dost a dost, Julie musela několikrát dát příkaz aby ten z nás, co se zrovna hádal nejvíc, mlčel, jinak bychom se snad nedohodli.

Dopadlo to nakonec tak, že já budu pomocí kouzla Bábelské rybky sledovat, jaké pokyny bude dávat Xiao své dívce a Mrakoplaš naopak vyzkouší, jaké má Xiao smýšlení. Tak jsem tu dohodu pochopil já…

Při soumraku jsme se potkali opět s Xiaem. Zirkon nesl korunku na polštářku přikrytou nějakým hezký šátkem a před Xiaem jí s výkřikem "tadáá" odhalil. Holky okamžitě tasily své zakřivené meče co nosili na zádech a chtěli zakročit na obranu svého pána. "凪がい [Nagai]!"^[2] křikl Xiao a má Bábelanka mi hned přeložila, že Xiao požádal dívky o zklidnění. Jeho prosba byla okamžitě vyslyšena. Mládenci Xiaovi vysvětlili že jedna z dívek si tu korunu má nasadit a přát si, aby se Xiaovi to jeho přání splnilo a čelenku mu dali. Hned jsme za odměnu obdrželi kartu s tím dodatkem, že tu druhou - trumfovou obdržíme hned poté, co si Xiao ověří funkčnost našeho návodu - tedy zítra ráno a vyptal se nás, kde budeme. Odpovídáme po pravdě, že ráno strávíme v Hatoru…

Sněhově bílé, koni se podobající stvoření, častý námět středověkých tapisérií, bylo pouze jedním druhem jednorožce. V Japonsku žil kirin, draku podobný tvor, v Číně to byl k’i-lin. Z Persie pochází náladový karkadann a mi’raj. Krutý masožravec mi’raj vypadal jako žlutý zajíc s černým zakrouceným rohem vyrůstajícím z jeho čela.

Po kartě okamžitě chňapla Julie, čímž rozřešila problém asi nás všech, kteří tu kartu chtěli taky… S Xiaem se loučíme a vyrážíme. Zkusíme dojít do Hatoru, třeba dojdeme v době, kdy ještě  budou otevřené brány, přinejhorším se vyspíme ve hvozdu. Po cestě mám dost času přemýšlet o hře, o kartách - o těch asi nejvíce. Máme v tuto chvíli 9 karet respektive budeme mít, až po půlnoci dostane Julie svojí kartu, desátou má vodní lid, jedenáctou má Xiao, čtyři další mají kluci Ofekovci, takže bychom měli k dispozici teoreticky patnáct karet. Vlastně víme o dalších kartách - pán Cyrily, jemuž říkám "Chodník" taky nějaké má. Když už nic jiného, tak získáme ještě jednu až dvě karty doslova zadarmo. To když bude velet Zirkon a Lemon. Ještě jednou to přepočítávám a za dva dny máme jistých sedmnáct karet plus ty u Cyriliina pána. Rozhodně nemůžeme získat všech 52 karet my, to by asi hra vůbec neproběhla, ale mít 32% karet z balíčku je už docela dost. Začínám chápat Raelovu obavu o možnou ztrátu karet, kterou projevil v době, kdy nám Cyrila vrátila kartu, co nám předtím štípla…

Julie si krátce po půlnoci chtěla setřít pot z čela a v kapse s kapesníčkem našla kartu "A". Volíme opět vůdce a jím se stává Zirkon, ale k přísaze v tuto chvíli ještě nedošlo…

Slovo amphisbaena znamená jít oběma směry. To sedí, protože amphisbaena má hlavu na obou koncích svého plazího těla. Pokud jedna z nich usne, druhá zůstává vzhůru. Amphisbaena může pronásledovat své oběti tak, že dá jednu hlavu do tlamy druhé a kutálí se po cestě jako obruč.

27.listopadu 2007
(hráno 16.června 2008)

Nocujeme totiž kde se dá, či spíše na co má kdo peníze, takže většina z nás spí venku v přírodě, všichni až na Julii. A právě za Julií se ráno vydáváme, hned poté, co jsme se nasnídali, nameditovali a odpřisáhli poslušnost Zirkonovi.

