Malevil - hráči
| Hanz Krowski | Kairo | Hanz žije v Malevilu již asi 7 let. Když jsem přišel, tak si koupil malý
baráček, kde si otevřel svou pekárnu. Brzy po potevření k němu začli lidé
chodit, neboť se rychle rozkřiklo, že jeho pečivo je úžasné a chutné. A
opravdu, své řemeslo ovládá perfektně. O své minulosti moc nemluví, ale z
těch útržků jste mohli pochopit, že pochází z Polska a než se zde usadil,
procestoval celou Evropu, spíše jižní země. Je asi 175 cm vysoký, mírně zavalitý, ale ne tlustý, na svou postavu se dokáže velmi hbitě pochybovat a pokud ho někdo viděl při práci, tak se možná až divil. Má hnědé, krátce střižené vlasy. Jeho oblečení je většinou bílé, moc nechodí jinak oblečen, protože je hrdý na svou práci. Pokud si na sebe bere něco jiného, tak je to většinou vzdušné jižanské oblečení, svou módou se vymyká okolí, ale každý už si zvykl na jeho sty a všichni ho berou. O své minulosti moc nemluví a nikdo ani neví, zda má manželku či rodinu. Věk odhadujete do 40-ti let. Nicméně i přesto je výřečný a nekonfliktní a rád si povídá o všem možném, nejraději však o vaření a pečení. Mnohdy když má dobrou náladu, tak povídá o takových jídlech, které jste vůbec neslyšeli a z jeho vyprávění můžete usoudit, že by to zvládnul.
|
| Desirée Clary | Margit | Žena, či spíše ještě dívka, protože je jí tak pětadvacet let. Nevypadá
ani jako vesničanka, ani jako měšťka - spíše něco mezi tím. Drobná a štíhlá,
přesto však nepůsobí subtilně. Vypadá jako někdo, kdo je schopný stát nohama
pevně na zemi, i chodit s hlavou v oblacích. Vlasy barvy mědi upravené v
nedbalých loknách podle módy, ale opálená pleť někoho, kdo často pobývá
venku. Zelenošedé oči a trochu ostřejší rysy tváře, ale milý úsměv, který jí
sluší - a usmívá se ráda. Drobné ruce s dlouhými štíhlými prsty a pěstěnými
nehty; ale přesto s nehty krátkými a s trochu ztvrdlou kůži někoho, kdo je
schopný a ochotný vzít za práci. Přesto u ní tyhle rozpory nevypadají
disharmonicky a falešně, spíš tak nějak dotváří celek - někoho, kdo je
především svůj. Kdo jí zná déle, ví, že svoje jméno nemá ráda a rodičům ho zazlívá. Vzdělanější Francouz i ví, že tohle jméno už jedna žena v dějinách nosila - http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/494514-desiree-clary |
| Russell Jones | Keiera | …je Američan, který se v Malevilu objevil zhruba před pěti lety.
Náhoda tomu chtěla, že zrovna projížděl tudy, na své cestě Evropou, a tak se
dozvěděl o oblíbeném koni slečny Desirée, který se zranil při parkurových
skocích, a od té doby k sobě nechtěl pustit žádného člověka a byl nebezpečný
svému okolí. Všichni radili koně utratit, ne tak Jones – zašel na hrad a
nechal se slyšet, že koně uzdraví, po stránce tělesné i duševní. Svému slovu
dostál, a již za dva týdny byl kůň jako vyměněný, a Russell nakonec v
Malevilu zůstal, stará se o koně, jichž slečna Desirée vlastní celé stádo.
