Příběhy elfa, který si nechává říkat Mell Gipson
Kapitola pátá, Pečínka ve Východních Čechách
Po nepěkném zážitku s vajíčkem v centru Prahy jsme si udělali po zbytek dne volno. Troll si koupil kolečkové brusle a zkoušel na nich jezdit. Skončil se zlomenou nohou v nemocnici…
V pondělí, 11. června 2040 se k Trollovi přidala elfka. Přes zavřené dveře nám sdělila že má menstruaci a že na Pečínku *****. Na naší další otázku odpověděla nožem, který se zabodl do dveří. Nechtěli jsme s orkem čekat, že při další naší otázce sáhne elfka po nějaké střelné zbrani a tak jsme šli na Pečínku sami. Přidal se k nám trpaslík. Nejprve bylo potřeba vyřešit otázku dopravy. Troll nám za žádnou cenu nechtěl půjčit dodávku a tak jsme se s orkem shodli, že je právě čas koupit motorku. Trpaslík bude sedět za někým z nás…
U svého známého prodejce ojetin si ork kupuje stroj JAWA 1945 i s elektrikářskou přilbou. Motorka měla i sajdkáru, takže trpaslík bude mít pohodlí. Ork si motorku hned dovybavil - držáky na zbraně a tak, koupil skoro vše co mu ten prodejce nabídl. Dokonce byl prodejce tak dobrý, že z elfa, který šel s orkem, vytáhl jakou motorku má on (stále Yamahu Rapiera) a nabídl mu dva aerodynamicky tvarované kastlíky, které na Rapiera pasují.
Ork ještě dostal olověnou přísadu, kterou má lít do benzínu, a mohlo se jet domů. Ork to s elfem vzali přes Internetovou kavárnu, kde se pokusili zjistit Pečínkův program na nejbližší dny.
V programu měl Pardubice (včera), Hradec (za čtyři dny), Jičín a Starou Paku, ale na Internetové stránce byl program označen jako zrušený.
Zjistili jsme si i regionální pobočky, které měl mít klub na východě Čech. Jedna byla v Litomyšli, druhá v Jičíně a třetí ve Vrchlabí.
Rozhodli jsme se Pardubice rovnou vynechat a prubnout Hradec Králové. Naložili jsme trpaslíka a za čmoudíků z Jawy jsme vyjeli.
Ork hned u pumpy dotáhl několik povolených šroubů na motorce, oba jsme natankovali a pak už bez zastávek pokračovali do Hradce.
Odpoledne jsme byli na náměstí v Hradci, kde jsme poměrně rychle zjistili, že zdejší pobočka byla před rokem zrušena, neboť klub Humanis zde má velmi silnou členskou základnu. Pardubice na tom museli být stejně…
Pozdě odpoledne jsme byli v Litomyšli, kde jsme se jednoho maníka zeptali na adresu. O klubu nevěděl nic, ale o orčí hospodě věděl a dal nám adresu. Tu jsme pak prokonzultovali na mapě našpendlené na desce na náměstí. Když jsme dojeli na místo, našli jsme starý nízký panelák, který měl přední vchod ošpendlený policejní páskou, která v sobě měla kontrolní drátek schopný signalizovat na policejní stanici své poškození. Ork zřejmě zešílel a šel se zeptat na policii. Já raději volil místní úřad, kde jistě musejí být spolky určitě registrované.
Ani mě ani orka nikdo nezbil, ale oba jsme se dozvěděli totéž - pro výtržnosti a nějakou noční střelbu byla budova uzavřena a registrace pobočky spolku byla pozastavena. Nová adresa není…
Nezbylo než jet na další adresu a to do Jičína. Tam už jsme dojeli večer a na adrese Malinova 307 nalezli krásnou vilku. Nejprve jako burani zvoníme a až pak se díváme na otevírací dobu. Pochopitelně je otevřeno jen přes den mezi 800 a 1500. Jdeme si tedy shánět nocleh…
Hned do prvního "privátu" jsme zapadli a zaplatili společně 500,- za trojlůžák. Sotva jsme tak učinili začalo venku šíleně pršet, k čemuž se přidala bouřka.
V našem pokoji nalézáme ve skříních mrtvoly a v nočním stolku mrtvou činčilu. Ork s trpaslíkem toto reklamují a chtějí vrátit peníze že půjdeme spát jinam. Dozvídají se, že při úklidu našich motorek došlo k nehodě a všechna kola jsou propíchlá a že teda ty mrtvoly odklidí, což se i stalo (odtáhli je do jiného pokoje - z naší šestky na sedmičku).