Jenže - Julie nebyla ani ve městě, ani doma. Její matka nám předala jednu ze dvou Juliiných karet s tím, že žádnou další jí Julie nenechala. Řekla jen, že chce být sama, což může znamenat i to, že teď už je mimo ostrov… Karta "A" nám tedy dlouho nevydržela…

Naštěstí se ukázalo, že to nebyl trumf, ten jsme obdrželi od Xiaa - Rael si ho okamžitě schoval do beztížného pytle, venku na vzduchu byla tak dvě vteřiny, neboť i Xiao ji měl takto schovanou. Původní majitel - pokud má Xiao pravdu - tedy neměl moc času si zjistit, kdo tu kartu má, přesto ale rychle mizíme z místa předání…

O pár chvil později
(hráno 23.června 2008)

Doteď bylo krásné bezmračné počasí, ale teď se na nás žene mrak a kolem nás padají blesky, první udeřil asi tři míle od nás, druhý dvě míle od nás na druhé straně a tak dál. Někdo vtipně poznamenal, že se blesky na nás zaměřují. Mojko a já přestáváme hřebelcovat mého koníka Běláska. Přemýšlíme, jaké máme šance uniknout nebo se bleskům vyhnout, ale nic nás nenapadlo. Nakonec ani nemuselo, poslední blesk padl 100 sáhů od nás. Když pominulo naše oslnění stál na tom místě muž oděný do kombinace červené, černé a zlaté, mající v ruce thelurgskou hůl, na jejíž špici byla koule, kolem níž projížděli malinké blesky. "Máte něco, co patří mě" zaburácel mocným hlasem znějícím jako když promluví hrom. Odpověděl mu Zirkon: "Co myslíš, že máme?" Muž mírným mávnutím hole ztišil okolní bouři a nereagoval. Nereagoval dokonce ani na další Zirkonovo výzvu, kdy se dotyčného ptal, co s tím jako bude dělat….

Náš neznámý se nakonec dal do diskuze se Zirkonem a během pár minut si Zirkon do souboje o věc, která nám nepatří, nominoval Raela a zvolil jako zbraň dýky. V ten okamžik proměnil muž svoji hůl v dýku, ale i přes tu přebíhaly blesky. Zirkon rychle věnoval všechny své amulety Raelovi na krk. Dost z nás i tak cítilo, že tento souboj bude poněkud jednostranný a tak se na Zirkonovu výzvu či příkaz zapojujeme do souboje a to bez magie, já zkusil přetáhnout muže svojí holí. Ledva se ho dotkla, zmrzla a pukla. Ostatním se dělo podobně. Raelovi se bojovat nechtělo a tak před mužem couval, ale ten šel za ním jako stroj. Raela bodl do ramene a ten se v mžiku proměnil v ledovou sochu. "Takže ?" řekl vítěz a Zirkon mu podal kříž, který jsme ne zrovna čestně získali.

Uvědomil jsem si jednu věc - Zirkon úmyslně nenechal mluvit nikoho z nás a on po celou tu dobu neřekl nic o naší kartě osudu, jenže ani náš neznámý se nevyjádřil jasně. Tím pádem by ten muž nebyl spravedlivý, kdyby teď Zirkona ztrestal. "Jak myslíte" zavrčel muž a zmizel. Bylo to překvapivé, protože hůl proměněná v dýku stále vězela v Raelovo rameni a možná teď způsobuje, že Rael neroztává. Co ale způsobuje určitě je to, že každý kdo se dotkne Raela je zraněn. Je docela hloupé, že ke zmražení Raela došlo uprostřed cesty, takže bude překážet provozu a je dost jisté, že by se ho někdo dotkl, kdybychom ho tu nechali a jali se shánět pomoc.

Vymyslel to Zirkon - dýku šikovně vyndal, ledová socha se změnila v Raela zakutaného v ledu a ten led začal odtávat. To odtávání jsme ještě urychlili… Nejzajímavější bylo to, že se dýka změnila na kartu "O"

Po tom všem vyrážíme do Cedrova, kde se máme sejít s Cyrilou - chůze do města nám trvala hodinu. Nešlo si nevšimnout, že s Raelem něco je. Vždy, když se s ním dal někdo do řeči mu Rael něco odsekl a poodešel. Mrakoplaš měl jeden ze svých geniálních nápadů - prý najdeme všechny karty a zničíme je, čímž naštveme bohy mnohem víc…

Ozaena znamená smrdutý polyp. Toto stvoření dostalo jméno kvůli svému pronikavému zápachu. Většina jich je malých, rádi setrvávají u mořského dna. Ve vzácných případech napadají větší druhy plavce a topí je. Jedna obří ozaena, která terorizovala jednu španělskou vesnici, měla hlavu jako čtyř set litrový sud a chapadla devět metrů dlouhá!