Nyní je mu 32 let, nevysoké postavy, štíhlý a šlachovitý, s tmavými vlasy a věčným strništěm na tváři. Nejčastěji bývá oblečen do modrých levisek a kostkované košile s koženou vestou. Jeho vzhled cowboye doplňuje typický klobouk a kožené boty. Nikdo z Malevilu už však po těch letech Russella nepodezírá z toho, že se snaží vypadat jako Clint Eastwood ve filmech o divokém západě, které zrovna běží v kinech, protože je o něm známo, že opravdu je tím, čím je – vyrostl na ranči v Nevadě, na koni jezdil ještě dřív, než uměl chodit, a od raného dětství vyhrával jednu soutěž westernového jezdectví za druhou. Pracoval jako honák na ranči svého otce a přivydělával si na rodeu… do té doby, než musel narukovat do války ve Vietnamu. Jakkoliv rád a ochotně každému vypráví o svých zkušenostech s koňmi a o tom, jak to chodí na rodeu, o své zkušenosti z války toho moc nenamluví, snad jen, že si prošel peklem. Ono peklo jej i poznamenalo – kůži na levé ruce, od ramene po dlaň má poznamenanou strašlivou spáleninou, která zřejmě byla velmi neodborně (zda-li vůbec) ošetřena, a chybí mu dva prsty – malíček a prsteník. Ačkoliv je ke všem přátelský, místní děti nechává svézt a učí je jezdit, a tak podobně, nedá se říct, že by za ta léta, co žije v Malevilu s někým navázal nějaký opravdový vztah, společnost lidí záměrně nevyhledává, a zdá se, že je raději s koňmi, kterým opravdu rozumí a hodně se jim věnuje. Umí hrát na foukací harmoniku. |
Francoa Perez |
pavlina2 | Dítě Španělského otce a Francouzské matky se narodilo na sklonku roku 1955 v městečku Orgy. Matka prodávala v místním krámku, otec opravoval zemědělské stroje. Díky svému otci, jemuž občas pomáhal získal Francoa vztah ke strojům … Základní a střední vzdělání si odbyl v Auxerre (město jihovýchodně od Paříže), aby pak šel studovat přímo do Paříže na "Ecole Normale Supérieure"na fakultu chemie. Na škole se seznámil s Desiree a přes ni se dostal do společenství přátel jezdící na Malevil. V polovině roku 1979 školu dokončil a sehnal si práci v jedné výrobně hnojiv. Pořídil si mírně ojeté auto se kterým se občas pohybuje po kraji, občas mluví o přítelkyni Ellien… Nu, jak může vypadat Francouz říznutý napůl Španělem? Černovlasý 172cm vysoký muž potácející se těsně na hranici mezi normální vahou a nadváhou, oblečený ve vojenské jednobarevné košili mančestrových kalhotech a polobotkách. |
| Pierre Gagnaire | Galenius | Pierre se narodil v Omonville-la-Rogue na západě Francie v roce
poválečném - 1946. Pochází ze střední vrstvy tamní společnosti, jeho rodina
měla malou rybářskou společnost s pěti loďmi a lovila ryby poblíž anglických
vod, za dobrého počasí i dále v Atlantiku. Pierre chodil do školy v Omonville-la-Rogue a byl svým otcem veden k tomu, že jednoho dne převezme vedení firmy a bude rybářem. To však ho nelákalo a po základním vzdělání odmítl návrhy svého otce a zamířil do teplejších oblastní na jihu Francie, kde začal studovat technologie a postupy pěstování vína. Po několika letech poflakování a výpomocných prací využil styků a známých své rodiny a našel si místo u jednoho vinaře v Cotes de Provence na sever od Marseille. Tam strávil několik spokojených let prací na vinici. Po několika letech rozhodl se opět navštívit své rodiče. Rozloučil se s majiteli vinice a vyrazil na sever. Během cesty, pár desítek kilometrů od vesnice Majelac, byl přepaden jakýmisi vandráky, kteří mu ukladli všechny peníze. Po pár neúspěšných jednáních na policii se rozhodl pokračovat dál v cestě, maje v úmyslu cestou si přivydělávat kde to půjde. Tak se dostal i do Majelacu a nechal se najmout na vinice hradu Malevil… Pierre je zhruba 182 cm vysoký s černými vlasy a krátkým vousem. V jeho tváři jsou stále vidět znaky tvrdosti a ošlehanosti, které je možné získat po pár generacích těžké práce na moři. Má silnější postavu, zvyklou na tvrdou práci na rybářských lodích i na vinici. Na Malevil přibyl nedávno s úmyslem vydělat si nějaké franky a pak pokračovat domů… |
| James Felton | Janika | V prvním okamžiku se vám možná představí jako Jacques a bude se snažit,