Trpaslík si vzal první hlídku a my s orkem si dali dvacet (pokoj má velikou trojpostel, takže každý spal v jednom koutě postele)…
Při střídaní se mnou si trpaslík všiml, že pod matracemi v posteli jsou ukryté odřezané ruce a nohy. Toto zjištěni elf a trpaslík nevydrželi a předvedli světu svojí večeři. Ork statečně prohlásil, že ty poblité matrace otočíme a že se nějak vyspíme. Ledva zvedl matraci, uviděl ještě něco horšího, matraci pustil čistou stranou vzhůru a rovněž ji označkoval.
To už byl Ork dost mimo a rozhodl se, že bude spát ve skříni. Zavřel za sebou dveře… a najednou ork nikde nebyl. Elf to chtěl prozkoumat a rovněž se zavřel do skříně. Ve skříni je točna, takže orka to protočilo zpět. Elf se octl ve skříni ve vedlejším pokoji (v pětce). Zde zjistil, že pokoj nemá žádné (viditelné) dveře a že koberec před postelí je nasáknutý krví. V posteli jsou dva hrboly. První z nich byl velmi pobledlý muž. Ork, který se spolu s trpaslíkem protočili za elfem, mu kápl pár kapiček krve do úst. V tu ránu byl starý muž až moc čilý, že jsme se mu tři stěží ubránili. Nakonec jsme zabili jak jeho (jakmile byl mrtvý tak vzplál a během sekundy shořel), tak i jeho společnici. Elf nalezl zamaskované dveře a na společný pokoj se vrátil normální cestou. To už ale nahoru stoupal sluha Normen, člověk vysoký dvaapůl metru. Protože jsme měli zablokované dveře židlí, tak bouchl hlavou do zdi a vytvořil si tak otvor. To už jsme ale popadli zbraně a odstřelili ho.
Ork odblokoval dveře a chtěl Normena zasáhnout katanou, leč zasekl ostří do rámu dveří. Po chvíli začal křičet o pomoc, protože se mílovými skoky sem přibližoval dvouhlavý ohnivý pes. Něco na tom psu bylo divného (kromě toho že z něj lítaly plameny a že byl dvouhlavý) . Mimo jiné to, že ty dvě hlavy si nerozuměly… Když chtěl pes vběhnout k nám do pokoje, hlavy se neshodly a obě narazily do rámu dveří, každá na své straně. Pes zaskučel, ale to už do něj elf pumpoval olovo. Tu se objevil problém - psem náboje prolétávaly…
Psíkova levá hlava chtěla zaútočit na trpaslíka, ale nechtěně přitom dala "hlavičku" pravé hlavě. Kdybychom na to koukali v kině, bylo by to k popukání ale takhle?
Mezitím si na druhém konci republiky sundal troll sádru ze své nohy a smál se tomu, jak nás všechny oblafl a zašel za elfkou. Zda si i ona dělala srandu nemohu posoudit… Ti dva provedli ráno nějaké nákupy, elfka si koupila mobil a zavolala elfovi…
To zavolání bylo ale pro nás daleko. Stále nás ohrožoval ten dvouhlavý pes a střelné zbraně pro něj byly jen takové hlučné věci…
Nakonec jsme jej zdolali zabíjecíma rukama a elfovo katanou. Ork se snažil vytáhnout svoji monokatanu, ale nedařilo se mu. Až trpaslík mírným tahem katanu vytáhl. Nechtěli jsme tu zůstávat už ani minutu a tak jsme sběhli dolů do přízemku. Tam byly čtvery dveře. Jedny z nich vedly samozřejmě ven na ulici, ty jsme ale momentálně nepotřebovali. Kterépak vedou do garáže? Nakonec to byly až ty poslední, zamčené. Předchozí dveře otevíraly cestu do mučírny (španělská boty apod.) nebo do kuchyně (elf se musel vyzvracet, neboť tam byli rozporcováni humanoidi…)
Dveře do garáže s pomocí monokatany otevřel ork. Vešel do jakési chodby, kde to udělalo pětkrát "plum" a na orka koukalo pět svíticích zelených očiček. Ork se bál dál pokračovat a tak "musel" vstoupit první elf. I na něj se otevřelo postupně pět očiček. Elf ale neprchl, jen se zastavil, aby se zamyslel nad tím co vlastně vidí. Pomohl mu trpaslík, neboť sáhl po vypínači a chodbu posvítil. Bylo tam pět kočiček a všechny měli jen jedno očičko. Elf si první chviličce myslel, že nějaký surovec tu mučí zviřátka, ale pak si uvědomil, že kočičky nemívají očičko přímo nad čumáčkem. Tyhle je měly, byly totiž nějakým způsobem zmutované, po druhém očičku nebylo nikde ani stopy… Jakoby nikdy nebylo…
Elf si jednu z kočiček pohladil a hned se mu prst o něco zasekl kočičce vzadu za krčkem. Zvedl tedy svoji ruku i s nebohou kočičkou k očím a zjistil, že prst nechtěně vložil kočičce do žáber. To už ale ostatní pokřikovali, že padají VELMI rychle dál. Elf se ani moc nepodivil, neboť kočičky v této chodbě "hlídaly" plechovky a lahve s obrázky lebek a zkřížených hnátů, ba i černý trojúhelníček se žlutým pozadím značící radiaci se tu našel. Elf tedy šetrně sklepl kočičku ze svého prstu a klusal ke své motorce. Pamatoval si totiž velmi dobře, že místní recepční mluvila cosi o tom, že při uklízení motorek došlo k nehodě a že jsou propíchnuté všechny pneumatiky. Naštěstí nebyly propíchnuté a tak elf, ork a trpaslík mohli v nastávajícím ránu odjet.