I teď ve městě či v hospodě se chová Rael divně a Zirkon měl dobrý nápad s kapitánskou hodinkou. Uskutečňovat ho mohl ale až poté, co jsme se přímo v hospodě nepotkali s Cyrilou, nýbrž s její sestrou - hobitkou s mnoha noži.

Dostalo se nám sdělení, že já mám vydávat tuhle sestru za Cyrilu až půjdeme za vodním lidem. Nelibí se nám to a tak se dožadujeme vysvětlení. To je prosté - jistý kouzelník přichystal na ni ve spolupráci s vodním lidem past. A popis seděl na mě, když jsem byl v těle aradeirida. Trochu mě to štvalo a tak jsem popíchl Mojko, ať se podívá  sestře do kapsiček…

Mojko pak šla s Mrakoplašem ven z hospody a to bylo dobře, neboť milá hobitka vzdala mé přesvědčování či snad pochopila mé argumenty a odkráčela pryč. Ti dva ji pak z povzdálí sledovali a dorazili k omšelému domu. Zde hobitka zjistila že nemá své dva klíče - jeden velký a druhý menší - a musela zaklepat. A ejhle - Cyrila vykoukla a dala své sestře facku za to že ztratila klíče. Mrakoplaš s Mojko pak vešli do domu….

Zde můj informátor s nimi ztratil kontakt a tak vím jen to málo co mi později Mrakoplaš sdělil. Hlavní je to, že nechápal jednu věc - obě dívky měli prý jakousi skříň z myslícího hruškovníku, která by jim magické karty sehnala co by mrknout okem nestačil a dívky to prý i věděli. Zajímavé.

U nás se ve stejnou dobu děli taky zajímavé věci. Zirkon si nás postavil do latě a prohlásil (ve chvíli kdy byl Rael u alchymisty) že na Raela sehrajeme divadýlko s kapitánskou hodinkou. To se prý dělá tak, že každý námořník jde do kajuty za kapitánem, kde si s ním promluví mezi čtyřma očima. Poslední půjde Rael a když Zirkon z pokoje zařve "Racek křičí" tak to bude znamenat, že je Rael opravdu pod vlivem čehosi a tak…

Rael brzy dorazil a tak to Zirkon vyhlásil nahlas i s určením pořadí. Šel jsem jako druhý a Zirkon mě překvapil, neboť mi dal zvláštní nabídku: Oznámil mi že by byl rád, kdyby velení družinky po skončení testu modrého mnicha měl on, ale je ochoten přepustit velení i mě, aby následně vypočítal, proč se mu nepozdávají ostatní. Nebudu to tu nějak rozvádět, Zirkon měl svůj důvod a je jedno, že mi některé důvody připadaly poněkud malicherné… Vrátil jsem se dolů do lokálu jako Balanar přede mnou a poslal nahoru dalšího a ten pak poslal nahoru Raela. Vyšel nahoru v poklidu, zjevně nic netušil. Jakmile za ním zapadli dveře, klušeme nahoru a máme to jen tak tak, protože Zirkon už křičí smluvené heslo. Balanar rozrazil dveře a narazil na Raela, který už byl na odchodu - po pár ranách byl Rael v bezvědomí…

Chystali jsme se na dvě věci - první z nich byla ta, že Raelovi v ráně po chladivé dýce zůstalo něco co ho ovlivňuje, proto byl Balanar pověřen operací v místě, kde byl vpich dýky. Na druhou stranu jej mohlo posednout zlé kouzlo, proto se polehounku chystám na to, že proti Raelovi sešlu hodně silné lámací kouzlo. Pro jistotu ale Raelovi postupně sundávám všechny medailony, přívěšky a amulety na které narážím, protože bych teoreticky mojí Zlomkou některý z nich nenávratně poškodit, anebo by se "jen" moje zlomka do jednoho z nich vybila.