abyste si mysleli, že je Francouz. To bude záležet na okolnostech. Rozhodně není místní a nepatří k přátelům slečny Desirée Clary. Takže jediné, co bude v prvních okamžicích po setkání s ním zřejmé, je jeho vzhled. Věk něco přes třicet, delší vlasy světlehnědé barvy sepnuté do culíku, výška kolem 180 cm, pružná šlachovitá postava. Výraz v tváři sebevědomě ironický, stejně tak jeho chování. Pruhovaná košile, džíny a černé polobtky. |
| Jean Villers | Katcher | Jean je mladý, vcelku pohledný Francouz vyšší,sportovní postavy. Má
hnědé,rovné,malinko pocuchané vlasy, hnědé oči a na tváři se mu často
vyskytuje hravý úsměv. postoj má rovný, sebědomý a lehce hrdý, jak se
ostatně dá od Francouze očekávat. Často lze u něj vidět cigaretu v koutku
úst. Na sobě má barevnou havajskou košili a rifle, přes což je přehozena kožená bunda, zjevně na motorku, na což také poukazují těžké vojenské boty. V Malevilu se vysktl vcelku náhodně, nikdo ho zřejmě nezná. |
| Jean Sibert | Lišák | Jean se přistěhoval do Les Eyzies asi před osmi lety, prý odněkud z
okolí Paříže. Začal působit jako učitel na místní škole. Působil spíše
uzavřenějším dojmem, alespoň s místními vesničany si tak úplně do noty
nepadl, krom jiného neznal místní nářečí. Nicméně zvykli si, byl v zásadě
celkem normálním a veselým mladým mužem, děti učil slušně. Po třech letech se oženil s místní dívkou. Nebylo to příliš šťastné manželství, ona tak trochu megera, on si to postupně nechával stále méně líbit. Asi po dvou letech se rozvedl. V Paříži běžné, na katolické vesnici skandál. To ho ještě více odcizilo od místních. Ovšem kupodivu tu zůstal, zatímco dívka se odstěhovala. Více než dva další roky žil sám, stal se ředitelem místní školy. Pak se sblížil s Desirée, se kterou už nějaký čas zcela neskrývaně chodí. A patrně se sblížil i s dalšími z jejích přátel, kterým se mohl zamlouvat. Teď mu je 32 let, je průměrně vysoký, tmavé vlasy, štíhlý, celkem široká ramena. Má rád historii, historický šerm a hlavně lukostřelbu. Celkem uzavřený, ale kdo pronikl skořápkou, zjistil, že i vcelku veselý a přátelský |
| Jimmy Hanton | Dachande | Jimiho vek moc nezodpovedá jeho vzhľadu. Aj keď má iba 30 rokov, jeho
tvár nasvedčuje niečomu inému. Príliš rušný mladý život, to jest nadmerné
množstvo alkoholu a drog odstrelilo jeho telo na cestu k troske. Inak jeho vzhľad sa neodlišoval od vačšiny bristských rockerov 70. rokov. Dlhé husto kučeravé vlasy mával vždy skôr blond avšak ako roky pribúdali mu hnedli a teraz mu skôr hnedá farba prevláda. Oči sú trochu vpadnuté s kruhmi pod nimi a zelenou farbou. Telo je chudé s asi 70 kilami a 179 cm. Oblečenie nosí rôzne s pestrými farbami. Nohavice zväčša zvoncové, košele voľné alebo obtiahnuté. Má asi 7 rôznych náramkov na pravej ruke a 3 na ľavej. Na krku nosil vždy veľa náhrdeľníkov, ale už ich veľa postrácal. Keďže vyrastal v Londýne v 70. rokoch bol ovplyvnený novou vlnou hard rocku a neskôr aj nového britského heavy metalu, takže v jeho najväčšej obľube je hudba. Ešte keď bol teeneger hrával futbal, ale neskôr sa naplno oddal hudbe. Skúšal robiť hudbu aj on, ale zistil, že bohužiaľ nemá sluch a jednoducho mu to nejde. Vždy bol priateľský a spoločenský typ, ale postupom času sa trochu stal z neho introvert, takže už to nie je ako kedysi. Často podľahuje únave a pomerne nedávno sa v ňom začala prejavovať nervozita, hlavne vtedy keď prišiel na návštevu k svojmu starému kamarátovi do Malevilu, no napriek všetkému sa dokáže usmievať a zabávať. |
| Marinella Raimondi | Aldiana | Už od pohledu malá, usměvavá žena s pozitivním pohledem na svět. Ač
francouzsky mluví bez problémů, netradiční přízvuk prozradí, že slunná
Francie není jejím stálým domovem. Je poměrně vysoké, štíhlejší postavy. Obléknuté má plátěné, volné kalhoty bílé barvy, lehký hnědý svetřík se zvonovými rukávy, zavázanými na pevno u zápěstí a zavazující se těsně u krku a hnědé plátěné tenisky. Její světlé oblečení dobře kontrastuje se snědou pletí. Přes rameno má přehozeno plátěné "žebradlo" rovněž bílé barvy. Obličej má mírně protáhlý, svěží, zkrášlený decentním make-upem, lemovaný hřívou ulově černých, lesklých, rovných vlasů, které jí spadají po lopatky. Má je ledabyle stáhnuté v dva culíky. Nos má drobný, jediné, co z obličeje nápadně vystupuje jsou její nezvykle bledě modré oči, zděděné po matce. Ze šperků se jí jen na uších stříbrně lesknou malí delfínci. Pod svetrem má skryt řetízek se stejným, akorát větším vyobrazením onoho vodního živočicha. |