V devět hodin ráno dvanáctého došlo na již dříve zmiňovaný telefonát. Elfka se dovolala elfovi a ten ji sdělil, že jsou v Jičíně a že za chvíli budeme mít stopu po Aloisovi Pečínkovi. Nakonec si všichni domluvili spicha v ulici Malinovského na dvanáctou.
Troll přivezl elfku Xantypu načas. Byla trošku mrzutá, nefungovali detekční zaklínadla… Museli jsme tedy vstoupit do budovy bez magické podpory.
Nakonec dovnitř pustili jen orka a ten když vylezl, oznámil, že Pečínka bude za dva dny v Hradci Králové v ZOO. Vyslali jsme orka na výzvědy do Hradce a sami si užívali volna.
Ve středu čtrnáctého nešla kouzla bojová, takže jsme si blahořečili, že Pečínka nemá slezinu v ZOO dnes. Jenže ve čtvrtek zjistili oba naši kouzelníci (trpaslík a elfka) že dnes z magie nefunguje absolutně nic. Takže to bude akce jako za starých časů, pomyslel si elf a jel na své motorce napřed.
Ork ale před ZOO nebyl. Elfové jej šli hledat do ZOO, troll to zkoušel vně ZOO. A měl také štěstí. Nemohl si nevšimnout vozidla maskovaného kouřovou clonou. To jen Ork přehnal dávkování olovnaté směsi do benzínu. Kupoval si totiž benzín a hlavně gáblík…
Nakonec se všichni šťastně shledali uvnitř ZOO a nastalo hledání Pečínky. Družina ale potkala jen dva Orky v černých brýlích. Elf jim neopatrně řekl že je hledán Pečinka. Ti dva museli být z jeho ochranky (nebo co) protože měli v uchu krátkovlnné brblačky, do kterých něco zažbrblali. Pak zahnuli za roh. Družina se za nimi rozběhla, ale už je neviděla. To už ale někdo pouštěl zvířata zpoza ohrad….
Trpaslík byl od nás oddělen a o jeho osudu nám není nic známo. My ostatní jsme si trochu zabojovali s tygry… Celkem jsme dostali tři. Jednoho jsme museli nechat na cestě jako potravu, zbylé dva táhne troll jako svou kořist. Elf Mell (dál už to nebudu tajit, jsem to já), ač sám zraněn, musel odvléci elfku na zádech. Ork si mezitím užíval jízdy mezi slony…
A vyskytl se problém, východ ze ZOO byl zatarasen dvěma transportéry. Troll jakožto náš vedoucí zahnul ke zdi, která obepínala celou Zoo. Nejprve jsme tedy museli najít místo, kde se dá na zeď vylézt a skutečně jsme takové místo nalezli. Hm, jenže nahoře je ostnatý drát. Troll to vyřešil, přehodil přes něj své dva tygříky. Pak sám vylezl na zeď, popošel po zdi a skočil dolů. Pro něj to byla při jeho výšce hračka, na hřeben zdi dosáhl rukama, ale co s elfkou? Ork ve spolupráci s elfem ji doslova přehodili přes zeď. Pak jsem lezl na zeď za orkova přispění na zeď já. Leč ten už pospíchal a přehodil mě přes zeď též. Letěl jsem poměrně nešikovně, ale parakotoul to zpravil…
Donesli jsme elfku do dodávky a tu se vyskytl problém. Troll chtěl okamžitě vyrazit do Mostu, ale elfka krvácela a místním doktorům jsme ji nechat nechtěli. Naložil jsem tedy svoji motorku do dodávky a nasedl k elfce. Ork se svojí motorkou se tam už nevešel a musel jet za námi. Stačila jedna jediná červená a už jsme ho též neviděli…
Zavolal jsem své dohazovačce a domluvil ošetření pro elfku. Prý máme zajet do Jugoslávské ulice za orčíkem…
Ten skutečně elfce pomohl…
… a dál to není odehrané