Mé zlomky nebylo třeba, neboť Balanar nalezl ledovou krupku v ráně a za pomocí dvou lžic ji vyndal. Jakmile krupka nebyla v Raelovo těla, tak se pomstila lžícím - obě zmrzly tak, že praskly. Krupka dopadla na zem a začala se rozpouštět, takže je jasné, že za chvíli už neublíží nikomu. Balanar pak ránu odborně zacelil a probral Raela. Byl ale moc rychlý, nestihl jsem mu vrátit všechny amulety. Pro Raela to byl šok - v jednu chvíli si pamatoval jak kolem něj padali blesky a pak až to, že mu něco dělám s amulety. Zirkon tedy měl pravdu - Rael byl pod vlivem toho thelurga. Z celé téhle polízanice mám tedy další ztrátu - dřevěnou lžičku,mou oblíbenou…

Dole v hospodské místnosti jsme se sešli už všichni včetně Mojko a Mrakoplaše. Ti dva ještě zjistili, jak se začíná ona hra bohů a Rael nás překvapil sdělením, že už má karty od Ofeka. Zakazujeme mu, aby nám je ukazoval a dohadujeme se, jak se pojistit, aby ona hra začla ve chvíli, kdy budeme blízko vody, neboť dost našich karet je vodních. Domníváme se totiž, že to bude potřeba při hraní oné hry.

Proto se raději teď hned stahujeme z útulné Cedrovské hospody a putujeme k Hatoru. Při cestě si povídáme - mimo jiné o tom, kdo může hru hrát. Jen kouzelníci to asi nebudou, neboť víme, že to může být kdokoliv magicky činný. Rael hrát musí - neboť učinil slib bratrům, že s kartami jeho bude hrát jen on. Oznámil jsem, že já osobně budu hrát jen tehdy, když bude potřeba hrát ve dvojicích - stále si totiž nejsme moc jisti, podle jakých pravidel se bude hrát, takže pokud by to bylo cosi jako mariáš, žolíky či jiná podobná hra…

Je možné, že moje prohlášení o Raelovi a jeho kartách a o tom, že mu bez problémů předám své karty a jednu původně Juliinu, rozhodlo o dalším Zirkonově počinu. U jezera vydal postupně přímý rozkaz všem, kdo měli aspoň jednu kartu ať je dáme Raelovi. Rael pak ukázal všechny karty, co měl u sebe on a já si rychle dělám poznámky o tom, které karty tedy máme, načež mi vyšlo, že máme celkem 13 karet a navíc jednu trumfovou. Máme tedy: C, F, I, K, L, O, U, V a Rael přidával J, Z, G, D, E

Pochopitelně neumím počítat, protože jako naschvál vybrat Rael kartu "N" a zahrál jin tak, že s ní prásknul o zem - ano, ta mi v mé soupisce chyběla a následně křikl ještě heslo. Kus ostrova se s námi utrhl a vznesl se míli nad Plexis: "Byla zahájena nová hra" řekl nám neosobní silný hlas a dodal: "Jako hrací místo vybrán ostrov Plexis". V tu chvíli jsme pocítili, že karta "N" se zaktivovala a povraždila všechny mláďátka na Plexisu. Fuuuuuuuj, to byl pro mě tak hnusný a nečekaný pocit, neboť jsem to vyvražďování přímo cítil ale mělo být hůř. Současně se objevila na ostrově ona potvora z karty…

Ozval se gong a neosobní hlas nám oznámil, že do hry přistupuje další hráč. Ženský hlas pak křikl, že hraje kartu "Roc", tedy "R" a na naši kartu odkudsi dopadla ta karta. Nad ostrov se v tu vteřinu snesl obrovitý orel a uchvátil  naši nestvůru, načež jí vyhodil z hracího pole. Hra naštěstí neskončila, což mě trošku uklidnilo - začalo být jasné, že se bude dohrávat až do nějakého konce. Znovu se ozval gong a místo neosobního hlasu se ozval hlas Křemílkův: "Hraji též". Zahrál nějakou příšeru z karty "T". Plexiský ostrov zalila obrovská vlna z vody a napáchala dost škod a myslím že nejen mě napadla pochybovačná myšlenka: Proč jsme tuto hru vlastně zahájili?. Příšerou od "T" byl Triton a doslova spláchl z oblohy toho velkého orla.

