Akce č.3 - kostka

této akce jsem se zúčastnil jen částečně - byl jsem při zadávání úkolu a pak až při odevzdávání hotové práce, takže jen stručně

Odpoledne jsem si nakoupil videokameru a už v deset večer fotím na místě, tedy jak ve stanici Avenue tak i v jejím okolí. Teď večer přijíždějí lidé z odpolední směny, takže je docela provoz.

Dal jsem si kávičku v kavárně poblíž stanice a sledoval, že vstupy do stanice uzavírají již ve 22:40, a v jedenáct hodin je již definitivně zhasnuto a zavřeno. Nu jsem zvědav, jak se pak dostaneme dovnitř…

Kupodivu to šlo docela dobře. Dveře do stanice byly otevřeny a hlídač ve své boudičce spal… Scházíme pomalu dolů na nástupiště a tam opravdu přijíždí přesně o půlnoci souprava metra.

Je to jedna z těch souprav z počátku století, léty mírně obouchaná… Jediné co je zvláštní je to, že se svítí právě jen v tom jednom vagónu, co brzdí právě u nás a že se otevřely právě jen ty jedny dveře přímo před námi…

Vnitřek vozu je upraven na pojízdný obývák…

Zde hráč Paula fotografa byl nucen přerušit hraní…. a vrátil se až na konec akce…

A opět vbíháme do stanice Avenue, vystrašení, ale co je důležité, máme kostku. Víme jen jedno, že už si sní hrát nikdy nebudeme. Sbíháme dolů na nástupiště a sledujeme, že ve stanici nejsme sami, jsou zde tři divní mužové (01) a jdou směrem k nám. Ba co víc, zeshora přibíhají policisté.

Máme štěstí v tom, že jsme do stanice přišli opět načas, souprava metra s naší klientkou právě přijíždí, urychleně naskakujeme a odjíždíme.

Ve vlaku sleduji, že naše klientka má na krku vytetovaný znak bílé růže, schválně se pak ráno podívám k čemu ten znak patří.

Paní, budu jí říkat Bílá růže, si začala hrát s kostkou. Thomas se už děsil co zlého se stane, ale kromě světelných efektů, které jsem si zkusil vyfotit, se z našeho pohledu nic nedělo… Dostali jsme nějaké penízky a zadání dalšího úkolu…

Zaslechl jsem při předávání těch peněz zvláštní zvuk, jako by si ve vlaku hráli děti s míčem a o chvíli později, jako když skáčou gumu… Mno, v jednu hodinu v noci??

… Po hodince jízdy metrem po rovné trati souprava zastavuje a my vystupujeme… opět ve stanici AVENUE!!!

Nehodlám o tom přemýšlet, jdu domů spát a připravovat se na novou akci

Dozvuky třetí akce

Ráno zkouším Google a docházím k těmto výsledkům… budu mít mezi zákazníky rozhodně co dělat…

white rose = 7 320 000 odkazů
bílá růže = 8750 odkazů
bílá růže + náboženství = 306 odkazů

Jsem z počtu výsledků poněkud rozmrzen^[1], vstávám od počítače a jdu odemknout ateliér a vyndat ven ceduli, že je otevříno. Když to vše udělám, zběžně se podívám, tak jako každý den, do výlohy, jestli mi nějaká fotka v mém aranžmá nespadla.

Ne, nespadla, jen mi tam přibyly dvě fotky. První z nich zobrazuje umučeného pána zapnutého do řetězů, jež jsou ukotveny do stěn, druhá z fotografií zobrazuje rozsápanou holčičku.

Dostávám zlost, protož nějaký dežo my ty fotky přidal mezi svatební fotky, zamykám ateliér a jdu si do Obexu^[2] koupit nové zámky a pak volám McGregoriho, našeho známého policistu, že mi někdo leze do baráku.

Policisté přijeli docela rychle, sejmuly otisky kde se dalo, něco si nafotili a pak odjeli. Jsem docela mrzutý a práce mi neodsýpá…

Odpoledne mi přišla SMSka z neznámého čísla a pak ta samá z čísla Thomase. Prý o půlnoci na nádraží… Takže další akce…

[1] pozor, toto jsou skutečné výsledky z Google!!!

[2] narážka na malou Mosteckou firmu zabývající se zámky…