Postřehl jsem, že Rael sebou trhl a začal se přehrabovat ve svých kartách. Pochopili jsme, že se další hráč už nepřipojil, zvlášť když zazněl dvojitý gong a neutrální neosobní hlas oznámil, že ve hře jsou tři hráči, že hra byla zahájena a dodal zlověstné: "Přežije jen jeden". Neumíte si představit mé zděšení nad tím, co se mohlo stát, když bychom z naší skupiny byli ve hře dva a je jedno jestli by to dal Zirkon rozkazem nebo někdo z nás trval, že chce hrát taky. Zirkon se nahlas zeptal, jestli se může později připojit někdo další a nebylo mu odpovězeno.

Rael si u nás ověřil, že Triton nemá potřebu dýchat vzduch a nepůjde utopit, když to je vodní tvor, takže na výběr máme karty s ohnivými tvory, či případně nějakým vodním tvorem, který je ale silnější. Rael zahrál "K" - krakena a ten Tritona pohltil, neboť popisek na kartě říkal, že Kraken je nejobávanější mořská potvora, ale Plexis zažil zemětřesení, neboť Kraken se zjevil pod ostrovem…

Žena zahrála ohnivého draka od písmenka "F", díky čemuž se nám potvrdilo, že od každé karty jsou dvě stejné, my totiž máme "F" taky. Drak vodu nezničil, Krakena však ano. Pomalinku mi začalo svítat a ustanovil jsem si znění pravděpodobného pravidla téhle hry:  až nebude čím zabít potvoru, která je zahrána na mě, pak prohraji.

Křemílek zahrál "H", což byla původně druhá karta vodního lidu - byly to mořští koníci. Někdo vyslovil domněnku, že snad Cyrila pracovala pro Křemílka a mě došlo, jakým způsobem se mohla vynést ven moje dohoda s aradeiridy na pasti pro Cyrilu. Křemílek se mohl podívat do sfér…

Každopádně "Háčko" bylo na stejné úrovni jako "F"ko ženské, protože mořští koníci vykázali ohnivého draka ze hry. Přečetli jsme si povídání o mořském koníkovi z jeho karty a zjistili, že se vyhýbá styku z člověkem. Všichni jsme začali do Raela hučet, co že by měl zahrát a Rael logicky naše návrhy odmítal. Mrakoplaš už teď chtěl hrát kartu osudu, ale přišlo mi to jako hodně zbytečné - tohle kolo hry můžeme zvládnout i jinak, máme tam třeba jednu kartu hodně žravé ryby.

Nakonec to Rael moc neřešil a prásknul tam ohnivého draka, tedy "F", opět naše karta zvítězila. Žena nás překvapila, vynesla kartu "Y". Na ostrově se zjevilo zvíře podobné kozlovi a protože popisek karty říkal, že "Dva spirálovité rohy, vyrůstající z jejich hlavy, mohly namířit jakýmkoli směrem a zabít jakékoliv zvíře" dokázal probodnout našeho ohniváče.

Křemílek po krátkém váhání zahrál "Q" a z křoví vyběhlo zvíře složené snad z pěti různých a kozla s dlouhýma rohama nekompromisně zabil. Rael uvažoval o několika kartách, hlavně o "C", ale upozornil jsem ho, že tam má i jednu slabší kartu a to "U"čko, tu nakonec i hrajeme. Účko je totiž bytost, která je masožravá, což na tuhle zmixovanou bestii bude stačit, "C"čko totiž zabíjí jedním pohledem.

Teď měla být na řadě žena, ale ozval dvojitý gong, pak odporný ječivý skřek a výbuch. Neosobní klidný hlas oznámil, že jeden z hráčů propadl nicotě.^[3] Bylo to ošklivé i bez toho, že Křemílek na našeho masožravce zareagoval kartou "X" a vyslal čtyři masožravé klisny. Byla to na našeho masožravce ošklivá přesila…

Pro nás to byl problém, protože cítíme, že naše potvora zabíjející pohledem by nestihla pobít všechny klisny a tak Rael rozhodl, že ty klisny spláchneme, na což se nám hodila karta "O"- oliheň. Křemílek slastně mlaskl a zahrál nám "W"-Wyvernu, ta svými pařátky hrábla do vody a naši oliheň vyhodila ze hry. Rael zahrál "J" a silný had se vymrštil jako kopí a Wyvernu sestřelil. Křemílek jásavě zakvičel, a vynesl Baziliška- "B". Jak se nám teď hodila karta "C", která stejně jako bazilišek zabíjí pohledem. Rael se jí bál zahrát, ale já nahlas pronesl myšlenku, která mě už chvíli tížila: "Později vynesená karta útočí jako první". Rael mě poslechl a "C" zahrál (a naopak neposlechl ty, kteří chtěli hrát sysla nebo vodní karty). Náš catoblepas jen mrkl na baziliška a ten klesl mrtev k zemi. To už se pomalinku začínám bát co bude dál, zbývalo nám už jen šest obyčejných karet…

Křemílek odpověděl "G"-gryfinem, což opět byla karta kterou máme i my, my ale hrajeme "Z"-Ziphiuse, Křemílek zahrál "S"- čímž nad naším Ziphiusem vyhrál. Pohled na Plexis, který jsem si nemohl v tuhle chvíli odpustit byl děsivý - z Plexisu zbyla už jen poušť, tím naší vodní potvoru zabil…

Další část hry sleduji dost zaraženě a jen si píšu písmenka karet, které hrajeme my a které hraje Křemílek. V osmém kole zahájil Rael kartou "L" a Křemílek odpověděl "M", my hráli "D" a Křemílek radostí výskl a zahrál proti nám "P"- což byl fénix, tedy ohnivé stvoření, které se může kdykoliv znovuzrodit. Tady byla každá rada drahá, ale pak nám došlo, že když fénixe utopíme, tak nebude mít šanci se znovuzrodit z plamene, proto jsme zahráli kartu "E", jenž představovala bájnou vodní potvoru - zhoubu námořníků. Křemílek znovu zavýskl a znovu zahrál Fénixe. Zoufale koukáme Raelovi do karet protože nám doslova teklo do bot - zbyl nám krokodýl, grif a ovečky. Nepřišlo nám totiž že by z toho cokoliv proti fénixovi pomohlo, ale je pravda že máme trumfovou kartu. Dopadlo to ale úplně jinak, než kdokoliv z nás v tuhle chvíli čekal - soudím tak alespoň podle sebe.

Ozval se dvojitý gong, a neosobní hlas oznámil: "Falešná karta ve hře". Křemílek začal kvičet, že se spletl, že si tu kartu vyrobil "jen pro radost" a že jí nechtěl zahrát, ale výbuch, který následoval nás přesvědčil o tom, že mu arbitr, jak jsme na Zirkonův nápad začali říkat tomu neosobnímu hlasu, jeho báchorce neuvěřil. "Druhý hráč propadl nicotě"

Znovu se ozval gong a oznámil očekávatelné - Rael prý vyhrál. Pak dodal, že si může vybrat nějakou zahranou příšerku jako svého mazlíčka. Rael si pravděpodobně v myšlenkách po chvilce vybral, neboť náš miniostrůvek se snesl zpět na Plexis. Plexis vypadá tak, jako by žádná "hra bohů" neproběhla. Je jasné co se bude dít, jakmile skončí tento den a velení posledního z nás - Zirkona. Každý z nás se bude chtít přesvědčit, zdali přeci jen zrovna u něj či jeho nejbližších nedošlo k nějaké změně…

"Proč jsme vlastně tuhle hru hráli?" optala se mě Mojko, které to očividně vrtalo hlavou, když jsme se my dva ocitli o samotě. Byla to hodně dobrá otázka a já ji nezvládl hned odpovědět…

(počet zobrazení příhod ostrova Plexis od 25.12.2006:  )

[1] teď už musím s pravdou ven - Xiao je podle Pídžeje číňan a holky bojovnice létají vzduchem jako bojovnice kung-fu ve stylu filmu "Tygr a drak", ale mě se moc nechce dávat do Plexisu reálie našeho světa :-) Proto píšu, že to jsou východňári. Kdo z nás hrajících Plexis (a čtenářů tohoto deníčku) ještě ví, kdo jsou opravdoví východňári?!?

[2] pokud nemáte nainstalované správné fonty, tak vidíte jen svislítka nebo kostičky. A já se tak snažil použít japonské znaky :(

[3] hráč Mrakoplaše oznámil, že ví že nad Křemílkem vyhrajeme, neboť znal název naší další kampaně. Kampaň se jmenuje "hon na Křemílkovo duši". Gamemáster mu suše oznámil, že Křemílkovo duši můžeme honit i když naše fyzická těla zemřou. Což je pravda, pokud kampaň je připravena pouze pro nás tři - pomocníky Pána snů…